Bankovní rada České národní banky formálně ukončila aktivní obranu koruny. Guvernér Michl vysvětluje

Ekonomičtí analytici ještě před vyhlášením předpokládali, že se centrální banka i tentokrát přikloní ke stabilitě a základní úrokovou sazbu znovu ponechá na sedmi procentech.

„Cenové tlaky napříč ekonomikou sice viditelně zvolňují, inflace však zůstává nadále až příliš vysoká na to, aby mohla Česká národní banka začít snižovat úrokové sazby,"

předvídal už před čtvrtečním zasedáním analytik ČSOB Dominik Rusinko.

Žádné překvapení se opravdu ani tentokrát nakonec nekonalo. Jak po jednání rady řekl guvernér Aleš Michl, bylo srpnové rozhodnutí bankovní rady o zachování 7procentní sazby jednomyslné. Je to tak poprvé za poslední rok, kdy stabilitu sazeb podpořili všichni členové bankovní rady. Od těchto sazeb se přitom odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Byt na prodej na Praze 2 - 29 m², Praha 2

Zobrazit nemovitost

„Rozhodnutí bylo předem jasné a žádný jiný scénář tentokrát nepřipadal v úvahu,"

potvrdil současný trend obchodní ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla. 

Se správností takového postupu souhlasí rovněž David Krůta ze společnosti 4fin.

„Ponechání sazeb na současné úrovni byl očekávaný krok, zvyšování by se míjelo účinkem,“

řekl tento finanční konzultant.

Otevřít v galerii (3)

Nuda centrálních bankéřů

Aktuální období beze změn úrokových sazeb je nejdelší od roku 2017. Tehdy skončila téměř pětiletá fáze, kdy základní úroková sazba byla beze změny na 0,05 procenta. Od té doby se uvedená sazba měnila minimálně jednou ročně.

Ani v nejbližších měsících se navíc neočekává, že by mělo dojít k výraznější změně.

„Pokud se ekonomická situace bude vyvíjet podle plánu, dá se předpokládat, že s pozvolným snižováním sazeb bude moci Česká národní banka začít někdy na přelomu roku 2023 a 2024,“

myslí si David Krůta ze společnosti 4fin.

Otevřít v galerii (3)

Oslabení koruny

Centrální banka zároveň nyní předpokládá slabší korunu. Letošní průměrný kurz by měl být 23,90 korun za euro. V květnu očekávala, že to bude 23,70 korun za euro.

Proti oslabování koruny banka od října minulého roku na devizovém trhu neintervenovala. Přesto se rada formálně rozhodla, že nyní intervenční režim ukončuje a současně obnovuje program odprodeje části výnosů z devizových rezerv.

„Podle bankéřů ještě evidentně nenazrál čas na samotné snížení úrokových sazeb. Rozhodli se ovšem dopustit oslabení koruny, které muselo nevyhnutelně následovat po formálním ukončení devizových intervencí,“

vysvětlil LP-Life hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.   

A vývoj na trhu mu dal za pravdu. Efekt oslabení koruny, a to zhruba o dvě desítky haléřů, se totiž objevil jen několik minut po rozhodnutí bankéřů, jak vyplynulo z údajů zveřejněných na serveru Patria Online. Zatímco den předtím činil kurz 21,92 korun za dolar, jen malou chvilku po jednání rady centrální banky stoupl na 22,15 korun za dolar. Podle odborníků je to přímý důsledek oznámení konce intervencí.

Mezonetový zařízený byt 5+kk na pronájem-Praha, Praha 1

Zobrazit nemovitost

„Koruna oslabila na nejvyšší hodnoty k euru od začátku roku,“

uvedl například analytik Purple Trading Petr Lajsek.

Otevřít v galerii (3)

Pokles výkonu ekonomiky a nižší inflace

Bankovní rada však také upozornila, že bude vždy z principu bránit nadměrným kurzovým výkyvům ohrožujícím cenovou či finanční stabilitu, kdykoli to uzná za vhodné. Michl novinářům jedním dechem zdůraznil, že Česká národní banka má nadále zájem o silnou korunu, protože pomáhá tlumit vnější inflační tlaky. Nutným předpokladem, jak uvedl, je však silná domácí ekonomika.

To však v nejbližším období nejspíše nehrozí. Hrubý domácí produkt totiž podle odhadu bankéřů v tomto roce vzroste jen o 0,1 procenta. V květnu ještě analytici tvrdili, že by se mohlo jednat až o 0,5 procenta. Hospodářské oživení v podobě růstu hrubého domácího produktu ve výši 2,3 procenta by mělo přijít až v příštím roce. Přesto i v tomto případě banka svou prognózu proti květnu, kdy očekávala tříprocentní růst, snížila. V roce 2025 pak ale už podle ní uvedený ukazatel vzroste o 2,7 procenta.

Uspokojivější výhled by se snad mohl jevit u celoroční inflace, která by měla dosáhnout 11 procent. Na jaře to mělo být o 0,2 procentního bodu více. Podle expertů sice cenové tlaky v ekonomice zvolňují, inflace však přesto zůstává stále příliš vysoko na to, aby centrální banka mohla začít se snižováním sazeb. Červnová inflace byla 9,7 procenta. Bez stabilních veřejných financí to ale nepůjde.

„Bankovní rada konstatuje, že že podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou zodpovědná rozpočtová politika a umírněný mzdový vývoj. Cesta k dlouhodobě nižší inflaci proto vede i přes snižování deficitu státního rozpočtu," 

komentoval další výhled guvernér Aleš Michl. 

Na snížení sazeb České národní banky si budeme muset pravděpodobně ještě počkat. Bankéři k nim přistoupí spíše až v příštím roce, kdy se snad inflace sníží pod hranici 10 procent. Do té doby se žádných větších překvapení asi nedočkáme.

Zdroje: Česká národní banka, ČTK, Cyrrus, vlastní dotazování