- CZ
- EN
- SK
Fenomén Ivan Hlinka: Zítra by mu bylo 72 let
Navždy se zapsal do dějin československého a českého sportu. Vysoký chlap s pěšinkou patřil k těm hokejistům, kteří vyčnívají na ledě i v kabině. Muž, který dovedl v roce 1998 českou reprezentaci ke zlaté medaili v Naganu. Svým charismatem si získal i ty, kteří mezi hokejové fandy nepatřili. Legenda ledního hokeje Ivan Hlinka - skvělý hráč i trenér, kterého by náš hokejový tým zrovna teď moc potřeboval.
Na skvělého trenéra zavzpomínali pro LP-Life i bývalý hráči české reprezentace
„Ivan byl výjimečná osobnost. Rozuměl hokeji a lidem a právě svou výjimečností dokázal mužstvo semknout a strhnout. Ivan byl jenom jeden a pokud by ho chtěl nějaký trenér napodobovat, byla by to velká chyba,“
řekl pro LP-Life Dominik Hašek bývalý hokejový brankář.
„Ivan Hlinka je velká trenérská legenda. Jeho největší devizou byl cit na výběr hráčů. Byl to nesmírně charismatický, kamarádský a veselý člověk, který měl respekt. Tenhle velikán bude českému hokeji vždy chybět,“
řekl pro LP-Life Pavel Augusta bývalý hokejový obránce .
„Byl to nejlepší trenér v dějinách československého a českého hokeje, který měl přirozenou autoritu. Myslím, že ho stěží může někdo nahradit.“
řekl pro LP-Life Jan Alinč bývalý hokejový útočník .
„Jako Ivan být nikdo jiný nemůže. Byl to skvělý parťák, který nezkazil žádnou legraci. Z hokeje nedělal vědu a dokázal hráče semknout. Navíc měl ohromné charisma. Takový člověk se hned tak nenajde,“
řekl pro LP-Life Vladimír Růžička bývalý hokejový útočník a trenér .
„Byl to skvělý člověk. Dokázal vše řešit s nadhledem. I v roli trenéra koukal na hokej jako hráč. Ivan byl nejvýraznější postavou československého a českého hokeje, Myslím, že nám chybí všem.“
řekl pro LP-Life Jiří Veber bývalý hokejový obránce
A co by na to řekl Ivan Hlinka?
„Hlavně se z toho nepo…,“
bylo jeho heslo, které používal v těžkých chvílích, ale i když se vítězilo. Z hokeje nedělal vědu, ale měl ho v srdci i pod kůží, a proto za ním hráči šli. Uměl se totiž vžít do jejich pocitů i myšlení. Ne nadarmo se mu dá říkat "fenomén Hlinka".
„Obdobnou postavu český hokej potřebuje jako sůl. A nikdo takový už po panu Hlinkovi nebyl. Jeho osobnost byla jedinečná. Já osobně mám nejraději jeho větu: Sport je dobrý, když je dramatický, a když se nikdo nefláká. Bylo by skvělé, kdyby tady pan Hlinka byl teď před olympiádou,"
řekl pro LP-Life Jan Mika, hokejový trenér dorostu.
Litvínovský tahoun
Jeho hvězdná dráha začala v roce 1966 v Litvínově. Během krátké doby se stal jedním z hlavních tahounů.
„Pamatuju si na něho. Pískal jsem juniory jako rozhodčí. Ivan byl už tehdy velmi výrazný hráč,“
řekl pro LP- Life bývalý rozhodčí František Jirásek.
Pravidelně platil na nejlepší střelce ligy. V období mezi lety 1970 a 1978 byl každou sezónu nejlepším střelcem týmu. Ve žlutočerném dresu vyhrál Zlatou hokejku, byl nejproduktivnější hráč ligy i nejlepší nahrávač. V národním týmu Hlinka debutoval v devatenácti letech proti Kanadě, které vstřelil dva góly. Ve dvaceti dostal velkou příležitost na mistrovství světa ve Stockholmu, ze kterého si přivezl bronzovou medaili. O rok později z Bernu stříbrnou a titul mistr Evropy. K titulům přispěl čtyřmi góly. Celkově v československém dresu nastoupil k 256 zápasům, ve kterých dal 132 branek. Reprezentaci pomohl vyhrát tři světové šampionáty (1972, 1976 a 1977), přispěl také k zisku bronzu (1972 v Sapporu) a stříbru (1976 v Innsbrucku) na olympijských hrách.
Průkopník českého hokeje v NHL
Kapitán Litvínova setrval na severu Čech až do roku 1981, kdy se společně s Jiřím Bublou stali posilami Vancouveru Canucks, a byli tak prvními Čechy hrajícími legálně v zámořské NHL. Ti dva byli jako dvojčata. Skvělí hokejisté, kteří si na ledě skvěle rozuměli.
„S Ivanem jsme se poprvé potkali na školním turnaji v Litvínově. Páni, to už je let. Ivan začínal o něco dřív, já se pak přidal a hráli jsme spolu až do konce sezony 1982-83,“
zavzpomínal Jiří Bubla.
Z hráče trenér
Po krátké štaci ve Švýcarsku se vrátil Hlinka do svého rodného klubu, kde po dvou letech na jaře 1987 oblékl výstroj naposled. Plynule ale přešel z hráčské role do trenérské. Litvínov se mu podařilo dostat do čela ligové tabulky. Trenérem československé reprezentace se Hlinka stal v roce 1991, o rok později již slavil bronz z olympiády v Albertville i mistrovství světa. Třetí místo na MS obsadila česká reprezentace také o rok později. Trenérskou židli národního týmu opustil po MS 1994 v Itálii, kde Češi skončili až sedmí.
Ikona z Nagana
K českému týmu se Ivan Hlinka znovu připojil v roce 1997 a hned z toho byl bronz na mistrovství světa. Následoval největší úspěch českého hokeje - nečekané zlato na olympiádě 1998 v Naganu. Hlinka potvrdil skvělý instinkt i cit pro sestavu - vybral správné hráče. Kapitánem mužstva určil veterána Vladimíra Růžičku, ze zámoří povolal například pozdějšího střelce zlatého finálového gólu Petra Svobodu, útočníka Jaromíra Jágra, či brankáře Dominika Haška. A naganské vítězství bylo na světě.
„Už jsem si myslel, že po letech trenérské práce dokážu roli na střídačce přijmout s nadhledem, ale tady jsem na sobě najednou cítil, že to beru velmi vážně, emotivně a moc mi jde o výsledek,“
líčil tehdy jen pár minut po skončení boje o zlato Ivan Hlinka.
O rok později Češi vyhráli i mistrovství světa.
První evropský trenér v NHL
V roce 2000 odešel Hlinka do NHL po druhé. Tentokrát ale v roli trenéra Pittsburghu Penguins. V ní měli čeští hokejisté početné zastoupení, včetně Jaromíra Jágra nebo Martina Straky. Hlinka se společně s finským trenérem Alpem Suhonenem (Chicago) stal prvním evropským trenérem v historii NHL.
„Každý trenér je specifický a vyznává něco jiného. U Ivana Hlinky byla výhoda, že měl vrozenou autoritu. Já jsem ho moc hrát neviděl, ale pro spoustu hráčů, kteří byli o něco starší než já, byl vzorem,“
svěřil se před léty Jaromír Jágr.
Tučňáci se pod jeho vedením dostali hned do semifinále Stanley Cupu, tam však prohráli s New Jersey. Následující sezónu se klubu nedařilo a Ivan Hlinka byl propuštěn.
Návrat do reprezentace překazila tragická smrt
V květnu 2004 byl Ivan Hlinka znovu povolán do čela národního hokejového týmu. Smlouvu podepsal na dva roky. Ke spolupráci však už nedošlo. 16 srpna měl hokejový fenomén autonehodu u Karlových Varů, na jejíž následky v nemocnici podlehl. Český hokej tak přišel možná vůbec o největší hokejovou legendu.
Uvedení do síně slávy
Odchovanec Litvínova vystudoval VŠE v Praze a současně i trenérství na FTVS. Z prvního manželství má syna Ivana, podruhé se oženil v roce 1998, kdy si vzal partnerku Liběnu. Po vítězství českého týmu na olympijských hrách obdržel Ivan Hlinka Medaili Za zásluhy III. stupně a v současnosti je po něm pojmenován litvínovský zimní stadion. V roce 2008 byl uveden do Síně slávy českého hokeje.
Zdroje: vlastní dotazování, legendapomaha.cz, hokej.cz, sport.cz, idnes.cz
