Lukašenko řídí letový režim: Letecké pirátství v přímém přenosu

Letový provoz v režii postsovětského diktátora

Nejen Česko, ale i třeba Francie, Litva, Švédsko, Lotyšsko, Velká Británie a Ukrajina pozastavili přelety svých leteckých společností nad zemí, kde vládne tvrdou rukou již 27 let „poslední diktátor v Evropě“ Alexandr Lukašenko. Podle našeho vicepremiéra Karla Havlíčka to bude do doby, než bude vyšetřený incident, který se ve všech pádech skloňuje napříč všemi významnými světovými médii.

Otevřít v galerii (3)

Odklon komerčního letadla cizího státu od jeho běžné trasy pod záminkou, že je na jeho palubě bomba a vynucené přistání v Minsku byl na Flightradaru doslova v přímém přenosu. Kdo si myslel, že je něco takového možné jen ve filmech s Jamesem Bondem, si může tuto postsovětskou zemi zařadit mezi další rizikové oblasti světa. Společně s konfliktní východní Ukrajinou, Afghánistánem, Irákem, Sýrií a některými dalšími regiony, jak je uvádí agentura odpovědná za bezpečnost civilního letectví European Union Aviation Authority. Nabízí se navíc otázka, co vše by se dělo, kdyby se v uvedený moment mistrovství světa v hokeji odehrávalo právě v Bělorusku, jak mezinárodní federace ledního hokeje IIHF původně zamýšlela.

Byt na prodej na Praze 2 - 29 m², Praha 2

Zobrazit nemovitost

Mezinárodní ostuda způsobená tím, že chce Lukašenko své odpůrce potlačit nejen ve své zemi, ale už i ve vzduchu má jednoho hlavního protagonistu – opozičního novináře Ramana Prataseviče, který měl v plánu se svojí ruskou přítelkyní letět z řeckých Atén. Místo litevského Vilniusu ale nakonec skončil v minské věznici, kde mu hrozí 15 let či dokonce trest smrti.

„Zdá se, že záměrem úřadů (běloruských) bylo odstranit novináře a jeho doprovod na cestě,“

uvedl k incidentu výkonný ředitel Rannairu Michael O ´Leary.

K prvním zemím, které se rozhodly nepouštět svá letadla nad běloruské území, náležíme rovněž my.

„České aerolinie, které létají do Moskvy, se Bělorusku budou vyhýbat,“

řekla k tomu mluvčí dopravce Vladimíra Dufková. Náhradní trasa vede přes státy Pobaltí. 

Změnit letovou cestu přitom není nic komplikovaného

„Každá letecká společnost využívá software pro plánování letů. Trasy jejich letů se pak mění například kvůli silnému provozu nebo silnému větru. Software v tom případě vše přeplánuje,“

vysvětluje Richard Klíma, mluvčí Řízení letového provozu.

Lukašenka podpořilo jako odvetu vůči Západu následně sousední Rusko, která nepovolilo přistání letadla francouzských aerolinek Air France i rakouských Austrian Airlines v Moskvě s argumentem, že jejich trasa do tamní metropole nevede právě přes letový prostor Běloruska. 

Jaké to vše může mít další dopady? Každodenně se nad Běloruskem objevovalo okolo 100 letů, které byly ze zemí Evropské unie či Velké Británie. Jak propočetla organizace pro bezpečnost řízení letového provozu Eurocontrol, Bělorusko z toho ročně inkasovalo zhruba 1,5 až 1,7 miliardy korun. Pokud by se tedy lety zastavily na delší čas, znamenalo by to pro Lukašenkův režim citelný výpadek svých příjmů. 

Provozu českých cestovek, pokud není jejich cílem Bělorusko, by se však tento problém dotknout nemusel, jak předjímá i Andrea Řezníčková, mluvčí agentury Invia specializující se na prodej dovolených přes internet.

„Nemyslím si, že naše typické letní destinace omezí omezení letu nad Běloruskem,“

tvrdí.

Otevřít v galerii (3)

Tragický let Malaysia Airlines

Celá oblast bývalých postsovětských zemí, jež sousedí s Ruskem, se tak v posledních letech pro řadu leteckých přepravců stává místem, kde mohou očekávat problémy. Ještě tragičtěji dopadl před sedmi lety civilní let Malaysia Airlines H17, který byl nad východní Ukrajinou sestřelen protiletadlovou raketou ruské výroby Buk. Již několik měsíců před událostí se přitom řada leteckých společností tomuto vzdušnému prostoru kvůli bezpečnosti raději vyhýbala.

Všech 298 pasažérů letu z amsterdamského letiště Schiphol do Kuala Lumpur tehdy zahynulo. Nejvíce obětí – hned 193 - bylo právě z Nizozemska.  O tom, jak velká exploze to byla, svědčí mimo jiné fakt, že trosky letadla bylo rozesety na území ve velikosti okolo 20 km².

Mezonetový zařízený byt 5+kk na pronájem-Praha, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Rusko všechny čtyři obviněné, jimž je za útok připsán podíl, odmítlo k řízení před mezinárodním soudem v Haagu vydat. Jedná se o tři Rusy – Igora Girkina, Olega Pulatova a Sergeje Dubinského a dále pak Ukrajince, který stál na straně proruských separatistů Leonida Charčenka. Souzeni jsou proto nyní v nepřítomnosti. 

Íránci sestřelili let s vlastními lidmi

Loni se stal obdobný incident v Íránu. Letadlo ukrajinských aerolinek Ukraine International Airlines 752 mířící do Kyjeva sestřelily íránské revoluční gardy raketami typu země-vzduch krátce po jeho startu z Teheránu. Zahynulo všech 176 lidí, kteří byli na jeho palubě. Nejvíce jich bylo paradoxně právě z Íránu. Kromě 82 Íránců se jednalo o 63 Kanaďanů, ale i další národnosti.

Otevřít v galerii (3)

Ihned se sice objevily spekulace, že letadlo mohla zasáhnout íránská protivzdušná obrana. Jen několik hodin předtím totiž tamní armáda vypálila 16 raket na dvě základny v Iráku, kde jsou umístěni i Američané. Skutečnost byla ale jiná, jak se také hned prokázalo. 

„Letadlo bylo vyhodnoceno jako cíl kvůli omylu operátora protivzdušné obrany a byly na něj vypáleny dvě střely,“

stojí v konečné zprávě zveřejněné dnes na webové stránce agentury civilního letectví. Na rozdíl od letu Malaysia Airlines H17 v tomto případě Írán aspoň přiznal, že šlo o „katastrofální omyl“ bezpečnostních sil, které byly v té době v pohotovosti kvůli konfrontaci se Spojenými státy.

Třenice mezi různými velmocenskými bloky se tak čím dál častěji odráží v narušování leteckého prostoru a ohrožení bezpečnosti civilních letů. Jediné doporučení, které z toho plyne, je vyhýbat se takovým regionům. Jak ale ukazuje aktuální případ Běloruskem odkloněného letu, není vždy jednoduché rozpoznat, jaké linky mohou být více rizikové. Lukašenkův stát totiž dodnes na takovém seznamu chybí.   

Seznam problematických regionů pro letový provoz 

• Afghánistán
• Jižní Súdán
• Mali
• Oblasti Saudské Arábie
• Libye
• Irák
• Sýrie
• Somálsko
• Jemen
• Oblasti Pákistánu
• Sinajský poloostrov
• Írán
• Konfliktní oblasti východu Ukrajiny

Zdroj: EASA - European Union Aviation Authority