Michal Šalamoun je od roku 2021 ministrem pro legislativu a předsedou Legislativní rady vlády v České republice. V exkluzivním rozhovoru prozradil, jak se k politice dostal a jaká byla jeho cesta. Sdělil také svůj pohled na dezinformace a poradil, jak bojovat s dezinformacemi v bližším okruhu lidí. Jaký nejbizarnější argument v oblasti manželství pro všechny zaslechl a co podle něj brzdí procesy ohledně zákonů v České republice? To vše se dozvíte v novém rozhovoru s ministrem legislativy.
Dostal jsem se k tomu trochu náhodně. Jako advokát a akademický pracovník jsem publikoval v oblasti autorského práva a poté jsem se tomu věnoval i v advokacii. U nás je situace ohledně autorského práva vyhrocená, já jsem byl jeden z mála, který stál na druhé straně, než správci, kteří pronásledují autory. Pirátská strana bojovala s těmito správci úplně stejně. Následně se mi podařilo dvakrát vyhrát u nejvyššího soudu a toho si všiml předseda strany Ivan Bartoš. Začal jsem tedy spolupracovat s Pirátskou stranou na expertní úrovni v tématu autorského práva. Když byly parlamentní volby, sám jsem nekandidoval, měl tam být Jakub Michálek. Ve straně byl ale problém to, že Michálek by kumuloval funkce a proto se toho vzdal. Strana mi nakonec nabídla tuto pozici a já jsem ji přijal.
Má práce je taková servisní věc. Jsem něco jako "servisman" během biatlonu, nejde vidět, ale bez něj se to také neobejde. To, co se na ministerstvu nachystá tak se snažím upravit tak, aby to bylo právně co nejlepší. Jedná se hlavně o posuzování, to má tři vrstvy. První je, aby daný návrh nenarážel na omezení ústavní. Druhým bodem je, aby návrh pasovalo na Evropské právo. Třetí vrstva je dodržování regulací a principů z dané oblasti. Ministerstva a politici často vybírají určité části ze zákonů, ale komplexně to nelze. Snažíme se o to, aby měli celistvější pohled na širokou právní oblast. Tato pozice je tedy velmi odborná.
Vánoce u nás začínají kaprem v trojobalu s bramborovým salátem. Zpíváme koledy, zdobíme stromeček a máme rodinnou atmosféru. To je osvědčená klasika.
Největším přáním pro mě je, aby tato vládní koalice vydržela celé volební období a aby bylo schopna v podobném koaličním formátu složit vládu. V krátkodobém horizontu by se mi líbilo, aby v příštím roce schvalování pořadu schůze sněmovny netrvalo několik hodin, ale aby to bylo třeba do hodiny tak, abychom věděli, o čem se ten týden bude jednat.
Myslím si, že se situace rozhodně posouvá a to díky aktivitě orgánů činných v trestním řízení. Vidíme nějaké výsledky, ty nejkřiklavější a nejvíce zraňující věci jsou trestně stíhány. Myslím si, že už si všichni uvědomují, že to internetové prostředí není druhá realita, kde neplatí žádné zákony. Když např. šíříte propagandu v internetovém světě, je to to samé, jako v reálném světe. Nějací lidé už byli trestně stíháni a postaveni před soud. Možnosti obrany tu jsou a začínají se používat myslím si, že to může omezit ty nejradikálnější případy. Posun tam tedy vidím.
Je to samozřejmě složité. Důležitá je ale stále opakující se práce s danou osobou. Někdy se to může zdát zbytečné ale je opravdu důležité s těmi lidmi mluvit tak, aby začali používat kritické myšlení. Je chybou tyto lidi vyřazovat ze společnosti, i když se to zdá nevděčné, chtěl bych je podpořit v tom, ať vytrvají.
Jsem členem vlády, ne poslancem. Manželství pro všechny je poslaneckou aktivitou. Vláda má ústavní právo se vyjadřovat k těmto návrhům, i když je sama neudělala. Vláda posuzovala manželství pro všechny, zároveň ale posuzovala protiopatření - ústavní definici manželství jako vztahu muže a ženy. Vládní dohoda byla tehdy taková, že na vše dáme neutrální pozici, protože se stejně neshodneme. Není na to jednotný názor ani uvnitř politických stran. Dříve nebo později dojde k hlasování ve sněmovně a tam se uvidí, jak silné je to liberální křídlo. Myslím si, že to k nějakému posunu povede, ale obávám se, že to nebude přímo manželství pro všechny.
Nejsem na toto posuzování expert, ale myslím si, že je to institut, který tu máme tisíce let a je na tom založena naše společnost. Možná se obávají, že dojde k nějakému kolapsu.
Na jednom zasedání jsem slyšel výstup, že hovězí je hovězí a kuřecí je kuřecí. To mi přišlo nejvíce podivné.
Jeden způsob pohledu na manželství je jako majetkové společenství. U manželů je např. společné jmění manželů, vdovské důchody, sirotčí důchody. Co se týče rodinných vazeb, tak v homsoexuálním páru náleží pouze jednomu z toho páru. Když tento partner zemře, dítě je pak v právním vakuu a druhý partner na něj nemá nárok. To jsou věci, které tam chybí.
Na svém třináctiletém synovi to nepozoruju. Jezdíme s přáteli, kteří mají také děti např. na dovolenou, či na vodu a necítím se, že bych byl od mládeže úplně odtržen. Nesetkal jsem se s tím.
Nevím, ale pokud někdo o homosexualitě přemýšlí tak, že je to nějaký názor, nebo postoj, asi mu to splyne do podobné kategorie. Podle mě to tak není, ale v nějakém úhlu přemýšlení to asi může být pro někoho podobné.
Heterosexuálové ty práva mají a samozřejmě žádné neztratí. Celá společnost nakonec může benefitovat z toho, že už nás nebudou otravovat věčné diskuze na toto téma.