Místo výsluní horký brambor: Pařížskou olympiádu může Macronovi zkazit politika

Hlavní město Francie bude vrcholnou sportovní akci hostit už potřetí v historii. Pamětníky posledního olympijského klání pod Eiffelovou věží však budeme hledat jen velmi obtížně. Hry se odehrály v letech 1900 a 1924. Letos se tak do Paříže letní olympiáda vrátí přesně po 100 letech.

Získat pořadatelství olympijských her pro toto symbolické datum bylo pro francouzský olympijský výbor velký úspěch. Mimořádně si ho nepovažují jen sportovci, ale také politická reprezentace země v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem.

Prodej bytové jednotky 2+kk, Praha 2 Vinohrady, Praha 2

Zobrazit nemovitost

V centru zájmu jsou Rusové, nikoliv Francouzi

"Francie letos přivítá celý svět během připomínky druhé světové války, olympiády a paralympiády v Paříži a během frankofonního summitu, jste vítáni, přátelé,"

napsal minulý týden na sociální síti X francouzský prezident Macron během státní návštěvy Indie. Není tak pochyb o tom, že čelní představitel země vnímá mimořádnost sportovní události pro prestiž země.

Jenže mediálním diskuzím směrem k světově populární akci nepanují zdary a nezdary pařížské organizace, ale podstatně více jsou v popředí geopolitické kontexty události. Zájem budí zejména otazníky nad účastí ruských sportovců na pařížské olympiádě. 

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) na konci loňského roku povolil účast ruským a běloruským sportovcům pod neutrální vlajkou. Francouzský prezident rozhodnutí nepodpořil a vzápětí reagoval konstatováním, že v Paříži ruská vlajka vlát nebude. Rozhodnutí výboru však sklidilo důraznou kritiku. Mezinárodní organizace zajišťující jednotlivé sporty můžou startu ruských sportovců stále zabránit, jelikož jim nemusí umožnit účast na kvalifikačních závodech, čehož se hodlá držet např. mezinárodní svaz atletů.

"Ztotožňuji se s usnesením pléna ČOV, které se jasně vymezilo proti jakékoliv formě Ruska a Běloruska na OH a v kvalifikacích, a které prosadil až Jiří Hamza. Aktuální model neutrálních sportovců je nedomyšlený. MOV měl přijít se systémem, který ochrání sportovce a jejich rodiny,"

komentoval na X předseda České unie sportu Miroslav Jansta, kterému přijde rozhodnutí nedomyšlené. 

Rusové v trestu za zabíjení Ukrajinců. A co Izraelci?

MOV však musí čelit i mnohem tvrdší kritice. Ve vztahu k MOV nejde o žádné novum, výbor čelí stížnostem opakovaně, ať už jde o obvinění z korupce anebo skandálnost přidělování pořadatelství totalitním režimům, v nichž jsou tvrdě potírána lidská práva, jako tomu bylo naposledy v případě nedávných čínských olympiád.

"Ukrajinský atlet Volodymyr Androščuk nebude reprezentovat svou zemi na pařížské olympiádě, protože byl minulý týden zabit ruskými vojáky nedaleko Bachmutu. A nyní, morálně zkorumpovaný Mezinárodní olympijský výbor oznámil, že ruští sportovci jsou vítání v Paříži,"

popsal na X konkrétní události na pozadí rozhodnutí MOV americko-ukrajinský ekonom Roman Šeremeta, který byl např. časopisem Forbes zařazen do jeho výběru top ekonomů světa. Dále Šeremeta poukázal na souhlas řady ruských sportovců s počínáním putinovského režimu.

Ruská invaze na Ukrajinu však není jedinou geopolitickou událostí, která vrhá stín na nejbližší olympijské hry. Diskuze se rozvinula i nad účastí izraelským sportovců. Země, která provádí válečně operace v Gaze, je mezinárodními organizacemi kritizována za obrovské množství civilních obětí mezi Palestinci. 

Počínání Izraele např. odmítla francouzská basketbalistka Émilie Gomis. Za své politické postoje však byla zbavena čestné role vlajkonošky francouzské reprezentace na hrách v Paříži. Účast Rusů pod neutrální vlajkou také otevřela diskuzi, jestli by k podobnému kroku neměl výbor přistoupit i směrem k Izraelcům, což však podle informací serveru Politico MOV odmítl.

Olympiáda měla být jedním z vrcholů Macronova prezidenství, které bude muset v roce 2027 opustit, jelikož vykonává již svůj druhý mandát. Aktuálně však prezident a pořadatelská země jsou jen na pozadí kontroverzí spojených s blížící se olympiádou. Nicméně Macron se nedávno kriticky vyjádřil k nemožnosti nechat se znovuzvolit prezidentem po více než dvou po sobě jdoucích obdobích, jak hovoří francouzská ústava, a tak se možná pokusí do funkce vrátit v některém z dalších volebních období. 

Zdroje: olympijskytym.cz, irozhlas.cz, politico.com, twitter.com, respekt.cz, lidovky.cz, autorský článek