Ladislav Šticha, mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS), varuje před rostoucí hrozbou ruské propagandy v České republice, která se zaměřuje na oslabení podpory Ukrajině a rozdělení společnosti. Podle něj ruská propaganda využívá nové technologické možnosti a šíří dezinformace prostřednictvím sociálních médií a pseudozpravodajských webů. Šticha zdůrazňuje význam kritického myšlení, ověřování zdrojů a mediální výchovy jako klíčových nástrojů v boji proti manipulacím.
Ruská nepřátelská propaganda se v posledních letech výrazně zaměřuje na Českou republiku. Jejím cílem je oslabit pomoc Ukrajině, podrýt důvěru občanů ve státní instituce a rozdělovat společnost. Podle mluvčího Bezpečnostní informační služby (BIS) Ladislava Štichy ruská propaganda využívá široké spektrum témat.
"Tematicky dominují narativy spojené s válkou na Ukrajině, s útoky na západní životní styl, na mezinárodní organizace jako jsou EU nebo NATO, zpochybňování státních institucí a politických představitelů v jednotlivých zemích. Cílem je oslabit pomoc napadené zemi, oslabit důvěru občanů ve stát, rozdělovat společnost, aby nebyla soudržná a stala se tak snadněji manipulovatelnou,"
vysvětluje.
Ačkoli ruská propaganda v České republice není tak silná jako v některých jiných zemích, její dopad nelze podceňovat.
"Dopad propagandy v České republice není tak významný jako v některých jiných zemích, ale vliv na určitý segment populace má. Nebezpečnost spočívá v masivním generování dezinformačního obsahu prostřednictvím mnoha pseudozpravodajských webů a zejména prostřednictvím sociálních sítí. Některé průzkumy uvádějí, že dezinformace úspěšně zasahují mezi 20-30% populace,"
upozorňuje Šticha.
Ruská federace má dlouhodobě vybudovaný sofistikovaný systém propagandy, který neustále inovuje. "Co se mění jsou nové technologické možnosti, které si RF velmi rychle osvojuje a dociluje tak mnohem větší penetrace veřejného prostoru než tomu bylo třeba před dvaceti lety," říká Šticha a dodává, že demokratické státy zatím hledají účinnou obranu, která by neporušovala principy svobody slova.
Podle BIS v Česku existují skupiny i jednotlivci, kteří ruskou propagandu aktivně šíří, ale konkrétní jména nebyla uvedena.
"Ano máme. Nemohu být konkrétní,"
odpovídá Šticha na otázku, zda v Česku působí aktéři aktivně šířící dezinformace.
Běžní občané se mohou před dezinformacemi chránit především kritickým myšlením a ověřováním zdrojů. "Vždy je důležité vyvinout maximální snahu o ověřování přijímaných informací, obzvlášť v případech, kdy se na první pohled informace jeví jako šokující, skandální nebo nemyslitelná," radí Šticha. Doporučuje využívat širokou škálu zdrojů a opustit sociální bubliny, které udržují pouze jednostranné názory. "Pokud tedy získám informaci z tzv. alternativních médií či řetězového e-mailu, tak je dobré ji konfrontovat s tradičními či oficiálními zdroji (veřejnoprávní média ČT, ČRo, ČTK, státní instituce)," dodává.
Mediální výchova je podle něj klíčová pro boj s dezinformacemi.
"Ta může laické veřejnosti například pomoci s identifikací dezinformačního obsahu třeba tím, že ukáže jaký je rozdíl mezi zprávou ze seriózního zdroje a zprávou dezinformačního média. Jakmile je titulek i text s řadou komentativních či expresivních prvků, rozhodně se nejedná o čisté zpravodajství a validita takového zdroje je pochybná,"
uzavírá Šticha.
Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa se rozhodla ukončit činnost Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID), což vyvolalo silné reakce nejen v USA, ale i na mezinárodní scéně. Ruský zástupce při OSN, Vasily Nebenzya, tento krok přivítal a označil jej za potvrzení ruských dlouhodobých tvrzení, že USAID financuje „radikály po celém světě“. Počátkem února byli zaměstnanci agentury vykázáni z jejího washingtonského sídla a Bílý dům zahájil hromadné propouštění většiny z jejích 10 000 pracovníků. Tento vývoj může nahrávat ruské propagandě, která dlouhodobě líčí USAID jako nástroj amerického vměšování do záležitostí jiných států.