- CZ
- EN
- SK
NA FÉROVKU: Výpadek elektrické sítě může přijít nenadále. Co dělat?
Zažil to už asi každý. Pracujete na počítači, díváte se na televizi, posloucháte rádio a najednou cvak! Přístroj přestává fungovat. Teprve po chvíli zjistíte, že vada není v jeho samotném hardwaru či přenosu signálu, ale v tom, že nejde elektřina. Pokud je tento výpadek rozsáhlý, říká se mu Blackout. Co se vyplatí v takovém případě dělat? Jak se máte zachovat?
Na energiích jsme doslova závislí
I když si to nechtějí mnozí připustit, velká část provozu naší domácnosti je závislá na energiích. Klimatizace, vytápění, spotřebiče, elektronické zámky, výtahy, garážová vrata bývají poháněny díky elektřině. A pokud takový výpadek postihne celé město nebo kraj, nastává doslova panika. Po chvíli totiž přestanou běžet i telefonní sítě, protože jejich záložní zdroje vydrží zpravidla jen několik hodin.
U nás došlo zatím asi k nejhorší situaci v roce 2006, kdy výpadek jednoho z bloků Temelína a nízké teploty vedly k tomu, že jsme museli o pomoc požádat Polsko a Německo. Letos zaznamenala obdobný problém Praha. Na Chodově se vypnula rozvodna. Během několika málo hodin se ale podařilo situaci napravit.
V Česku zatím nejde o časté případy
Zatímco v Česku jsou naštěstí zatím takové situace spíše ojedinělé a dochází k nim jen v lokálních případech, ve světě již stačily postihnout stovky milionů lidí. Tou největší byla patrně výpadek, jenž před deseti lety zachvátil Indii. Bez proudu tehdy zůstalo více než 600 milionů lidí. Příčinou byla porucha přenosové soustavy. Rychle narůstající spotřeba elektřiny totiž nestihla její výroba pokrýt. A průšvih byl na světě. Před osmi lety v Bangladéši a před sedmi v Pákistánu pak měly podobné události dopad na 150, respektive 140 milionů lidí. Z uvedeného je zřejmé, že do potíží se tak může dostat mnohonásobně více lidí, než kolik jich vůbec v Česku žije.
A i když experti tvrdí, že jsou naše přenosové soustavy dostatečně bezpečné a robustní, vyplatí se rozhodně počítat s každou z krizí, které nás mohou potkat. Jak v takovém případě postupovat a na co si dát největší pozor?
A co dělat, když situace opravdu nastane?
Nejdříve je třeba, abyste vypnuli všechna elektrická zařízení, která doma máte. Je to možná paradox, když stejně žádné ze zařízení nefunguje. Při opětovném zprovoznění sítě by pak ale nemělo dojít k opětovnému výpadku z důvodu přetížení. Zapnuté nechte například pouze jedno ze svítidel či rádio, abyste tak zjistili, že je už závada vyřešena. Zejména rádio se doporučuje i proto, že se jeho prostřednictvím dozvíte, co je při řešení Blackoutu v zemi nebo dokonce ve světě nového. Například veřejnoprávní Český rozhlas má dlouhodobý záložní zdroj, takže by měl být v provozu za každé situace. Přijímač, který má kromě standardního pásma AM a FM rovněž krátké vlny, vysílá i zahraniční stanice, u nichž je navíc menší pravděpodobnost, že budou z provozu vyřazeny.
Mobilní telefon používejte jen v případě té největší nouze, tedy kupříkladu tísňového volání. Někteří navíc radí, že je lepší posílat sms, protože taková zpráva spíše projde přetíženou sítí. Lednici a mrazáky neotevírejte, aby se uschované potraviny nezkazily. Vyplatí se mít připravenou i jakoukoliv funkční svítilnu, která se nemusí připojovat do zásuvky.
Nejdůležitější je mít u sebe dostatek vody. Na den zhruba pět litrů. Co se týká potravin, vyplatí se předzásobit se těmi trvanlivými. Když jdete na pravidelný nákup, nakupte si ještě třeba několik paštik či jiné konzervy, které se nemusí vařit. Třeba se budou jednou hodit.
Nastane li situace, že už nebudete moci být při Blackoutu doma, připravte si evakuační zavazadlo. To by mělo obsahovat vaše osobní doklady, peníze, základní oblečení, spací pytel, nůž s pevnou čepelí, svítilnu s dobíjecí baterií, pitnou vodu a jídlo. Důležitá je i lékárnička, kde by neměly chybět obvazy, náplasti a repelent proti hmyzu. A samozřejmě léky, pokud nějaké pravidelně užíváte. Pro ženy pak určitě také menstruační vložky či tampóny.
Útočištěm se vám může stát jedno ze speciálně vybavených úkrytových míst. V Praze jsou to především prostory metra, které jsou jak ve stanicích, tak tunelech. V Brně je to kryt pod Denisovými sady. V jiných místech republiky jsou to například sklepy místních kin.
Na výpadek elektrické energie je dobré se dopředu připravit. Na druhou stranu to však neznamená, že byste měli podléhat hysterii a bezdůvodně panikařit. Rozhodně se však nedoporučuje následovat ty, kteří se zapojili do tzv. hnutí preppers. Jejich hlavní motivací je být připraven na nesnáze, které je mohou potkat. Proto si mnozí preppeři budují vlastní bunkry sloužící nejen jako zásobárna jídla a pití, ale i jako úkryt před pohromami, jež na ně v reálném světě čekají. Nic se nemá přehánět. Že?
Zdroje: ČTK, Reuters, Heroin, Finmag, PRE
