Na férovku: Generál Danuše Nerudová po prohraných prezidentských volbách nehází politickou flintu do žita
Danuše Nerudová se rozhodla vstoupit do politiky rovnou v prezidentské funkci, což prozrazuje nemalé ambice. Ačkoliv se vytoužené metě přiblížila, nakonec zůstala těsně na nepostupových příčkách. Politický apetit ji nepřešel a v barvách hnutí STAN se vrhla do europarlamentu a je jednou z nejviditelnějších tváří tamějšího sboru. Pozornost budí střety s matadory tzv. desolé scény nebo snahou naskočit na aktuální témata, naposledy například fotkou v generálské uniformě.
Motivace lidí ke vstupu do aktivní politiky bývají různé. Často v nich figuruje touha po moci, dobře placené obživě a mimořádné pozici, v níž se dá o lecčems rozhodovat. Ve funkcí zastupitelů (od obcí, přes kraje až po Sněmovnu nebo europarlament) dlouhodobě žijí i tzv. chovní členové těchto sborů.
Pro ně je alfou a omegou samotná příslušnost k onomu sboru spojená s jistými materiálními výhodami (od odměny pro neuvolněné obecní zastupitele, až po poslanecké náhrady a asistenty). Zdá se, že pro Danuši Nerudovou (STAN) jsou všechny uvedené aspekty politické pozice spojením příjemného s užitečným.
Nerudová s Filipem Turkem na jedné lodi jako s černým pasažérem
Politiku vzala pěkně od vrchu pokusem stát se první českou prezidentkou a zatím byla jedinou ženou v tomto klání, která se šanci na úspěch alespoň přiblížila. Minimálně ve srovnání s předchozím kolem volby, něhož se žádná žena ani nezúčastnila.
Zatímco její kolegové, kteří se prostřednictvím volby zviditelnili a záhy sáhli po senátorské kandidatuře, Nerudová kapitalizovala podporu z prezidentské kampaně ve volbách do europarlamentu, což byla drobná novinka v taktice útoku na politické funkce.
"Prezidentský" elán ji při tom neopustil. Jako politička si obratně ví rady, jak použít krovky Brouka Pytlíka v přeletu z květu na květ se sladkou šťávou. Od prezentace politiky pro mladé, přes racionální podporu zelené politiky lehce přeletěla k automobilovému průmyslu, kde se jí povedla zajímavé pirueta.
Členstvím v pracovní skupině se zasadila o úlevu v poplatcích pro evropské automobilky. Intenzita jejího zapojení do této snahy Evropské lidové strany není běžným smrtelníkům úplně známá, ovšem přihlásil se k ní dokonce i její europoslanecký kolega a politický rival Filip Turek. Čestný doživotní prezident strany Motoristé sobě k parazitování na cizím dílku přistoupil kreativně, asi díky své původní profesi designového grafika, kterou vystudoval na střední soukromé škole.
Generálská uniforma Danuše Nerudové
Politici navzájem po sobě štěkají čas od času chtějí to samé, jen se to stydí říct. Tematická univerzálnost europoslankyně však tímto nekončí, aktuálně se řeší bezpečnost Evropy, tudíž není důvod sedět v koutě.
"Důležitým bodem je i role Evropské investiční banky, která obranné projekty prakticky nefinancuje. Pravidla musí být nastavena tak, aby inovativní firmy získaly kapitál pro škálování technologií. Zároveň je taky ale nutné dbát na vyváženou konkurenci v sektoru, aby dominanci nezískalo jen několik velkých firem na úkor malých a středních podniků, které jsou zdrojem inovací,"
vypálil kulomet Danuše Nerudové na síti X.
V rétorice této střelné zbraně je cítit původní profesí profesorky ekonomie, neb nechybí "škálování technologií" a v minulosti již párkrát zmíněné "malé a střední podniky". Jenže na doprovodném obrázku, asi z dílny AI, je Danuše Nerudová v generálské uniformě U.S. Army.
Ex-prezidentská kandidátka se nespokojí s pozicí chovného člena strany a na dalším sjezdu STANu možná bude chtít naskočit do vedení partaje. Chuť by jistě byla, otázka je, jak se to bude zamlouvat jejím spolustraníkům. Politička si kromě tematické univerzálnosti libuje v diskuzních provokacích svých kolegů z opačného politického spektra s obzvláštním zřetelem k tzv. desolé scéně, což je doprovázeno hojným socilně-sítním hejtováním. Kromě předvolební debaty s Turkem se v tomto duchu neslo její pošklebování směrem k rusofilství Jaroslava Foldyny (SPD).
Politik, jenž se tlačí dopředu, co to jde, není úplně všedním jevem poslední doby. Neb ve vládnoucí koalici Spolu se nikomu dopředu příliš nechce a v opozičním ANO zase nikdo nikam moc nemůže.
Zdroje: autorský text, komentář, seznam.medium.cz, fakticke.info, tvorimeevropu.cz, x.com
