Jak známo s projevy nejvyšších ústavních politiků se ve svátečním období roztrhl pytel, nicméně sedmiminutový projev nejvýznamnější postavy v českém politickém systému stojí za pozornost. Na rozdíl od projevu předsedy Senátu, který takřka žádné reálné pravomoci nemá. Petr Fiala bohužel moc smysluplně reálpolitiku jeho vlády neokomentoval, na druhou stranu věrohodně promluvil o hodnotách, jejichž význam je mnohem důležitější, než koruna sem a tam za kw/h energie na vytápění našich pelechů.
"S problémem si umíme vždy poradit. Poslední roky nás nešetřily. Potýkali jsme se s pandemií covidu, s důsledky války na Ukrajině, následně s bezprecedentní energetickou krizí. V září se k nám vrátily povodně,"
zaznělo na úvod projevu Petra Fialy (ODS).
Člověk má pocit určitého deja-vú. Globální problémy posledních let jsou sice opravdu velkými sekerami zaseknutými na špalek světového řádu, projev však byl krátký a v tomto formátu každoročně omílat tyto fenomény bez konkrétnějšího komentáře je už opravdu ohranou deskou.
Ke konkrétnějším věcem se Petr Fiala dostal, zmínil důchodovou reformu, konec pádivého růstu inflace a růst reálných platů. Jenže důchodová reforma klouže po povrchu, ale s opozicí shodu vláda nenašla, tudíž reforma může být opravdu lehce smetena ze stolu. O inflaci sám premiér řekl, že její snížení neznamená nízké cenovky v obchodech. K růstu mezd a platů skutečně došlo, jenže platy státních zaměstnanců dlouho stagnovaly a do stávky se pustili učitelé, lékaři a remcají i policisté a vojáci, kteří ze zákona stávkovat nemohou.
Co vláda ve výše uvedeném udělala je opravdu záslužné a oprávněně na jiném místě zmínil významné investice do dálnic a energetiky, i když místo pro věčnou kritiku zůstává. Horší je vysvědčení za dost možná poslední premiérský projev Petra Fialy v tom, co jeho vláda neudělala. Vtipné je, že se za to sám předseda vlády udal s "úsměvem" na líci.
"Musíme výrazně zefektivnit fungování zdravotnictví a dokončit reformu školství a usnadnit výstavby bytů, aby si mladé rodiny mohly zajistit vlastní bydlení. To jsou nejdůležitější úkoly v následujících letech. Vše se dá udělat za několik málo let,"
identifikoval slabá místa premiér.
Ihned se nabízí otázka, proč už se s tím za těch několik málo let, co třímá vládní otěže nic neudělalo? Krize zdravotnictví je po covidové šlamastice viditelnější než měsíc za úplňku. Náklady na zdravotnictví dál rostou a jen se nad nimi krčí rameny. Školství mělo být vládní prioritou, ale stávka nad kritickou situací na českých univerzitách, a nešlo jen o nízké platy některých pracovníků, nechala vládu zcela chladnou. Piráti, kteří za dostupné bydlení lobovali, se z vlády museli poroučet.
O těchto tématech měl premiér raději pomlčet a přidržet se tance na dobře ochozením parketu. Jeho následná výzva k sebevědomí byla uvěřitelná a opravdu je jednou z věcí, kterou je dobré si připomenout. Společnost se mění a musí čelit novým podmínkám.
Plakat nad rozlitým mlékem, jak se nám dobře hospodařilo před ruskou invazí na Ukrajinu, bez nutnosti zvýšených nákladů na obranu, s levnějšími energiemi atd., ničemu nepomůže. Je potřeba hledat řešení, pak krize může být příležitostí. Zde správně identifikoval i další problém naší společnosti.
"Blbá nálada byla vždycky největší překážkou k tomu, abychom byli ještě úspěšnější. Proto, prosím, nevěřme různým prodavačům strachu, kteří tuto náladu schválně šíří. Cílem je, aby lidé nevěřili sobě a nevěřili ani druhým. Když mnoho lidí bude takto pochybovat, naši společnost to oslabí, snadno podlehne manipulacím a možná se nakonec vydá na cestu, kdy se lidé vzdají odpovědnosti za svůj život a předají ji silnému vůdci, jako v některých východoevropských zemích. To s našimi historickými zkušenostmi nemůžeme dopustit...Nikdy jsem ani na vteřinu nepochyboval o tom, že pro ČR je jen jedna cesta. Cesta hrdé evropské země, ještě větší svobody a aktivní občanské společnosti,"
zakončoval svůj přednes Fiala a za tyto slova mu patří zasloužené uznání. Stát totiž není jen od toho, aby rozhazoval z eráru, ale především, aby zajistil lidem svobodu a bezpečí. Silní teoretici bývají hůře použitelní v praxi a naopak. Ještě horší je pak alternativa, která nezvládá ani teorii ani praxi, i taková je na stole letošního volebního roku.
Zdroje: autorský text, komentář, ČT