Na férovku: S občankou v mobilu míří český skanzen k digitalizaci, všichni nechceme být uvěznění v 90. letech

Malý krok pro člověka, ale velký krok pro lidstvo. Tedy pro tu část lidstva žijící v kotlině zvané Česká republika. Zajásala na sociálních sítích předsedkyně vládní strany tak malé, že se samotná šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová do vlády ani nevešla.

"Naše vláda schválila další věc, která nám všem zjednoduší život,"

oznamuje oslavně politička, která sice ve vládě nezasedá, ale není pochyb o tom, že patří k nejviditelnějším současným politikům. Stejně tak se může zdát, že oslavuje nepodstatnou marginálii, ale ta svým způsobem může oznamovat reálný přechod Česka do 21. století.

Co funguje, nelikvidujme, ani dočasně

Nadšení z digitalizace však nesdílí každý člen české veřejnosti a nejde jen o notorické kverulanty, ale o strach z nového a neznámého široce zakořeněného mezi dobrou polovičkou naší společnosti. S plány na digitalizaci se rychle objevilo virální hausnumero ve výši cca 50 miliard ve spojení s náklady na opuštění identifikace pomocí rodných čísel. Ačkoliv by bylo chybou občanku v mobilu zaměňovat s uvedenými identifikátory, obojí je součástí digitalizační politiky, na které si potrpí vládní piráti, topkaři a někteří stanaři.

Zmíněná mnohomiliardová položka je už z podstaty nesmyslným číslem, neboť 80 % této částky jsou náklady soukromého sektoru, což je opravdu rozsáhlý systém, do jehož hospodaření do detailu nevidíme. O to méně, že si ODS prosadila ponechání Elektronické evidence tržeb (EET) ve stavu mrtvých navzdory zájmu pirátů a TOP 09 ji oživit. Do rakve ji uložili politici hnutí ANO během covidové krize, i přes neustále prokazovanou lásku.

Kdyby však Babišovci prokázali ve vztahu k milovanému evidenčnímu systému větší věrnost a neposlali ho k šípku během první manželské krize, pravda opravdu vážné, devadesátkoví konzervativci z ODS by si její vypnutí už na svých koaličních partnerech pravděpodobně nikdy nevydupali. Zrušení v mimo krizi by totiž dalo příliš práce.

Mohli jsme být o krůček blíže vyspělému světu, Andrej Babiš mohl mít svůj politický pomník a zaplakali bychom jen my novináři, protože bychom neměli do okurkové sezóny výborné téma o nemožnosti platit kartou v tuzemských rekreačních zařízeních. Spása českého rozpočtu skrze EET je sice jenom vlhkým snem Aleny Schillerové a Karla Havlíčka (oba ANO), ale každá kačka do státní kasy, která už netrpělivě vyhlíží tzv. řecký scénář se hodí.

Všichni nechtějí navždy žít uvěznění v 90. letech

Takovéto fiasko by se už s další digitalizační agendou nemělo opakovat. Jakkoliv je zmíněný stesk nad x-miliardovými náklady na digitalizaci jen blábolem oněch konzervativních kruhů, tak nepochybujme o tom, že proces digitalizace bude něco stát. Jako každá investice. Všichni úspěšní museli nejprve něco zaplatit, aby pak mohli sklízet sladké plody pozdějších bohatství.

Digitalizace by mohla např. nejen uvolnit pracovní sílu, která je zabarikádovaná v byrokratickém aparátu, ale může přidat nám všem to nejcennější. A to je lidský čas ztracený běháním po úřadech. Leccos se už povedlo, přes Portál občana je nyní možné vyřídit například Výpis z rejstříku trestů. Dva kliky přes datovou schránku a je hotovo. Žádná fronta na poště u checkpointu, žádné poplatky. Obrovský úspěch, o kterém se nemluví.

Podobně je možné přes datovou schránku založit živnost, to už je pravda složitější, ale ušetřit cestu na úřad se tím dá. Oslavy? Kdepak. Zmíněna polovina veřejnosti je zděšena z automaticky vzniklých datových stránek pro živnostníky. Každý digitalizační krok vzbuzuje obavy o starší jedince, kteří neumí s internetem a holt potřebují za každým rohem svoji poštu a pošťáka, který je bude obsluhovat, protože tomu tak bylo v minulosti.

V Estonsku začali digitalizovat stát už v devadesátých letech a chlubí se tím, že tam 99 % obyvatel používá internet a 98% daňových přiznání Estonci vyplňují digitálně. Konzervativcům připomeňme, že Estonsko bylo součástí Sovětského svazu a nikoliv všechno staré je dobré. 

Na problém se totiž řada lidí po vzoru Estonska může dívat jinou optikou, jak jsme psali o komentáři jednoho z pražských pirátů Ondřeje Profanta. Lidé by se totiž mohli začít domáhat svého práva vyřídit svou agendu vůči státu, a pokud jim to stát neumožní, můžou své právo prosazovat u soudu. Ty jsou totiž také součástí naší demokracie a v naší demokracii nežijí jen lidé, kteří chtějí zůstat navždy uvěznění ve slavných devadesátkách.

Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, seznamzpravy.cz, twitter.com, autorsky článek

Prodej bytu s balkónem, Smetanovo nábřeží, Praha 1

Zobrazit nemovitost