NA FÉROVKU: Třetí světová válka vypukla
Je to až neuvěřitelné, jak rychle se nám tenhle ošklivý bacil jménem koronavir nebo také COVID-19 zaryl do života. Jak rychle si nás omotal kolem prstu. Nikoho ještě před pár dny ani ve snu nenapadlo, co se nám, svobodným lidem, může všechno stát a jak rychle může naše těžce nabytá svoboda zmizet. Nikdo netušil, že může mít v životě takový strach. Strach z něčeho, co ani není vidět, přesto může ohrozit nejen zdraví, ale i život.
Na začátku to byla ještě taková sranda. Nějakej vir, co napadá hlavně staré lidi. Na obyčejnou chřipku umírá přece víc lidí, tohle nic není, jen horší chřipka. Mnoho těchto tvrzení už neplatí.
Lynč za ochranu
Ti, co udělali nájezd na obchody, teď v klidu sedí doma a ládují se. Nebo kéž by seděli doma. Vláda nejdřív zavřela hospody a místa, kde bychom se mohli vesele sdružovat, tak lidi začali dělat domácí večírky nebo se scházet venku u okýnek, které vinárny a hospody udělaly. Bez roušek. Bez ochrany. Nám přece nebude vláda nic nařizovat!
Ten, kdo měl roušku v obchodě nebo kdekoliv, lidi na něj koukali jak na blázna, exota, jako na nemocného. Po sociálních sítích kolují fakt příběhy, jak pomalu dostávali tihle zodpovědní lidé lynč. Příšerný. Když se někdo snaží být zodpovědný a chrání sebe i své okolí, dostane akorát céres. Slyšela jsem, že někdo někomu v obchodě s rouškou řekl, ať je solidární a sundá si ji, když ji ostatní nemají. Jako vážně? Stát se to mně, seřvu ho.
Nejhorší je, že ti nejohroženější, senioři, žádnou roušku vůbec nenosí a asi ani nevlastní. Mám z nich dokonce pocit, že si vůbec neuvědomují závažnost situace. Kamarádka mi říkala, že její babička žijící v Olomouci uspořádala bohoslužbu pro „jenom“ čtyřicet lidí, když jim to zakázali. Se slovy, kde by se to tam u nich asi vzalo... takhle smýšlí mnoho lidí... je to děsivé. Ale horko těžko starším lidem vymlouvat...
Výhružky
Buch a najednou už je moc nakažených, vláda zpřísňuje pravidla. Roušky musí mít všichni. I když nejsou. Šije celé Česko. Nikdo totiž roušku ani respirátor nemá, přestože tyhle pomůcky byly vykoupený už na konci ledna. Z měst se stávají města duchů. Nikde nikdo. A když, tak je celý zakrytý. Vznikají teorie, kdy se začne rabovat a znásilňovat, to doufám, že se nestane. Jídla je dostatek a obchody jsou otevřené.
Vláda ale musí tyhle zpovykané lidi usměrnit. Vyhrožují pokutami a já si myslím, že by je měli hojně rozdávat.
Lidi, my totiž musíme být doma, abychom zabránili šíření viru. Nebo když už musíme ven, tak je potřeba se chránit. Já vím, že je to strašný, nepřirozený, nejsme na to zvyklí, ale musíme to vydržet. Celý svět to musí vydržet. Já totiž miluju cestování a tady trčet nechci. Jenže jestli na ta nařízení budeme kašlat, budou trvat déle. Tak se nad tím pojďme zamyslet a zůstaňme doma. Všem držím palce, všem vám přeju pevný nervy v izolaci a hlavně pevné zdraví. Berte to jako pozitivum, konečně máte čas na všechny ty úklidy, pečení, vaření, opravy na baráku... a hlavně konečně máte čas na svou rodinu, na své blízké. Co bychom bez nich dělali? Užívejte ten společný čas. Milujte se a těším na zvýšenou porodnost, která v prosinci a lednu určitě nastane...
