Vyšší ceny bytů ve městech, jako jsou Praha nebo Brno, nutí některé zájemce přehodnocovat svoje plány. Opravdu se ale vyplatí pořizovat si bydlení na venkově?
Realitní inzeráty, které nabízí nové bydlení v zeleni jen 30 minut od centra města, jste už možná sami četli. Klid v blízkosti lesa, které je výrazně levnější než ve městě, představuje na první pohled ideální řešení. V 90. letech se na tuto vějičku chytili tisíce zájemců. Mnozí z nich jsou ze satelitních městeček ale už zpět. Ptáte se proč?
Hlavním problémem bydlení mimo město bývá nedostatečná občanská vybavenost a čas, který musíte v případě každodenního dojíždění trávit na cestách. Pokud máme například domek, bydlíme zhruba 30 kilometrů od Prahy a jezdíme do metropole každodenně autem, vydáme jen za dopravu v průměru 200 až 250 korun. Zvolíme li veřejnou dopravu v podobě autobusu, bude nás to stát více než 100 korun.
V prvním případě tak ročně utratíme okolo 55 000 a ve druhém přibližně 23 000 korun. Bydlíme li na novém místě dalších 20 let, vydáme tak dohromady za cestu veřejnou dopravou do zaměstnání a zpět minimálně půl milionu korun navíc. Použijeme li automobil, bude to dražší o dalších více než půl milionu. Do těchto propočtů přitom nezahrnujeme inflaci a další popojíždění.
Podstatnou roli totiž hrají i naše náklady na volný čas. Pohybuje li se naše čistá hodinová mzda ve výši okolo 250 korun a my na venkově denně na cestách do zaměstnání, úřadů, lékařských ordinací, lékáren, škol, za nákupy a kulturou strávíme o 2 hodiny více času, než by tomu bylo ve městě, znamená to, že naše náklady na volný čas kvůli tomu v konečném součtu hypoteticky ročně podraží o více než 100 tisíc. Za 20 let to tedy může být částka přesahující 2 miliony.
Sečteno a podtrženo: uvažujte li o bydlení mimo město, máte malé děti a dáváte přednost jízdě autem, odhadněte si, o kolik se vám pak běžné náklady zvýší. V našem modelovém příkladu, který se vztahoval na období následujících 20 let, to byly minimálně 3 miliony. A kdyby se jednalo o 30 let, vyšplhaly by se tyto náklady již na více než 4,5 miliony.
Co z toho všeho vyplývá? Známé pořekadlo říká, že není všechno zlato, co se třpytí. O bydlení to platí dvojnásob. Ještě když si k tomu zájemce uvědomí, že existují i jiná rizika. Pokud budete na venkově dávat přednost hromadné dopravě, zvažte, jak daleko to budete mít domů od zastávky. Někdy to může trvat i 15 a více minut. V té souvislosti je podstatné vědět, že obecní rozpočty, a tedy i naděje na zvelebování místních chodníků a cest, jsou zpravidla mnohem omezenější, než je tomu například v hlavním městě a ostatních větších aglomeracích. Důvod? Současný systém přerozdělování daní v tomto totiž obce znevýhodňuje.
Ve spojení s bydlením mimo město se někdy zároveň používá termín „zelených vdov“. Muž bývá většinu času ve městě v práci a žena zůstává s malými dětmi doma. A když jsou děti větší, potřebují odvézt autem do školy, na kroužek, do vzdálenějšího sportovního oddílu nebo za kamarády. Rodiny si pak pořizují ještě jeden automobil. Cena takového bydlení vám opět narůstá. Minimálně o dalších 400 až 500 000 korun. Žena zůstává na fungování rodiny sama a stesk po pohodlnějším životě ve městě se začíná opakovat s čím dál větší četností.
Podle Adama Greguše z analytického oddělení společnosti JRD jsou důležitá ale i jiná hlediska.
varuje expert z developerské firmy.
Již zmiňovaná Praha se snaží navíc podmínky pro bydlení ve městě, včetně vysazování nové zeleně, zlepšovat. Jednou z cest má být změna Pražských stavebních předpisů, jak ji také v srpnu odsouhlasila městská rada.
řekl k tomu LP-Life náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček
Zájem o bydlení mimo město polevovat přesto nejspíše nebude. Ceny v takových místech, jako jsou Říčany, Benešov či Kolín, jsou totiž ve srovnání s Prahou podle dat společnosti JRD stále o 30 až 40 procent nižší. To zůstane pro mnohé pravděpodobně i nadále hlavním faktorem, podle něhož se budou při výběru nemovitosti rozhodovat. Jak ale srovnání ukázalo, levnější bydlení v okolí větších měst se po letech ukáže jako méně výhodné, než jak se původně zdálo.
Zdroje: IPR, JRD, vlastní dotazování