Slavné pařížské muzeum Louvre slaví dnes přesně 230 let od svého založení v roce 1793. Ve veřejné muzeum se bývalý královský palác proměnil během Velké francouzské revoluce a paradoxem je, že dodnes těží především ze sbírek francouzských králů, proti nimž revoluce na konci 18. století vypukla. Staré sbírky i mix historické a moderní architektury láká davy turistů, jejichž množství se v současnosti muzeum snaží omezovat.
Notná dávka vzácných předmětů do muzea doputovala během napoleonských válek. Napoleon Bonaparte si dobře uvědomoval nedozírnou hodnotu uměleckých děl a nechal je svážet během svých tažení po Evropě právě do muzea v Louvru. Vhledem k tomu, že šlo o válečnou kořist řada předmětů byla s odstupem času navrácena, ale řada z nich už zůstala ve francouzském muzeu. Výsledkem je třetí největší muzeální sbírka na světě (první místo třímá Metropolitní muzeum umění v New Yorku následované Ermitáži v Petrohradě).
"Dnes, 230 let nazpět, Louvre v Paříži, nejnavštěvovanější současné muzeum na světě, oficiálně otevřelo expozicí, která nabídla 537 obrazů a 184 uměleckých předmětů,"
uvádí detailní počet původně vystavených předmětů k dnešnímu výročí twitterová stránka Tha Day in History. Uvedený počet však není zdaleka vším, co bylo nashromážděno za více než dvě století do depozitářů Louvru. Nachází se tam přes půl milionů předmětů. Ovšem podstatnou většinu z nich si prohlédnou jen odborní kurátoři muzea, k výstavám je určeno jen 8 až 10 % celé sbírky.
Obrovská sbírka je při tom zaměřena jen na staré umění. Předměty z 19. století a mladší z ní byly vyřazeny. Lidé zde můžou obdivovat antické umění nebo díla starověkého Egypta. Nejvzácnější jsou však obrazy renesančních mistrů Michelangela Buonarottiho, Raphaela Santi v čele s nejvzácnějším obrazem světa: Monou Lisou Leonarda da Vinci.
Obraz se neproslavil ani tak svou kvalitou, ale spíše záhadnou ztrátou na začátku 20. století, která se stala zásadním tématem pro tehdejší noviny. Po letech se ukázalo, že obraz Mony Lisy z Louvru vynesl chudý Ital pod pláštěm, který v muzeu pracoval na výmalbě stěn. Muzeum svými tehdejšími chatrnými bezpečnostními opatřeními napomohlo obraz proslavit. Dnes je situace naprosto odlišná.
"Zapůjčit si něco z Louvru lze, všechny muzea si navzájem půjčují umělecké předměty. Zajištění zápůjček probíhá standardně, nicméně dnes se neustále zvyšují náklady, jednak na transporty, které samozřejmě musí být prováděny specializovanými firmami. Pojištění těchto uměleckých děl jde do enormních částek, takže příprava každé takové výstavy se stává s postupujícím časem komplikovanější nejenom logisticky, ale i finančně,"
uvedl pro ČT bývalý ředitel Národní galerie Jiří Fajt a vysvětlil, že v současnosti je kladen na bezpečnost uměleckých děl astronomické hodnoty kladen prvořadý důraz.
Kromě vzácných sbírek láká Louvre návštěvníky i svou architekturou. Nejen historickými budovami královského paláce, ale především moderní přístavbou skleněné pyramidy na nádvoří. Ta se stala pilířem projektu "Grand Louvre" prezidenta Francois Mitteranda. V současnosti jde o jednu z turistických dominant Paříže.
Pyramida se však také stala symbolem masového turismu a jeho negativních dopadů. Francie je turisticky nejnavštěvovanější zemi na světě a přijme ročně přes 100 miliónů návštěvníků. Selfie s pyramidou se stalo jedním z nejpopulárnějších suvenýru a vyhnalo množství návštěvníků muzea přes 10 miliónů za rok, což vedlo k uzavření muzea jeho pracovníky v roce 2019, kdy prohlásili, že Louvre se pod náporem turistů doslova "dusí".
Masový turismus je obyvateli Paříže vnímán často negativně kvůli tlaku na ceny u obchodníků, hluku, nepořádku a také kvůli selfie tyčím, které je obtěžují při pohybu ve městě. V Louvru situace vedla k zavedení kvót na maximální počet návštěvníků za den. Letos byla kvóta snížena na maximum 30 tisíc prodaných vstupenek.
Zdroje: twitter.com, ct.24.ceskateleivze.cz, yoair.com, globetrender.com, eurozpravy.cz, stuff.co.nz, wikipedia.org