"Největší diskriminaci LGBTQ+ vnímám ze strany státu. Brání nám ve sňatku," zmiňuje vítěz soutěže Gay Man 2021

Kevin se pyšní mnoha tituly v prestižních Gay soutěžích po celém světě. V soukromí je ale velmi skromný a nejraději tráví čas se svým manželem. Zajímalo mě, jak se Kevinovi a celkově "Gay komunitě" nyní v současné situaci žije. Jestli se stále potýká s diskriminací kvůli své orientaci, i když je LGBTQ+ komunita stále více a více viditelná. Co si myslí o tom, když se někdo nedokáže definovat ani jako muž a žena a jak by mělo vypadat ideální inkluzivní prostředí pro všechny bez ohledu na jejich gender. 

Je Česká republika připravena na sňatky gayů?

„To se mi těžce hodnotí, jelikož žiji a pracuji v Praze, a to je jednoznačně nejliberálnější místo v České republice. Ale mimo Prahu jezdím na výlety a na dovolenou, a nikde jsem se nesetkal s negativním přístupem. Dle výzkumů, které jsem v médiích zaznamenal, je vidět, že většina obyvatel nemá se sňatky gayů problém. Spousty podpory vnímám i od kolegů a kolegyň v práci či sporťáků ve fitness, vůbec lidí kolem sebe. Mohu srovnávat se zahraničím a Česko na tom není nijak špatně, naopak, jsem přesvědčený o tom, že je česká populace na rozdíl od politiků na sňatky gayů připravena. Mám spoustu většinových přátel a nikdo z nich si nemyslí, že naše manželství ohrozí to jejich. Kdysi jsem si myslel, že jsme ve východní Evropě nejotevřenější národ a budeme první, kdo sňatky pro všechny zavede. Dnes nás již předhonilo Estonsko a Slovinsko. A v Česku určitá skupina neosvícených politiků vymýšlí změny ústavy, stejně jako to udělalo před pár lety Rusko. To je velmi smutné."

Potkal jste se v životě někdy s diskriminací kvůli své orientaci?

„Neustále. A to ze strany státu. S partnerem jsme se mohli pouze registrovat s velmi osekanými právy. Nesmíme se vzít a nemáme spoustu práv, které hetero sňatek má. Jsme občany druhé kategorie. Nechci zacházet do detailů, které si každý může nalézt v databázích. Tím hlavním diskriminátorem je jednoznačně a pouze český stát."

Nesetkal jsem se s diskriminací od lidí kolem sebe, nebo od zaměstnavatele. Naopak obrovsky obdivuji firmy, kde právě naše komunita nachází obrovskou oporu. Velmi specifická je v tomto Velká Británie, které děkuji, že udělala obrovský pokrok, a snaží se na věci působit i přes své britské firmy, nebo své britské pobočky. Právě Britové řešili tyto problémy před 30 lety a dokázali to. Proč by to nešlo u nás skoro o půl století později, když je tu mnoho skvělých lidí.

LGBTQAI+ komunita je nyní hodně vidět. Netflix ji tlačí do každé své produkce, dokonce i do dětských pohádek – není to už moc? Nebo je to dobře? Co si o tom myslíte?

Začnu asi takto, všiml jsem si jaký odpor u obecenstva vyvolala čokoládová Malá Mořská Víla. To jsem nepochopil, co je na tom špatně, že je to čokoládová kráska. Stále se někdo chce cítit nadřazený nad někým jiným? To že je tmavší než běloši, to je špatně? Tmavá dívka nemůže být vílou? Proč? Díky Bohu je tu umělecký svět, který se snaží posouvat věci dopředu. Myslím si, že je to jednoznačně dobře. Být gay není přeci nic zvláštního, a všichni se v podstatě v životě s gayi stýkají. Nejsme internováni v koncentračních táborech jako za nacistů. Opět děkuji těm nejvlivnějším z nejvlivnějších, neboli filmovým studím. Komu se to nelíbí, může si naladit třeba maďarské vysílání státní televize a nebude řešit tento problém. Tím nechci urážet Maďarsko, ale všichni známe maďarskou realitu poslední doby. Nevím, jak pomoci maďarské komunitě, která toto musí snášet. Vsadím se, že se i přesto spousta lidí raději podívá na americkou produkci, která vládne světem.

Myslíte, že existuje třetí nebo dalších x pohlaví? Nebo jsou pohlaví pouze dvě? Muž a žena?

„Všichni bojujeme s tím, abychom se posunuli v toleranci a otevřenosti. I já jsem bojoval s touto výzvou. Díky soutěžím, kterými jsem si prošel, jsem se naučil být otevřený. Lidské pocity jsou složité a trend jde určitým směrem. V tomto jsme dobu šíleně zaspali a nečekám zde v nejbližších dvou desetiletích jakýkoli posun vpřed. Když vidím, jak mají politici problém s manželstvím pro všechny. Vůbec nepředpokládám, že by se naši reprezentanti jakkoli osvíceně tomuto tématu věnovali. Dokážu přijmout to, že pohlaví může být víc. Nemám s tím problém, a nijak mě to v životě neomezuje."

Proč je podle Vás důležité upozorňovat na odlišné zkušenosti LGBTQAI+ osob v politice, médiích a kultuře?

Je to nesmírně důležité, protože i toto posouvá věci kupředu. To, co LGBTQAI+ chce, je mít stejná práva jako kdokoli jiný. Povinnosti máme stejné. A česká média a kulturu mohu obrovsky pochválit. Politiky již méně. Ale nicméně jsou tady i otevření a tolerantní politici / političky, kterých si vážím. Dobře sleduji inteligentní hlášky typu „hovězí je hovězí, kuřecí je kuřecí“. Již kvůli takovýmto „týpkům“ je moc dobře, že tu máme svobodná média, kulturu a umělce.

Které země mají podle Vás nejprogresivnější politiku týkající se LGBTQAI+ práv a rovnosti pohlaví, a proč? Jak si stojí ČR?

Takovou první zemí, které zrovnoprávnila všechny v ústavě v 90. letech je Jihoafrická republika. To je pro mnohé velmi překvapivé. Ale opravdu se to Jihoafričanům po době Apartheidu podařilo. Respekt. Poté přišly západoevropské státy. Dnes jsou mnohem dále i země, kde bychom to nečekali, jako je např. Kuba, Argentina, Brazílie a mnohé další. Zmínil jsem zde i Velkou Británii, která udělala obrovský pokrok. ČR v zahraničí nemá bohužel dobrou pověst. Snažím se při každé příležitosti Česko bránit, ale nemám moc argumentů, které by byly opravdu pozitivní. Srovnávám nás samozřejmě se státy, kde má lidský život nějakou hodnotu. Ne s nedemokratickými státy. V takovém srovnání bychom nedopadli tak špatně. Opět ale musím zdůraznit, že česká populace na rozdíl od politické reprezentace je velmi tolerantní a otevřená, a to je argument, který zahraničním kolegům neustále připomínám.

Jak se může vzdělávání podílet na vytváření inkluzivního prostředí pro všechny studenty bez ohledu na jejich genderovou identitu nebo sexuální orientaci?

„Vzdělávání od nejútlejšího věku hraje neskutečně důležitou roli. Všiml jsem si v zahraničí projektů, kde jsou s nejrůznějšími tématy seznamováni děti od chvíle, kdy nastoupí do školky. A kupodivu, děti přijímají spoustu věcí zcela přirozeně bez předsudků. Nevím, zda nějaké projekty tohoto druhu existují v naši zemi a budu vděčný, když mi dobrovolníci nebo pedagogové dají echo. Vzdělávání musí být otevřené a nebát se nejrůznějších témat. Cesta k poznání může vést přes diskusi, která respektuje rozličnosti. Když se podívám na komentáře u článků na různých platformách, tak mám pocit, že inkluzivita se zatím stala zcela exkluzivní. Já jsem ale člověk s pozitivním nastavením k životu a věřím v dobré zítřky. Moc doufám že budu moci mít jednou plnohodnotný svazek, jako heterosexuální občané. A těch, co doufají, a věří je strašně moc. Píšeme rok 2023, žijeme v sekularizované zemi a stejně nám zbývá jen ta víra,"

Manželství pro všechny

Manželství pro všechny v současnosti existuje v zemích jako Francie, Belgie, Dánsko nebo Finsko. V České republice je možné uzavřít pouze registrované partnerství. Zda manželství pro všechny u nás, či nikoliv stále rozděluje politiky i společnost. Dle průzkumu, ale většina čechů manželství pro všechny fandí a jako společnost je nakloněna i adopci stejnopohlavního páru.  

Zdroj:

Vlastní dotazování, Novinky.cz, Seznamzprávy.cz,

Prodej luxusního rodinného domu na Praze 6, Praha 6

Zobrazit nemovitost