Česko zasáhla velká rána na Boží hod, když média poslala do světa zprávu o úmrtí Taťány Fischerové, které nikdo neřekl jinak než Táňa. Jedna z nejmilejších veřejných osob, která v historicky první přímé volbě v roce 2013 kandidovala na prezidentku České republiky, podlehla rakovině v černošickém hospicu, kde trávila své poslední chvíle.
Do Velké obřadní síně Strašnického krematoria přicházely dopoledne desítky lidí, aby se naposledy s herečkou, spisovatelkou, moderátorkou, političkou a občanskou aktivistkou rozloučili.
Ona sama také své přátele a příznivce na svůj pohřeb pozvala, a to netradičním partem, jehož úryvek si sama napsala. Na levé straně dokumentu je hereččina fotka od Vlasty Bičákové a pod ní úryvek z knihy povídek Lydiiny dveře, jejichž autorkou je právě Fischerová:
V tomto kontextu to na mnohé vyvolalo dojem, že herečka toto psala v době, kdy byla se smrtí už smířená...
Vzhledem k tomu, že byla Fischerová aktivní v mnoha sférách, přišli se rozloučit lidé ze všech oblastí. S kyticí se objevili například Marta Kubišová, Dagmar Havlová, Vlastimil Harapes, Jiří Drahoš, Ivan Bartoš, ale také Petra Černocká, která na kamarádku vzpomínala tklivě.
vzpomíná herečka Černocká.
Vedle herectví se Fischerová věnovala řadu let také charitě a politické činnosti. Působila v nadacích a občanských sdruženích, byla poslankyní a v roce 2013 kandidovala jako nezávislá v prezidentských volbách.
Na filmovém plátně se poprvé objevila pod režijním vedením Vladimíra Čecha v československém dramatu Kohout plaší smrt (1961). Hrála také například ve filmech Hotel pro cizince (1966), Lev s bílou hřívou (1986) nebo Svědek umírajícího času (1989).