Rychlá zpověď - prezident Muže roku David Novotný: Nepořádám jen soutěže, léčím i lidi s covidem

Jsi pověstný tím, že už 25 let pořádáš soutěž Muž roku. Loňský rok byl bez diváků, jaké to bylo?

Když jsem přišel poprvé do sálu, byl to pro mě smutný pohled. Bylo složité získat řadu povolení od hygieny, udělat na akci epidemiologický plán, museli jsme tam mít například jenom balené potraviny a pití a všichni museli být samozřejmě otestovaní. Když jsem přišel do sálu, bylo mi do breku. Je to sál, kam se vejde 600 lidí, teď jich tam bylo sedmdesát. Byl jsem ale rád, že se to zvládlo, byli tam účinkující i finalisté. Přítomni byli Karel Voříšek a řada osobností -  Natálka Grossová, Tereza Mátlová, Zuzka Bubílková a další. Byl jsem vlastně vděčný za to, že se to v takovém roce povedlo uskutečnit.

Neměli účinkující strach se účastnit? Loni ten strach byl velký, o covidu jsme toho ještě moc nevěděli. Musel jsi někoho přemlouvat, odmítl někdo účast?

Prodej luxusního mezonetu 4 + 1, Praha, Praha 5

Zobrazit nemovitost

Finálový večer jsem posunul ze srpna na říjen. Deset dní před finálovým večerem v říjnu jsem musel akci zrušit, byly už vylepené plakáty a rozdistribuované vstupenky, běžely reklamní kampaně. Akce byla přeložena na prosinec, protože mi nic jiného nezbývalo, navíc se večer uskutečnil pouze pro účinkující a porotu, a média jej vysílala. Spousta osobností se bála. Naštěstí když jsem jim řekl, že budou všichni otestovaní, cítili se v bezpečí a vědděli, že budou v pohodě.

Máte další rok spoustu přihlášených zájemců. Už máš vybráno?

Ne, vybráno nemám. Castingy budou na začátku května.

Pociťuješ menší zájem o soutěž? Nebo naopak větší, že se lidé chtějí v této době více účastnit?

Spíše bych řekl, že je více dotazů, jak bude o jejich bezpečnost postaráno. Jestli budeme testovat, jestli třeba budou muset být očkovaní. Zatím si myslím, že budeme samozřejmě všechny zúčastněné testovat. Co ale vím, jelikož mi už  přišlo oficiálně z mezinárodních organizací, že vítězové, kteří poletí na mezinárodní soutěže, musí očkovaní být.  Ať už se jedná o soutěže Mister Global, Mister International, Mister Supranational, Mister Universe, Man of the year. Už mi přišla vyrozumění opravdu ze všech organizací, že mezinárodní akce se konají ve druhé polovině tohoto roku a bez očkování to prostě nepůjde.

Jak zvládneš zařídit očkování vítěze? Nejsou naočkované ani starší ročníky.

Věřím, že během léta bude spousta vakcín. Doufám, že bude devadesát procent obyvatel očkovaných.

Kolik stálo uspořádat minulého ročníku soutěže se všemi těmi restrikcemi? A kolik peněz jsi naopak vydělal, když je poté dáváš na charitu?

Minulý rok jsem si musel peníze spíše půjčit, kvůli říjnové akci, kterou jsem musel zrušit. Výtěžek v jiném období činí kolem sta tisíc korun, které věnuji na charitativní organizace či soukromým osobám. Chci, aby vždy byly poplaceny všechny náklady, což se mi v loňském roce nepovedlo.

Ty sis musel půjčit na to, aby Muž roku vůbec byl?

Ano. V říjnu jsem měl vytištěné plakáty, vstupenky a žádná podpora ze strany státu na to nebyla. Jednak jsem akci nezrušil, ale jenom přesunul, a také se konaly doprovodné akce s tím spojené. Například soustředění nebo Den dobrých skutků, který proběhl v září, kdy byl svět ještě v pořádku. Na to se nevztahuje žádná podpora. Jenom otestování mě stálo přes sto tisíc korun.

Neříkal sis, že bys to radši zabalil?

Dům na prodej 7kk - Praha 6, 307m2, Praha 6

Zobrazit nemovitost

Říkal, ale nemohl jsem to udělat. Finalisté měli připraveny disciplíny, které sice nemohli předvést, protože to bylo zakázáno, byli ale připravení. Měli hotovou choreografii, chodili na jazykové kurzy, nemohl jsem jim to úplně zrušit. Osobnosti jako Kateřina Macháčková nebo Míša Dolinová a řada dalších se na to těšily, byla to jediná akce, kam mohly jet. Doteď mně někteří píšou a vzpomínají na to. Tehdy jsem dostal povolení, byl pro nás otevřený hotel, večer jsme se tam všichni sešli a popovídali. Byla to strašně příjemná atmosféra a nikdo se nikoho nebál, protože byli ten den otestovaní.

Jsi neuvěřitelný, půjčil sis peníze na to, abys nepokazil klukům soutěž a přátelům vytvořil příjemné setkání...?

Minulý rok byl pro kulturu rokem příšerným, tak jsem chtěl, abych splnil závazky i vůči partnerům, sponzorům, finalistům a všem ostatním. Proběhlo i focení kalendáře, tisková konference, všechno. Ty nervy získat všechna povolení byly velké, děkuji starostovi města Náchoda Janu Birkemu, který mi v tom maximálně pomohl. Bez jeho podpory a pomoci bych všechny ty papíry, povolení a ohlášky rozhodně neměl. Honzo díky!

Děláš to už hrozně dlouho, jaké byly ale tvoje začátky? Teď tu jmenuješ slavné osobnosti jako svoje přátele, jak ses k nim dostal? Jak jsi je donutil přijít na ty první ročníky?

Bylo mi patnáct a byl jsem v prvním ročníku na soukromé střední škole podnikatelské v Náchodě. Měl jsem na starost vánoční besídku. Do té doby jsem byl u spolužáků neoblíbený, takový Hujer. V první lavici, chodil jsem s třídnicí a podobně. Tenkrát už běželo bingo a s mým třídním učitelem jsme vymysleli, že uděláme bingo pro naše spolužáky. Každý měl tiket, učitelky losovaly, vyžebral jsem vánoční trička, nějaké ceny. To byla moje první akce pro moje spolužáky, kterou jsem uspořádal.

Potom jsem viděl pořad o postižených dětech a dospělých, že nemají moc zábavy a jsou zavření v zařízeních. Chtěl jsem to změnit, udělat něco pro společnost, něco dobrého a příjemného pro všechny. Tak jsem uspořádal svou první akci. Tenkrát ještě nebyly ani počítače, psal jsem na psacím stroji Evě Jurinové, Honzovi Musilovi nebo Pavlovi Zedníčkovi do televizí, neměl jsem na ně kontakty. Tenkrát jsem dostal tři kontakty, které jsem vyměňoval za další kontakty, tak jako se vyměňovala céčka.

Odpověděla mi Eva Jurinová, které si nesmírně vážím do této chvíle. Řekla, že přijede, a to byla tenkrát obrovská hvězda na Nově v hlavních Televizních novinách. To samé Honza Musil, který uváděl Áčko a řadu dalších pořadů, Pavel Zedníček byl megastar. Oni opravdu přijeli. Uspořádal jsem to v Sokolovně, kde sídlila i naše škola. Byla to moje první akce, kde se tehdy před 25 lety vybralo téměř 50 tisíc, to byly obrovské peníze.

Co to tedy bylo za akci? Taky bingo?

Bingo a módní přehlídka.

Kdo šel modely, spolužáci?

Ne, ty jsem si domluvil z agentury z Hradce Králové. A místní butiky.

Peníze se vybíraly z hraní binga?

Ano, přesně tak. Posílaly se i kasičky, šlo to jedné nadaci. Pak už jsem začal pořádat Večer pro dobrou věc, kterých jsem udělal dvacet ročníků. Letos se Den dobrých skutků koná po čtyřiadvacáté, Muž roku po dvaadvacáté. Věnoval jsem spoustu peněz stacionářům, dětských domovům, ústavům. Samozřejmě i děti a dospělí se programu účastní.

Kde se to v tobě vzalo, že sis v patnácti letech řekl, že takhle někomu pomůžeš?

To se přiznám, že jsem do té doby nebyl moc mluvný, referáty za mě museli číst spolužáci. Pro mě to byl opravdu velký skok do řeky, kdy jsem si řekl, že chci pomáhat. Hrozně mi to prospělo, začal jsem mluvit a komunikovat. Musel jsem sehnat peníze a dárky, které byly potřeba. Hrozně rád na to vzpomínám, a ty osobnosti se mnou žijí vlastně doteď.

Jak na tebe koukali jako na patnáctiletého kluka? Věděli vůbec, že je ti jenom patnáct?

Když jsem tenkrát volal Pavlu Zedníčkovi, ptal se mě, kolik mi je. Říkal jsem, že nemám peníze, abych mu zaplatil za účast, že je mi patnáct, ale rád bych to uspořádal, jestli by přijel. Když jsme se o tom pak bavili, tak mi říkal, že mi nevěřil, že si myslel, že si z něj někdo dělal legraci a byl velmi opatrný. Prý jsem ho ukecal.

Kde se pak vzala tvoje vášeň pro zdravotnictví? Děláš akce pro zdravotnictví, sám se v tomto oboru velmi dobře vyznáš.

Spoustu let jsem dělal akci Nej sestřička, ale v minulém roce jsem si udělal svou novou soutěž Anděl mezi zdravotníky. Ten bude letos 28. srpna v Náchodě. Bude to rozšířeno nejen o zdravotní sestřičky ale o řadu dalších zdravotnických oborů, protože si zaslouží poděkování i lékaři, záchranáři, lékárníci, medici, pečovatelé. Minulý rok jsem si díky covidu řekl, že by se mělo děkovat více oborům ve zdravotnictví.

Jaké budou ceny?

Například loňský vítěz obdržel od Nadačního fondu Miloše Zemana 100 tisíc pro Záchrannou službu hlavního města Prahy, protože vyhrál 77letý František Ždichynec, před kterým hluboce smekám. Byl dlouhá léta ředitelem záchranky hl.m. Prahy a doteď pracuje jako koroner na záchrance. Obdržel na rok automobil od Autobond Group, dostal řadu cen. Jedna z nich je, že si zahraje v seriálu Modrý kód. Říkal, že se bojí, že to splete, že není herec ale záchranář. Ale já věřím, že to zvládne.

Kde se v tobě vzala chuť znát všechny nemoci, léky?

Přiznám se, že po večerech studuji v Breviáři různé léky. Když mi někdo řekne, že má vysoký tlak, najdu si, jaké léky by měl užívat a podobně. Mám doma takovou lékárnu, kde mám spoustu léků. Vozím si z cest i suvenýry v podobě léků, protože v některých zemích jsou některé léky bez předpisu. Mám rád zásobu, cítím se bezpečně. Myslím si, že to vzniklo, když jsem byl před spoustou let nemocný, chtěl jsem se brzy vyléčit. Nějak to nešlo, začal jsem to studovat na internetu, přišel jsem k tomu a začalo mě to bavit. Mám k tomu vztah a baví mě to.

Myslela jsem si, že jsi zdravý jako řípa. Používáš vůbec něco z té své lékárničky?

Používám, a rád léčím ostatní. Když mi zavolá kamarádka, že má zánět v oku, hned jí distribuuji antibiotické kapky, Tobradex, Lutein a vím, že se vyléčí. Nebo teď jsem měl na své „intenzivce“ dvanáct coviďáků, které jsem vyléčil a nemuseli do nemocnice.

Jak?

Svými preparáty.

Můžeš je prozradit? Neříkej mi, že tam máš ivermektin.

Ten ne, ten nepoužívám, ale měl bych ho mít taky. Měl by do mé lékárny dorazit. Dále vím, že někteří lékaři tvrdí, že antivirotikum Isoprinosine nepomáhá, ale musím říct, že všem lidem v mém okolí pomohl. Naordinoval jsem jim na teplotu Panadol, na kašel Erdomed, velké dávky vitamínu C a D. Většinou to zabralo.

Měli těžký stav?

Nebyli bezpříznakoví, ale jejich stav už vyžadoval trochu komplexnější léčbu.

Konzultuješ své ordinování s lékaři?

Konzultuji. Někteří lékaři říkali, že by Isoprinosine nedali, ale já jim tvrdím, že všem mým „pacientům“ pomohl. Alespoň nezatěžují nemocnice. Ještě jsem jim nasadil lék, který je na bázi Prednisonu, kortikoidy, jmenuje se Fortecortin. Ten jsem jim nasadil, když už to vypadalo, že by mohl být nějaký větší průšvih.

Přátelé se ti skládali na dárek k narozeninám.

Na cestu do Disneylandu.

Nebyl to náhodu nějaký domácí rentgen?

To ne. Oni chtěli, že bych měl doma rezonanci, ale přeci jen mít doma rezonanci… asi by se mi sem nevešla. Mám ale v základní výbavě oxymetr, tlakoměr, na poslouchání srdíčka, zkumavky, můžeme si i udělat výtěry, otestovat se. Myslím si, že jsem poměrně dosti vybaven. Dokonce umím i předvyplnit žádanku na krev.

Čemu se ještě věnuješ?

V předcházejících letech jsme jezdili s Aničkou Slováčkovou a Milanem Peroutkou s pořadem o etiketě a slušném chování, který se jmenuje Trapas nepřežiju. V hlavních rolích hraje Láďa Ondřej a Míša Dolinová, vystupuje tam i Nelly Řehořová. Je to takový zábavný pořad, udělali jsme asi 200 představení v divadlech.

To teď nejde, takže mám takovou brigádu, pomáhám Nadačnímu fondu Miloše Zemana. Pomáhám slečně Kateřině Zemanové, protože Katka se stala patronkou akce Anděl mezi zdravotníky, jelikož ví, že mám kontakty na zdravotnická a sociální zařízení. Velmi si podpory z její strany vážím, byli jsme třeba ve Fakultní nemocnici Bulovka, odkud je i paní doktorka Kristýna Herrmannová, ona byla třetím andělem mezi zdravotníky.

Byli jsme i ve Schrothových léčebných lázních, kde se třeba léčí pacienti po covidu, tam jsme předávali dvě lůžka se společností Proma Reha Česká Skalice. Byla tam právě i Katka, protože odtamtud je i druhý Anděl mezi zdravotníky. Navštívili jsme i Alzheimer centrum v Pardubicích, domov důchodců v Náchodě nebo i evangelickou střední školu zdravotnickou, kde jsme byli poděkovat studentům, kteří v té nejhorší době pracovali na covid jednotkách. V současné chvíli plánujeme řadu dalších návštěv, měli bychom zavítat do Chomutova nebo do Karlových Varů a dalších sociálních zařízení nebo nemocnic.

Co se během těch návštěv děje?

Navštívíme dané místo a seznámíme se s chodem zařízení, pozdravíme klienty v rámci epidemiologických opatření, Kateřina předá dárky za Nadační fond Miloše Zemana jako jsou dezinfekce, roušky, ovoce, vitamíny.

Tobě se covid ještě vyhýbá?

Ano. Beru vitamín C a D. Neberu dopředu žádný Isoprinosine, až když to chytnu. A hlavně se těším na očkování.

Davide, moc děkuji za rozhovor.