K 22. narozeninám dostal hokejista Lukáš Rousek vysněný dárek. Podepsal dvouletou smlouvu s Buffalem, které ho v roce 2019 draftovalo. V rozhovoru pro LP-Life.cz se talentovaný útočník rozpovídal nejen o svém prvním NHL kontraktu, ale také o zálibách mimo hokej. Lukáš nám zároveň prozradil, jak to má momentálně se ženami a jestli bude žít v zámoří sám!
Euforie už trochu opadla, ale ze začátku jsem tomu nemohl věřit, že se mi to povedlo a splnil jsem si další sen, který jsem měl, a jsem za to rád, ale teď už zase stojím nohama na zemi a vím, že cesta do NHL je ještě dlouhá, takže se už začínám připravovat a doufat, že si tam jednou zahraji.
Já jsem to nechal na agentovi jak českým, tak americkým, ať to řeší za mě, protože jsem se chtěl věnovat play off, abych udělal se Spartou co největší úspěch. Takže jsem to nechal čistě na nich, a po čtvrtém zápase s Libercem mi zavolali, že to dopadlo a že po sezóně budu podepisovat smlouvu.
V první řadě bylo Finsko, to jsme řešili nejvíc, pak se do toho ozvala Amerika, že by měla případně zájem, a byla tam i Sparta, takže byly ve hře byly tři týmy. Ale pak se ozvalo Buffalo, takže to bylo vyřešené, protože to byl můj cíl a sen, takže jsem rád, že se mi to splnilo.
Bylo by to určitě těžké rozhodování, protože sám jsem pořádně nevěděl. Ptal jsem se různých lidí, co by mi doporučili. Někdo říkal, ať zůstanu, někdo zase, ať odejdu, takže to bylo těžké.
Táta to nechal převážně na mně, ale spíš se přikláněl k tomu, abych zkusil zahraniční angažmá.
Dvoucestná smlouva znamená to, že můžete hrát jak na farmě, tak i v hlavním týmu, ale kdyby byla jednocestná, tak hrajete pouze nahoře, nebo můžete mít farmu a hlavní tým.
Určitě mě to mrzí, protože jsem tady od 18 let! Strávil jsem tady 4 roky a celý dospělý hokej, který zatím hraji, takže to pro mě bylo smutné, že jsem se s nimi nemohl rozloučit, ale doufám, že bude ještě nějaká možnost.
Ze začátku to bylo pro mě těžké, protože jsem přišel z Letňan z dorostu, de facto jsem v juniorce odehrál jen pár zápasů, takže jsem nevěděl, jak k tomu přistupovat, jak hrát a nebát se. Teď vím, že to sebevědomí bylo poslední dva roky úplně někde jinde, věřil jsme si čím dál víc, ale samozřejmě vím, že NHL je NHL, tam jsou nejlepší hráči z celého světa, takže to zas bude někde jinde. Jsem zvědavý, jak do toho mé svědomí zase vstoupí.
Byl nadšený z toho, že se mi to povedlo, ale pořád mi říkal, že má víc titulů jak já. Takže dokud ho nepřekonám, tak mi do toho bude ještě kecat. (smích)
Dává mi je od malička, ale převážně to je na styl, ať se nebojím hrát a ukážu všem, co ve mně je.
Tak od 15 do 17 let jsem byl kvítko v tom smyslu, že jsem měl svoji hlavu a zas tolik tomu nevěřil, ale poslední rok v Letňanech jsem svůj postoj úplně obrátil, začal tomu věřit a myslím si, že i díky tomu jsem se celkově posunul ve své hokejové kariéře tam, kam jsem se posunul.
Ne, to vůbec, já ani skoro nepiji. Teď jsem si dal pár drinků po sezóně se Spartou na rozloučenou, přišel podpis smlouvy, měl jsem narozeniny, takže jsem se trochu napil dva tři dny. Tím to ale končí a teď jsem se zas vrátil na tu svoji starou kolej.
Zatím nemám přesné termíny, protože pandemie v téhle době je strašná. Čekám, jak se situace vyvine a jak budou v Americe hrát příští sezónu, ale měl bych tam letět nejspíš na konci června na týden a na přelomu srpna a září na stálo.
Určitě tam poletím sám a budu tam žít buď sám, nebo se spoluhráčem, podle toho, jak se domluvíme.
Ano, měl jsem přes tři roky přítelkyni, ale v prosinci jsme se rozešli, protože nám to ve vztahu už moc neklapalo. Ale po rozchodu jsem se věnoval naplno hokeji a myslím si, že mi to pomohlo. Ta holka byla super, ale věděl jsem, že když to nebude fungovat, tak to nemá cenu, protože bych se zabýval jinými věcmi než hokejem, takže jsme to utnuli a věnoval jsem se stoprocentně hokeji.
Nejsme v kontaktu.
Spíš bych preferoval nějakou Češku, která by tam letěla se mnou, ale mám na to nějaké tři měsíce, takže mám co dělat. S nikým teď moc nerandím.
Ano, holky píšou o něco více, ale upřímně mi přijde, že se spíš zajímají o moji budoucnost než o mě jako o člověka.
Ano, mám to rád, když holka sleduje hokej, a ještě chodí na každý zápas, když má čas. Takže já osobně bych takovou přítelkyni určitě chtěl.
Mám rád doplňkové sporty. Mám rád fotbal, tenis a klasicky playstation.
Hodně často koukám na fotbal, sleduji českou ligu, která mě docela baví. A jinak sleduji i florbal nebo házenou, tam se také teď hrají zápasy play off, takže to také sleduji.
Fandím Spartě, přeji jim to nejvíc. Jsem sparťan a my si to přejeme navzájem. Sleduji je pravidelně a přeji jim to.
Doufám, že ano. Pod Pavlem Vrbou se zvedají, je to výborný trenér. Ještě v létě posílí a myslím si, že je velká šance, že se zase vrátí tam, kam chtějí.
To je těžký. Mám rád oba sporty a hrál jsem do třinácti oba, pak jsem se rozhodl pro hokej. Mohl jsem se rozhodnout pro fotbal a nikdo neví, jak by to dopadlo, takže já bych to určitě neměnil.
Asi hokej, protože tím pukem to víc bolí, když to dostanete do obličeje, a kolikrát to bolí i přes ten chránič. Fotbalisti mají zase pěkně ostré špunty na kopačkách, takže to také není příjemné. Každý sport má svoje rizika.
Už tři roky řeším takové výrůstky a teď je to v takové fázi, že mi otekly celé nohy a nebyl jsem schopný dát nohu do bruslí, takže jsem poslední zápasy hrál pod prášky, ledování a tejpováním. Nebylo to úplně ono, takže jsme se rozhodli k odpočinku a nějakému vyšetření, abych byl připraven do Ameriky.
Já doufám, že ne. Bavili jsme se s trenéry upřímně a řekli jsme svůj pohled, jak já to mám. Kdyby byla jakákoli možnost, tak bych určitě reprezentoval, protože ve svém věku bych reprezentaci určitě jen tak neodmítl, ale ze závažných důvodů jsem nemohl jet.
Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí v hokejovém i soukromém životě.