- CZ
- EN
- SK
Iva Janžurová slaví 80. narozeniny: divadelní prkna ji málem připravila o život
Přesně před osmdesáti lety se narodila jedna z největších ikon českého herectví, Iva Janžurová. A přesto, že narozeniny má dnes, oslavy, které pro ni připravil Český rozhlas dvojka, vypukly už minulý týden. Je mi čtyřikrát dvacet, směje se herečka, která se na filmovém plátně a divadelních prknech objevuje už téměř půl století.
Na svět přišla v kuchyni
Iva Janžurová se narodila 19. května 1941 v Žirovnicích. Svůj příchod na svět si ale poněkud zkomplikovala tím, že se narodila dřív, a to přímo v kuchyni. Její rodiče byli učitelé, ona sama však propadla už od malička herectví, což ji dovedlo po maturitě ke studiu DAMU. Jako velmi nadaná a talentovaná začínající herečka dostala angažmá ihned po ukončení studia, a to v Divadle na Vinohradech.
V Divadle na Vinohradech strávila dlouhých 23 let, až do roku 1988, kdy přijala nabídku v Národním divadle. Od roku 2012 také hostuje v Divadle Kalich ve hrách Na mělčině, Sbohem, zůstávám! a Božská Sarah.
Jen těžko by se dalo mluvit o hezké tvářičce, která to měla tak trochu zadarmo. V porovnání s jejími kolegyněmi, jako byly třeba Jana Brejchová nebo Olga Schoberová, Iva fyzickou krásou nikdy nevynikala. O to větší ale měla motivaci, jak sama říká.
V 60. letech poprvé na obrazovce
Díky své píli se v 60. letech 20. století poprvé objevila ve filmu. Velkou příležitost a důvěru jí dal režisér Karel Kachyňa, který ji v roce 1966 obsadil do svého filmu Kočár do Vídně.
“Točilo se denně, od pěti ráno do večera, soboty, neděle… A já si chtěla vyjet na výlet s tehdejším přítelem. Vymluvila jsem se, že musím na tři dny do nemocnice. Kachyňa si to vyložil jednoznačně a pustil mě s ohromným pochopením. Jenže to prasklo. Kachyňa se strašně rozčílil a pak mi to naservíroval! Scény, kdy Krista běhá po lese, se mockrát opakovaly, a když ukazoval ‚partyzánům‘, jak mě mají shodit z kozlíku, vrazil mi takovou facku, že jsem z kozlíku opravdu spadla. Zlobil se dlouho,”
přiznala Janžurová o natáčení Kočáru do Vídně.
Velkým zlomem pro ni ale byly spíš sedmdesátky. Tehdy se pustila do komediálního žánru - Pane, vy jste vdova (1970) a Čtyři vraždy stačí, drahoušku (1970). O rok později dostala vzácnou příležitosti zahrát si v dramatickém zpracování knihy Petrolejové lampy. Zajímavou roli hrála i v psychologickém dramatu Morgiana (1972). Později byla za tyto dvě hlavní role nominována na cenu za nejlepší herecký výkon na festivalu v Cannes.
Po skončení natáčení Petrolejových lamp se naplno projevil zákaz shora, který dostala za veřejnou podporu Alexandra Dubčeka. Nesměla se tak objevovat ve společensky závažných filmech a musela natáčet pouze komedie.
V roce 2002 se podruhé narodila
Iva Janžurová celý život zasvětila divadlu, jen málokdo ale ví, že na divadelních prknech málem zemřela. Když totiž v roce 2002 hrála královnu Alžbětu, procházela na pódiu pod kulisou, která na ni spadla. Vážila 300 kilo.
"Vytáhli mě a řekli, že se nesmím hnout. A já na to: Vydržím to, ale přineste mi z rekvizitárny červený víno, který jsem si tam nalila, abych si dala po představení!”
Potom pro Ivu přijela sanitka a odvezla ji do nemocnice. V hlavě prý měla třísky.
Kariéra plná hereckých ocenění
Iva Janžurová byla na vrcholu opravdu dlouho a hereckých ocenění stihla posbírat mnoho! Například cenu Trilobita za filmy Penzión pro svobodné pány a Svatba jako řemen. Nebo cenu pro nejlepší herečku na mezinárodním festivalu fantastických filmů v Terstu. Dvakrát získala i Českého lva – za filmy Co chytneš v žitě a Výlet. Na svém kontě má i cenu Alfréda Radoka a Thálii za hru Šťastné dny.
Tohle jí přejí herečtí kolegové
“Milá Ivuško, do dalších let Tvého naplněného, dle Tvého diáře mnohdy i přeplněného, života Ti s velkou láskou vinšuju za náš celý munzarovsko-hlaváčovský rod samou radost, hodně sil a taky trochu zaslouženého odpočinku. A dle hesla na plaketce, kterou si můj tatínek připnul na klopu saka, když jsme Ti spolu šli fandit na premiéru Božské Sáry, směle skanduji: "I LOVE IVA JANŽUROVÁ!" Všechno nejlepší, tvá Bára Munzarová.”
“Miluju její způsob myšlení, to, jakou mám mladou duši, jak je vtipná a zábavná. A tak Ivušce a taky nám všem, co ji milujeme, přeju, aby byla zdravá, šťastná a dělala se stejnou radostí a lehkostí to, co nám všem přináší radost,”
popřála Ivě herecká kolegyně Jana Paulová. K ní se přidal i Pavel Zedníček:
