Každý Čech nyní kvůli rostoucím závazkům státu dluží přes 225 tisíc korun. Před 10 lety to bylo o 70 tisíc méně. Hlavním důvodem jsou náklady spojené s koronavirovou pandemií, neochota přiznat si reálnost současné situace a uplácení voličů před podzimními volbami.
V posledních letech se náš státní dluh držel okolo 1,6 – 1, 7 bilionu korun. Zlom nastal loni, kdy převýšil 2 biliony. V následujícím období má být ještě hůře. Dluh má narůst podle expertů o zhruba další bilion.
Co státní dluh způsobuje? Především fakt, že státní výdaje převyšují příjmy. K nevýraznějším položkám patří mandatorní výdaje. Jedná se například o důchody, nemocenské či dávky sociální podpory a pojištění. To se však často zvrhává v prosté uplácení občanů prostřednictvím různých benefitů.
Na slevy na jízdném jen loni vláda vydala necelé 4 miliardy korun. Zejména před volbami, jako je právě nyní, se počet takových „vylepšení“ množí. Jedním z nich bylo jarní skokové navýšení důchodů. Důvod je zřejmý – domácí populace postupně stárne a právě senioři jsou vděčnou cílovou skupinou politických kampaní.
Na riziko dalšího zadlužení, jež nesouvisí s koronavirovou pandemií, upozorňuje rovněž Národní rozpočtová rada. Varuje v té souvislosti před takzvanou dluhovou brzdou. To mimo jiné znamená, že pokud státní dluh překročí 55 procent hrubého domácího produktu, je vláda povinna podle zákona předložit Poslanecké sněmovně návrh vyrovnaného rozpočtu fondů. To, že taková situace nastane, je podle ekonomů pravděpodobné již za dva roky.
Čím vyšší dluh státu je, tím více musí v budoucnosti stát na úrocích za splátky platit. Možností, jak tento dluh splácet, je samozřejmě více – nejčastější způsob představují půjčky od Evropské investiční banky nebo vydání státních dluhopisů.
S tím, že je situace neudržitelná, souhlasí rovněž současný guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
uvedl před nedávnem Rusnok v České televizi.
Předpokládaný deficit státního rozpočtu má být příští rok 390 miliard korun. To je o mnoho více, než tomu bylo v předchozích letech. Pro srovnání: před deseti lety to bylo „jen“ necelých 143 miliard. Přesto zůstává ministryně financí klidná.
V poměru k hrubému domácímu produktu si ale stále stojíme z pohledu zadlužení relativně dobře. Aktuální zadlužení je zhruba 38 % HDP. Ke konci roku by to však mohlo být až 45 %. Nejméně zadluženou zemí EU je nyní Estonsko, kde poměr dluhu k HDP dosahuje zhruba 10 procenta. Nejvíce zadluženými státy zůstávají Řecko, Itálie a Portugalsko. Jejich dluh totiž výrazně převyšuje 100 % HDP.
je přesvědčena Alena Schillerová.
Opoziční TOP 09 ústy svého poslance a místopředsedy Jana Jakoba však připomíná, že již nyní je pro něho současná výše dluhu alarmující. Pro LP-Life proto také Jakob řekl:
Pokud návrh na státní rozpočet se schodkem 390 miliard korun projde, bude to podle Mikuláše Ferjenčíka z Pirátů znamenat, že Česká republika bude pravděpodobně jedinou zemí v EU, která bude mít větší deficit dva roky po pandemii než v samotném jejím průběhu.
říká místopředseda pirátské strany.
Nutné jsou podle něho zejména investice do růstu ekonomiky, které budou financovány evropskými zdroji, soukromými investicemi státním rozpočtem a dále pak větší zapojení lidí na trh práce. Upozorňuje přitom na to, Česko má v současné době více než 500 tisíc lidí, proti kterým jsou vedena exekuční řízení a mnohým z nich se nevyplatí na legálním trhu práce pracovat.
Jakob z TOP 09 navíc dodává, že je třeba provést důchodovou reformu.
varuje.
Jak experti, tak část politiků již nyní přiznávají, že už brzy bude státní dluh problémem, který se přímo dotkne většiny z nás. Podzimní volby současný stav oddalují. Již nyní je ale jisté, že se tomuto tématu už za několik měsíců nevyhneme. Podle některých bude přitom třeba začít prosazovat i dost radikální řešení.
Přesně tolik dluží každý Čech, a jeho dluh ještě poroste!