- CZ
- EN
- SK
Dnes na Chodově zabili srnu. Co se sraženou zvěří na silnici nebo v zástavbě?
S krátícími se dny přibývá na silnici sražených zvířat, a to nejen mimo města, ale dokonce i v městské zástavbě, hlavní město nevyjímaje. Trauma z takového zážitku mají oba – tedy řidič i zvíře, pro které je vlastně vysvobozením, když pro něj srážka s vozidlem skončí smrtí. Jak bychom ale měli skutečně jednat, abychom uchránili zvíře zbytečného utrpení, a přitom třeba nevědomky nespáchali trestný čin?
Statistiky ohledně dopravních nehod obecně shromažďuje Policie České republiky. Za letošní rok nejsou tyto ještě k dispozici, ale podle slov tiskového mluvčího pražské policie Richarda Hrdiny bylo jen v Praze v roce 2019 usmrceno 305 zvířat, v roce 2020 pak 285.
Druhá nejčastější příčina nehody
Ze zprávy Policie ČR, která je ke stažení na webových stránkách, vyplývá, že v říjnu letošního roku (poslední změřená statistika) bylo na území celé naší republiky 12.474 dopravních nehod zaviněných srážkou s divokým nebo domácím zvířetem. Hned po srážkách s řidičem jiného motorového vozidla (64.922 nehod) se jedná o druhou nejčastější příčinu dopravních nehod.
Dalším, kdo se obdobných nehod se zvířaty účastní, je kromě Policie ČR i Česká asociace asistenčních společností (ČAAS). Ta přesné statistiky ohledně zvířat usmrcených na silnici neshromažďuje, ale ročně sama vyjíždí až ke 4000 případů, jejichž příčinou je srážka se zvěří. Vyplývá to z poslední tiskové zprávy ČAAS a slov jejího tiskového mluvčího Aleše Povra.
„Statistiky k dispozici nemáme, protože samozřejmě ve všech případech k nehodám se zvířetem nejezdíme. Řidič je každou takovou událost povinen oznámit místnímu mysliveckému spolku. Ale v praxi řidič nemá tyto kontakty a neví, kam daná oblast spadá, takže většinou zavolá Policii České republiky, která na místě musí být také, a ta už potom ví, jak dále postupovat,“
uvedl pro LP-Life Aleš Povr, tiskový mluvčí ČAAS a dodává:
„Řidič má dokonce povinnost hlásit každé sražené zvíře, a to i v případě, že zvíře uteče. Místní myslivecký spolek se už potom o událost postará a policie vyrozumí majitele či správce honitby, že došlo k nehodě a případnému zranění zvířete.“
Úloha asistenční služby je samozřejmě odlišná – přijíždějí pomoci řidiči a jeho často zničenému vozu. Kromě rozbitých nárazníků, čelních skel apod. musí asistenční společnosti často vysílat do terénu vyprošťovací techniku pro auta, která po kolizi skončila mimo silnici. Výjimkou bohužel nejsou ani případy s fatálními následky. Jen během současné letní sezóny se bilance případů zaviněných srážkou se zvířetem vyšplhala na téměř 200. Dle ČAAS dochází nejčastěji ke kolizím se zvěří v Ústeckém kraji a výše škod na automobilu je v průměru 40 až 60 tisíc korun.
Kdo ale myslí na zvíře?
Většinou nejhorším aspektem dopravní nehody, pokud není ohrožen či zraněn člověk, je bolest zvířete, které ne vždy utrpěnému zranění podlehne. Stává se proto často, že se zvíře trápí před vašima očima i několik hodin, dokud někdo nezavolá potřebnou pomoc.
Ani policie nemá kompetence zvířeti pomoci nebo ulevit od bolesti a jeho trápení ukončit, zato ví, že se musí většinou obrátit na místní myslivecký svaz.
„Policie musí být na místo nehody přivolána v každém případě. Musíme být informováni. Ale bohužel ani my nemůžeme jednat a zvíře usmrtit. Voláme proto příslušný myslivecký svaz, a mohu říci, že se většinou jeho zástupce dostaví během několika málo minut a zvíře zastřelí,“
Uvedl pro LP-Life Richard Hrdina, tiskový mluvčí pražské policie.
„Srazila jsem srnu, ráno a v Praze, a musím říct, že to pro mě bylo skutečné trauma. Samozřejmě jsem zavolala policii, ale na místě jsme čekali několik desítek minut, protože to bylo ve městě. A zvíře stále žilo. Bylo to pro mě hrozně těžké, nemoci nic udělat a dívat se na jeho utrpení, přitom chápu, že má celá událost nějaká pravidla, jak ji řešit. Ale to pro mě bylo nejhorší,“
řekla LP-Life řidička Jana Sokolová z Prahy.
Odvezení zvířete je krádež
Pokud se tedy stane, že omylem srazíte jakékoli zvíře, musíte jednat. Ani v případě, že zvíře srážku nepřežilo, jej nesmíte naložit do auta a odvézt. Většina řidičů by takto asi ani nejednala, protože se spíše potýká s morálním aspektem nehody a následným traumatem svým a zvířete. Ale i kdybyste měli vidinu chutného domácího zvěřinového guláše, za žádnou cenu zvířetem nemanipulujte. Jeho naložení a odvoz by bylo totiž klasifikováno jako trestný čin krádeže či pytláctví, a je postiženo nemalou finanční pokutou. Za způsobilou škodu pak v případě domácích mazlíčků odpovídá jejich majitel, u divoké zvěře je to jinak a je to vždy jeho správce, nebo tedy správce dané oblasti. Obětí dopravní nehody jsou totiž nejen divoká zvířata, ale i domácí mazlíčci. V případě sražení, zranění či usmrcení domácího zvířete by měl pak řidič informovat obec.
(Pozn. red. Za zvěř jsou považována všechna divoká, nikým nechovaná zvířata (srny, divočáci zajíci atd.). Naopak v případě sražení domácího zvířete (pes, kočka, ovce) škodu na vozidle musí uhradit jeho majitel. Jeho povinností je totiž zajistit, aby se zvíře volně nepohybovalo po vozovce.)
Nehody se řídí denním rytmem
Dá se u srážek se zvěří hovořit o sezónnosti? Ač je možné se na problém podívat tak, že zvířata často vběhnou do silnice například při žních, vyplašena zemědělskými stroji, skutečnost je spíše taková, že se řídí denním rytmem – tedy režimem noci a dne. Zvěř samozřejmě nemá hodinky, takže vyráží za setmění. Na podzim a v zimě jsou tedy nehody jen více viditelné.
„Nejčastěji dochází ke srážkám se zvěří po setmění, tedy na začátku nebo na konci noci. Nedá se specifikovat na roční období, jen v zimě je noc, tedy tma, daleko delší, takže jsou tyto srážky více vidět, protože se dějí v době, kdy lidé jezdí do práce anebo potom z práce. Na podzim a v zimě, kdy se dny krátí, je potom tato nehodovost více viditelná,“
dodává Aleš Povr.
Ani Praha není výjimkou
Hlavní město se samozřejmě se srážkami se zvěří potýká méně často, ale ani zde nejsou výjimkou, přestože je zde daleko hustší zástavba.
Výhodou v obcích a zastavěných oblastech je snížená maximální rychlost, při jejímž dodržování by srážka neměla být fatální. Na temných místech a v inkriminované časy před a po setmění je však doporučeno snížit rychlost a zvýšit opatrnost, a to zejména v okrajových částech Prahy. Rizikové oblasti na silnicích navíc bývají označené příslušnou značkou.
Pokud již zvíře zahlédnete, měli byste také pamatovat na přepnutí z dálkových světel na potkávací, abyste zvěř neoslňovali. Jednou z lidových rad je nevyhýbat se, ale v případě, že se střetu se zvířetem již nedá zabránit, je lepší co nejvíce brzdit, ale držet vůz přímo ve směru jízdy. Důvodem je podle ČAAS snížení rizika zranění posádky vozidla. Po nehodě je dobré vystoupit z auta a označit místo výstražným trojúhelníkem, obléci si ochrannou vestu a čekat na příjezd Policie ČR.
Pokud ke srážce se zvěří dojde nečekaně, což se stává nejčastěji, řidič nebývá označen za viníka nehody, a tedy není ani pokutován.
Zdroje: Česká asociace asistenčních společností, web Policie ČR – policie.cz, myslivost.cz, srazenazver.cz, vlastní dotazování
