Zahájená topná sezóna mimo jiné znamená, že si opět sáhneme hluboko do kapsy. Šetření domácích statistiků potvrzují, jak výrazně se do našich výdajů promítají především platby za vytápění. Rozhodně ale nezůstává jen u nich: nemalé částky vynakládáme také třeba na ohřev vody nebo provoz domácích spotřebičů.
Češi při využívání energií vynakládají nejvíce peněz na vytápění, zjistil výzkum Českého statistického úřadu. Podíl nákladů na vytápění dosahuje okolo dvou třetin a v porovnání se všemi ostatními energetickými položkami v čase mírně roste. Nejvíce – zhruba třetina domácností - v té souvislosti uvádí, že doma topí na 22 stupňů. Necelá polovina ostatních má pak v bytě buď 21, nebo 23 stupňů.
Teplo domácnosti čerpají zejména z tepláren a dalších centrálních zdrojů a ze zemního plynu. V obou případech jde o podíl zhruba 38 procent. Zhruba desetina domácností pak pro vytápění používá obnovitelné zdroje, hlavně pak palivové dřevo. U téměř 7 procent pak stále ještě převažují uhelná paliva, zbylá část pak topí elektřinou.
uvedl Zbyněk Štěch, vedoucí oddělení statistiky energetiky Českého statistického úřadu.
Náklady na ohřev vody tvoří v průměru 16 procent výdajů domácností. Ze 7 procent je to potom osvětlení a provoz domácích spotřebičů. Na vaření připadá 6 a na chlazení a ostatní využití 2 procenta našich výdajů.
Podle průzkumu se vybavenost domácností velkými spotřebiči zvyšuje. Za posledních šest let je největší nárůst patrný u sušiček na prádlo, myček nádobí a počítačové techniky.
A odkud k nám energie celkově putují nejčastěji? Z více než 30 procent je to z obnovitelných zdrojů. Sem patří především sluneční záření, vítr, déšť, ale i třeba geotermální teplo či biomasa. Přestože se má podíl těchto zdrojů dále navyšovat, jsou v některých sousedních zemích daleko před námi. Například v Německu dosáhl loni podíl těchto zdrojů téměř 50 procent, když se za uvedené období meziročně zvýšil o 6 procentních bodů. Přispěly k tomu hlavně příznivé klimatické podmínky v podobě vyšší intenzity slunečního svitu a rychlosti větru.
V současnosti tolik diskutovaný zemní plyn se v Česku využívá z 26 procent. Jeho význam navzdory sankcím, které země Evropské unie na Rusko po zahájení její vojenské agrese na Ukrajinu uvalily, může do budoucnosti ještě posílit. Patří totiž ke zdrojům, které by měly být nově onálepkovány jako ty bezemisní, tedy životnímu prostředí neškodící.
Kvůli tomu, že se ve velkém využívá hlavně pro vytápění domácností, bývá spotřeba plynu ale výrazně závislá na počasí. Příkladem byl rok 2018, kdy bylo teplé počasí a tudíž i nejnižší spotřeba za několik posledních let. K její vyšší spotřebě postupně přispělo domácí ekonomické oživení a fakt, že naběhl provoz nové plynové elektrárny Počerady.
Jak Český statistický úřad uvádí, energie dodávané prostřednictvím elektřiny u nás tvoří téměř 5 procent z celkové spotřeby. Také tento zdroj postupně posiluje. A to jak u domácností, tak firem. Společnost ČEZ, která je jedním z největších dodavatelů, přitom tvrdí, že hlavní příčinou byl nárůst výroby ve velkých průmyslových firmách, což probudilo i menší podniky, které fungují jako jejich subdodavatelé.
okomentoval trend šéf firmy Daniel Beneš.
Největší propad byl během posledních let naopak charakteristický pro tuhá paliva. Loni se jich oproti roku 2015 spotřebovalo o 45 procent méně. Domácnosti využívají zejména hnědé uhlí. Spotřeba černého je pak zhruba dvoutřetinová.
dodal k aktuálnímu vývoji ve spotřebě energií Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Českého statistického úřadu.
Výzkum Českého statistického úřadu Energo 2021, jenž proběhl ve druhé polovině loňského roku na vzorku zhruba 10 tisíc českých domácností, potvrzuje trendy z několika posledních let. I když s mírným zpožděním, snažíme se ve spotřebě energií následovat země, které leží na západ od našich hranic. Prim hrají především ty zdroje, jež nezatěžují životní prostředí. Současně s tím u nás pravděpodobně ještě posílí význam jaderné energie, na což bude mít vliv také plánované dostavba jaderné elektrárny Temelín. Brzdou těchto snah budou pouze komplikace spojené se snižováním závislosti na zdrojích z Ruska.
Zdroje: ČTK, Český statistický úřad, ČEZ