NA FÉROVKU: Čeká nás návrat Kalouska nebo výlet do Řecka? Jak vlézt z louže pod okap a nenamočit se

Když politici ODS hlasovali s tehdy vládními politiky ANO za zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu na 15 %, plácali se po zádech a libovali si ve své pozici chytré horákyně. Odpovědnost v ten moment nenesli a tvářili se, že nový takřka stomiliardový deficit státního rozpočtu by ve vládních funkcích lehce uspořili na rozbujelém státním aparátu. Tehdejší snížení daní vyvážené úsporami ve státním rozpočtu, by bylo docela rozumné, v Česku je zdanění práce v evropském měřítku vysoké.

Racionalitu od chaotika Babiše nemohl čekat nikdo. Nepropracovanost celého návrhu byla dána rychlostí, za jakou se měly daňovou změnou nakoupit voliči. Možná i zde byla zakotvena představa, že snížení daní bude jen na dva roky. Čemuž nevěřily ani kočky u popelnic, ani předkladatelé návrhu. Pokud by se daně snížily jen lidem s příjmy řekněme do 150 % průměrné mzdy, ušetřily by se desítky miliard a lidé se stotisícovými příjmy by byli ušetřeni starostí, jaké další investiční byty si ještě nakoupit. Přišli bychom také o údiv nad tím, proč je u nás inflace mnohem vyšší než je evropský průměr.

Pronájem Luxusního mezonetu, 2+kk, Praha, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Naivita v ekonomii nestačí

Nový premiér ve funkci nešetřil nadšením, jak to se svými konkurenty tenkrát dobře upekli.

"Já jsem přesvědčen, že zrušení superhrubé mzdy byla dobrá věc. Lidé mají více peněz v peněženkách, mají vyšší mzdy, což se v této situaci ukazuje jako důležité. Podívejme se na inflaci, podívejme se na růst cen,"

chválil sám sebe premiér Fiala (ODS) po nástupu do funkce v roce 2021 a představil své nepochopení ekonomické teorie, neboť více peněz v ekonomice znamená primárně vyšší inflaci.

Agilně se politici na ministerstvech pustili do šetření v eráru, chvályhodně se ubralo na topení, na kopírkách a zrušily se neobsazená pracovní místa na ministerstvech. Státní rozpočet si pochopitelně této bohulibé snahy ani nevšiml. Přestože je Česko malou zemí, i tak je státní rozpočet gigantický organismus, jehož financování opravdu nestojí na rozhazování peněz za kopírky. V roce 2021 stát vynaložil na platy státních zaměstnanců 246 miliard korun. Pokud tedy chtěla ještě opoziční ODS vykompenzovat snížení daně z příjmu na "úřednících", musela by se jich propustit aspoň třetina. 

Opačná logika v praxi

Možná se to zdá jako dobrý nápad, ale reálně by šlo o třetinu učitelů, třetinu lékařů, třetinu policistů, třetinu pracovníků sociálních služeb. Právě o těchto profesích se však hovoří jako o velmi nedostatkových. S jednou výjimkou. Česko má vyšší počet policistů na 100 tis. obyvatel (376) oproti průměru EU (332) a podle NERVu (Národní ekonomická rada vlády) by se jejich počet opravdu mohl snížit a uspořit tak strukturálně (tj. každoročně) několik miliard. Že by aspoň zde? V žádném případě!

Není žádným tajemstvím, že po ministrovi financí a premiérovi je nejmocnějším politikem v exekutivě ministr vnitra.

"Stabilizace bezpečnostních sborů, stabilizační příspěvek, motivace mladých jít k policii nebo zajištění takových platových podmínek, aby zkušení policisté neodcházeli,"

pochlubil se ministr Vít Rakušan (STAN), jak o své chlapce v uniformách pečuje. Policistů by mělo podle něj přibývat a také přibylo peněz na jejích výplatní pásce (až o 17%).

Bezpečnostní sbory vykonávají velmi důležitou práci, ale jestli chtěli současné vládní strany šetřit na státních úřednících, tak dostali od NERVu návod, jak to udělat i s obrázky (!), aby to pochopili i politici s různou kvalifikací. Na absurditě nepřidá, že právě Rakušanova strana STAN přišla se snahou výraznějších úspor, než plánuje ministr financí za ODS. Šetřit se však asi má s bábovičkami na jiných pískovištích než na těch, kde si hraje náš šéf.

Návrat Kalouska nebo výprava do Řecka

Nepochybná snaha vlády ozdravit státní rozpočet se však v tomto světle jeví docela nereálně. Každá úspora je totiž rozkopanou bábovičkou na něčím pískovišti. Jednou je to pískoviště ministra vnitra, podruhé penzionovaných voličů opozice a napotřetí to můžou být samotní voliči vládních stran.

Nedávná minulost nám ukazuje dva příklady, jak to může dopadnout. Prvním je řecký "statní bankrot", kdy stát musel zredukovat své výdaje (především penze a platy svých zaměstnanců) a uvrhl tak zemi do ekonomické recese. Druhý příklad najdeme v tuzemsku, kdy dodnes vzpomínaný ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) omezil výdaje státního rozpočtu, ušetřil a uvrhl zemi do ekonomické recese.

Třetí cestou by byla chytrá restrukturalizace příjmů a výdajů. S chytrými řešeními však v Česku nemáme pražádné zkušenosti. Nejen příklad ohledně rad NERVu směrem k "přebujelému" policejnímu sboru napovídá, že o takováto řešení není velký zájem a dost možná je na ně už pozdě.

Zdroje: ČTK, ct24.ceskatelevize.cz, e15.cz, seznamzpravy.cz, vlada.cz.