- CZ
- EN
- SK
Sedmička zůstává pro bankovní radu centrální banky už rok šťastným číslem
Bankovní rada České národní banky ponechala v květnu úrokové sazby na stávající úrovni, která tak již od loňského června zůstává na 7 procentech. Od těchto sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů a další podmínky, za nichž lze u nás investovat, nebo si naopak půjčovat.
Domácí veřejnost i podnikatelský sektor se může alespoň na něco spolehnout. V turbulentní době, kdy lze jen obtížně předvídat, jak se ekonomika i samotní spotřebitelé zachovají, zůstává snad již poslední jistotou rozhodování vrcholného orgánu České národní banky. Ten totiž již rok hlasuje o výši základní úrokové sazby stále stejně, když ji ponechává na hodnotě 7 procent.
„Setrvání sazeb na stejné úrovni se očekávalo a nahrávaly tomu i nedávné výroky členů bankovní rady. Na jejich snižování je vzhledem ke stále ještě velmi vysoké dvouciferné inflaci brzy. Naopak se teď na základě relativně dobrých výsledků hrubého domácího produktu a pozitivního sentimentu vyjádřeného například v konjunkturálním průzkumu bude nejspíš navyšovat tlak na to, aby rada na příštím zasedání úroky zvýšila a zkusila tím rychleji dostat inflaci do cílového pásma,"
řekl k výsledku jednání Daniel Janeček ze strategického poradenství PwC Česká republika.
Důvody pro navyšování sazeb zůstávají
Někteří analytici přitom předvídali zvýšení sazeb již před květnovým jednáním bankovní rady. Strašákem je pro řadu ekonomů především rychlý růst mezd a rozpočtová politika vlády, která se zatím nebrání vyšším výdajům.
Kriticky se k současnému počínání bankovní rady staví také hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
„Aktuální ekonomický vývoj podle nás ukazuje, že se Česká národní banka svým loňským rozhodnutím nezvyšovat dále úrokové sazby dostala do poněkud zapeklité situace. Sázka na dostatečné ochlazení ekonomiky zatím tak docela nevychází a hrozí, že bude nutné doutnající inflační uhlíky dále hasit,"
komentoval současnou situaci Vít Hradil a dodal:
„Pokud by ovšem centrální banka nyní chtěla opět vyrazit do útoku, vzhledem k prodlevě mezi zvýšením sazeb a jejich efektem na inflaci bychom se účinků dočkali nejdříve zhruba za rok a česká ekonomika by tak musela zvýšenou inflací trpět déle, než bylo nezbytné."
Pro zvýšení sazeb byly proto také tentokrát hned tři členové rady centrální banky z celkových sedmi. V minulosti pro tento krok hlasoval jen Tomáš Holub.
Pokles nastane už ke konci roku?
K opačnému trendu, tedy snižování sazeb, by ale mohlo dojít už ve druhé polovině roku. Otázkou zůstává, jak výrazný tento pokles bude.
„Přicházející data a komunikace radních centrální banky spíše naznačují, že pokud vůbec letošní rok k poklesu sazeb dojde, pak může přijít až koncem letošního roku, a to pouze v symbolické úrovni 0,25 až 0,5 procentního bodu,"
uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Pro uvedený vývoj je již nyní třeba Tomáš Jícha z investiční společnosti Tesla, který je přesvědčený, že vysoké úroky na domácí ekonomiku dopadají negativně.
Ani samotní centrální bankéři se neshodnou
Strategie České národní banky, jak se vypořádat s inflací, se po koronavirové pandemii pod vedením Jiřího Rusnoka nejdříve soustředila na růst úrokových sazeb. Časový horizont, do kdy se to mělo podařit, byl konec loňska. Letos v březnu byla přitom meziroční inflace stále na vysokých hodnotách, když činila 15 procent.
Nový guvernér a s ním spojená bankovní rada však tento vývoj prostřednictvím svých rozhodnutí zvrátili a ponechali od minulého června sazby na úrovni 7 procent. Přestože Aleš Michl opakovaně argumentoval tím, že zvýšené sazby jsou nutné po delší dobu, aby se zajistil návrat inflace ke dvouprocentnímu cíli, vůle většiny členů bankovní rady byla v reálu taková, že k jejich dalšímu růstu už neodcházelo. Důvodem bylo vysvětlení, že kvůli dalším zvyšování úrokových sazeb by se mohla dostat domácí ekonomika do recese, firmy by měly potíže s přežitím, což by mělo za následek růst nezaměstnanosti.
Centrální banka se během posledních měsíců soustředila spíše na posilování koruny. Uvedenou snahu potvrdila i na svém květnovém zasedání. Jak ale upozornila před nedávnem investiční skupina PPF, Česká národní banka trh svými intervencemi trh ve skutečnosti neovlivňuje již od konce minulého roku. Podle jejího tvrzení stojí za posilováním měny spíše
„zklidnění situace na trhu se zemním plynem a elektřinou, jež tlumí obavy z nuceného omezování výroby“.
Koruna je prý navíc pro zahraniční investory zajímavá i proto, že nabízí relativně vysoké výnosy při omezeném kurzovém riziku.
Bankovní rada již pravděpodobně promeškala vhodný okamžik, kdy měla sazby dále zvýšit. Odteď již bude hlavním terčem výtek, že za vleklou inflaci nemohou pouze kroky vlády a tlak na růst mezd, ale i poněkud strnulý přístup samotné České národní banky.
Zdroje: Ceskenoviny.cz, PPF, vlastní dotazování
