Otřesné případy matek vražedkyň: Žena může chtít zabít své děti z pomsty vůči jejich otci

Co může přimět matku k vraždě dítěte? Ptali jsme se odborníků

Těhotenství a období do jednoho roku po porodu může být jedním z nejrizikovějších období pro symptomy deprese, přičemž sebevražda patří mezi hlavní příčiny úmrtí čerstvých maminek.

„Je obtížné určit faktor, který má za následek stoupání výskytu sebevražd, ale jednoznačně má na stav duševního zdraví velký vliv pandemie a její sekundární následky, náročné společenské situace, finanční nestabilita, tlak na výkon „být dokonalá matka“, syndrom vyhoření matek, nedostatečný přístup k odborné pomoci a péči o duševní zdraví, rodinné důvody. Je toho velmi mnoho, ale pokud se člověk takto rozhodne, prožívá opravdu velkou bolest a potřebuje pomoc. Nárůst takových tragédií hovoří o zranitelnosti této specifické skupiny, nárůstu duševních potíží,“

říká pro LP-Life.cz Marek Madro, psycholog a ředitel IPčka - internetové poradny pro mladé lidi.

Byt na prodej na Praze 2 - 29 m², Praha 2

Zobrazit nemovitost

Co se ale musí odehrát v hlavě ženy, která se po porodu stane vražedkyní svého čerstvě narozeného potomka? Podle odborníků je prevence v takovém případě velmi těžká. Motivy a osobnosti pachatelů jsou v každém příběhu zcela odlišné.

„Obecně se každému činu dá zabránit, pokud o něm budete vědět včas a budete k němu mít dostatek informací a možností. Nemusí být však vůbec rozpoznatelné předem, že něco směřuje k takovému činu,“

říká Hana Kučerová, ředitelka Psychiatrické léčebny Šternberk pro Denik.cz. Uvádí, že vraždy a následné sebevraždy jsou velmi vzácným jevem.

Marek Madro hovoří o důvodech, které se v mnoha případech odhalit nepodaří. Sebevražda člověka je velmi tragickou událostí. Kromě člověka, který se rozhodl ukončit život, zasáhne v průměru 135 dalších lidí – rodinu, blízké přátele a okolí. Nejnovější výzkumy uvádějí, že i tito lidé mohou být následně ohroženi sebevraždou. V případě sebevraždy nelze jednoznačně říci, co ji vyvolává, jde o působení více různých spouštěčů.

„Z naší praxe vychází, že k sebevraždě dochází často při nahromadění více stresorů, náročných životních situací a krizí, často v krátkém časovém horizontu, kdy člověk přichází o své copingové strategie (zvládání stresu), respektive nejsou v danou chvíli účinné. Jedná se tedy o řetězení několika náročných situací. Člověk v takové krizi prožívá náročné chvíle a má pocit, že ze situace neexistuje jiné východisko. Optika vidění možností a řešení při záplavě emocí a bolesti je velmi zúžená, proto je důležité mít u sebe někoho, kdo je člověku blízko a pomáhá mu vidět řešení,“

říká Marek Madro a pokračuje:

„V našich životech se může stát hodně událostí a situací, při kterých pociťujeme vnitřní emocionální bolest. Tyto situace a to, jak nás zasáhnou, se u každého člověka liší, proto i naše reakce a jednání v náročných životních momentech je odlišné. Pokud jsou přítomny „rizikové“ faktory, ženy jsou vystaveny vyššímu riziku zvažování sebevraždy, jedním z nich je i poporodní deprese, přítomná duševní onemocnění, předchozí pokusy o ukončení života, užívání návykových látek, domácí násilí, zneužívání, nedostatek sociální podpory, trauma z minulosti či poruchy spánku. Spektrum je různorodé a každý z nás opravdu reaguje odlišně,“

uvádí Madro.

Narození dítěte je výjimečná událost, která je doprovázena spektrem silných emocí

Od vzrušení, nedočkavosti, radosti, štěstí, strachu, odpojení se od dítěte, panice, úzkosti až po depresi.

„U žen, které se právě staly matkami, se může objevit tzv. „baby blues“, které je doprovázeno změnami nálad, úzkostí, smutkem, podrážděností, záchvaty pláče, problémy se spánkem, které nejsou spojeny pouze s tím, že dítě se v noci budí, objevuje se i snížená koncentrace nebo ztráta chuti k jídlu. Takové stavy mohou trvat několik dnů až týdnů. Poporodní deprese sice zpočátku může působit jako baby blues, ale její symptomy se mohou objevit už během těhotenství anebo i mnohem později po porodu,“

vysvětluje psycholog Madro.

Prodej luxusního mezonetu 4 + 1, Praha, Praha 5

Zobrazit nemovitost

U matek s poporodní depresí se mohou objevovat prudké změny nálad, depresivní nálady, časté záchvaty pláče, odpojení se od dítěte, narušení schopnosti pečovat o dítě a provádět každodenní činnosti. Změny nastávají i ve vztahu k partnerům, rodině, přátelům, je přítomno narušení spánkového a stravovacího režimu, ztráta energie. Absentují pozitivní emoce a radost z aktivit, které měla matka ráda a těšily ji, přicházejí výčitky, pocity studu a sebeobviňování z toho, že není dost dobrá matka, přítomny jsou úzkosti, panika, myšlenky na ukončení života a sebevražedné pokusy.

„Matky mají často pocit, že všem v jejím okolí, tedy i jejímu dítěti, bude vlastně lépe bez ní. Matky s poporodní depresí potřebují odbornou pomoc a podporu svého okolí. Neléčená poporodní deprese má dopad nejen na samotnou matku, ale i na druhého rodiče a rodinu celkově, v neposlední řadě to má dopad na vývoj dítěte,“

říká Madro.

Pokud se situace nemění nebo se zhoršuje, omezuje vás v péči o dítě a máte myšlenky na ublížení sobě nebo dítěti, okamžitě vyhledejte odbornou pomoc.

Médea jako moderní matka

O Médeinově komplexu píše ve své publikaci psycholog Robert M. Gordon. Médein komplex bychom mohli vyložit jako „pomstu matky vůči bývalému partnerovi tím, že ho připraví o děti.“

Předlohou je řecká báje o intenzivní lásce, která se však promění v silnou nenávist, když Médea zabije své vlastní děti. Její partner Iáson se chce oženit s korintskou princeznou Glauké, dcerou krále Kreonta, a proto opouští svou ženu Médeu a své dva syny. Medea Iásona prokleje. Kreont z ní má strach, a proto jí nařídí, aby i se syny odešla z království. Medea od něj vyprosí jeden den, aby se mohla k odchodu připravit. Medea se nemůže vrátit do své rodné vlasti, protože kvůli tomu, aby Iásonovi pomohla získat zlaté rouno, zradila otce a zabila svého bratra. Má však zastánce v athénském králi, u něhož může najít útočiště.

Médea vymyslí plán, jak Iásonovi co nejvíce ublížit. Po svých synech pošle jeho nastávající svatební dary: zlatou korunku a šaty. Jakmile si princezna dary obleče, začne působit jed, jímž jsou napuštěny, a ona umírá spolu se svým otcem, který se jí pokouší pomoci. Synové se vrací zpět k matce, ta je však zavraždí; je to podle ní lepší, než aby je vydala svým nepřátelům. Iáson ji prosí o jejich těla, ale ona je chce pohřbít sama. Potom se vydává pod ochranu athénského krále Aigea. Z jejich spojení se narodí syn Medus, který jí nahrazuje syny, které ztratila. Její radost však netrvá dlouho, když se objeví její nevlastní syn a právoplatný následník athénského trůnu Theseus. Medea se snaží zajistit trůn pro svého syna Meda otrávením Thesea, jako už dříve v minulosti. Tentokrát se jí však plán nezdaří, protože Aigeus vyrazí otrávený nápoj z Théseových rukou a obejme jej. Médea pak zmizí kdesi na východě, údajně v zemi za Tigridem, která po ní nese jméno Médie.

Většina literárních nadšenců klasifikuje Médeu jako matku-vražednici kvůli tomu, co provedla svým synům, ale ve skutečnosti neměla na výběr. Jiní ji vnímají jako pomstychtivou manželku, již přemohla žárlivost a hněv. Médea však musí s myšlenkou zabít své syny dlouho bojovat, než se rozhodne, že je to v jejím nejlepším zájmu i v zájmu dětí. Dalším důvodem, proč zabíjí své syny, je učinit Iásona bezdětným, a tedy bez dědiců jeho majetku. V řecké kultuře jsou děti mužského pohlaví ceněným majetkem, a to majetkem otce. Zabitím dětí tedy Médea okrade Iásona o jeho pýchu a majetek a neponechává mu nikoho, kdo by nesl jeho jméno. Potrestá Iásona tím, že ho připraví o velmi cenný poklad, který by mu přinesl radost v jeho stáří. Médea si také nemohla být jista, jak se k jejím dětem bude chovat jejich nevlastní matka. Ve starověké řecké kultuře vládla všeobecná nedůvěra vůči macechám. Médea proto nemusela důvěřovat Glauké, že se o její syny dobře postará, a tak je zabila, aby se ujistila, že nebudou v rukou jiné ženy trpět. Kromě toho si Médea mohla také myslet, že pokud se znovu vdá, blaho jejích dětí bude ohroženo, protože nevlastní otcové měli za její éry stejně nevalnou pověst jako macechy. Podle verze básníka Euméla nemá Médea v úmyslu své syny zabít, ale stane se tak náhodou. Médea, naplněná žalem, se rozhodne, že nejlepším krokem je učinit své syny nesmrtelnými tím, že je pohřbí v hlubinách Héřina chrámu.

Matky z pekla

Matka dítě v opilosti zalehla a udusila

Malá Terezka Čermáková zmizela 20. června 2001 ze sídliště v Kladně. Matka nejprve tvrdila, že pětiletou holčičku nechala na hřišti a odběhla si nakoupit do obchodu. Podle své další verze prý jen na chvilku zavřela oči při opalování a během toho se měla dcera ztratit, zaznělo v podcastu Insta Crime. Policie měla od začátku podezření, že matka holčičky ví o případu víc. Nakonec vysvitlo, že matka si okolnosti nepamatuje, protože byla v době zmizení Terezky pod vlivem alkoholu. Případ nabral nečekané obrátky, když matka 26. června vyskočila z okna svého bytu ve třetím patře. Našel se také dopis na rozloučenou, ve kterém uvedla, že zmizení Terezky je její vina, ale zároveň tvrdila, že dceři nic neudělala. Helena utrpěla při pokusu o sebevraždu vážná zranění. Strašná pravda nakonec vyšla na povrch.

Tělíčko objevili muži zákona po 20denním rozsáhlém pátrání v lesoparku nedaleko sídliště. Helena se nakonec přiznala, že v opilosti dítě nešťastnou náhodou zalehla a tělo ukryla v nedalekém lese. Vyšetřovatel matku na základě přiznání obvinil z ublížení na zdraví s následkem smrti, za což jí hrozilo pět let vězení. Později však obvinění překvalifikoval na úmyslné ublížení na zdraví s následkem smrti. Experti zjistili v krvi holčičky 1,4 promile alkoholu, před smrtí však byla hladina alkoholu pravděpodobně v rozmezí 2,5 až 3,2 promile. Znalec z oboru toxikologie vypověděl, že množství alkoholu v krvi dítěte odpovídá podání 0,37 litru piva nebo 0,13 litru vína či 0,037 litru 40procentní lihoviny. Podle vyšetřovatelů matka dítěti alkohol pravděpodobně nutila. Na holčičce se našly i popáleniny třetího a čtvrtého stupně, které utrpěla po smrti. Čermáková nastoupila do vězení v roce 2003. Po propuštění prý změnila svůj život a uvedla, že hrozného činu nikdy nepřestane litovat.

Žena nejprve vyhodila dítě ze třináctého patra, pak vyskočila sama

Jednatřicetiletá žena se šestiletým dítětem vypadla ze třináctého patra domu v Olomouci. Hrozná tragédie se stala na olomouckém sídlišti Povel v lednu 2010. Šlo o vraždu a sebevraždu. Žena nejprve vyhodila z balkonu svou sedmiletou dceru, poté sama skočila. Obě dopadly na schody a nepřežily.

"Volný pád je smrtelný a nezáleží na tom, jestli tělo dopadne na schody jako v tomto případě, anebo do něčeho měkkého, jako je třeba vrstva listí,"

řekl Idnes.cz mluvčí olomoucké záchranky Jan Weinberg.

Rozvedená žena pocházela z Přerovska. Na sídlišti měla žít dříve v minulosti.

„Strašná tragédie. Na to nelze zapomenout. Paní tady nebydlela. Nebyla snad ani z Olomouce. Dostala se do domu a na balkon. Ženu a holčičku našli ležet na bočním schodišti. To už tady není. V rámci stavebních úprav bylo odstraněno,“

uvedl obyvatel domu.

Osm let vězení a ochrnutí

8. ledna 2011 dala matka Irena Šubrová z Děčína své nezletilé dceři hypnotika a antidepresiva, která původně užívala sama po předchozí psychiatrické léčbě, a poté pustila plyn ze sporáku. Chtěla se tím vyhnout předání dcery na víkend svému bývalému příteli a otci malé dcery. Poslala mu SMS zprávu, aby pro dceru přišel až v 15:30. Tím získala více času na spáchání tragického činu.

Když se do bytu dobývali hasiči, vzala dceru do náruče a skočila z balkonu z desetimetrové výšky. Matka dopadla zády na betonový žlab. Matka i dcera přežily, protože podané léky neúčinkovaly tak, jak si žena představovala. Plyn také nezpůsobil jejich smrt. Matka ale zůstala na vozíku a její tělo se jí stalo vězením. Za pokus o vraždu byla odsouzena na 8 let odnětí svobody. Matka u soudu uvedla, že si na nic z toho nevzpomíná. Posudek soudního znalce - psychologa ve prospěch obžalované potvrzoval její slova, že žena měla strach o dceru a byla zoufalá. Nechtěla, aby se otec s dcerou stýkal, protože její matku týral. Znalec zdůraznil, že otec tehdy tříleté dívky byl členem sekty a matka měla obavu, že dceru s pomocí této sekty unese do zahraničí, kde by na ni matka neměla vliv. Partneři spolu nejprve žili v Praze, po rozchodu a poté, co byl muž policií vykázán ze společného obydlí, se Irena přestěhovala do Děčína, kde žila její matka. Otec holčičky si opakovaně stěžoval, že mu bývalá partnerka znemožňuje kontakt s dítětem. Podle jeho tvrzení měla žena dlouhodobé psychické problémy, po narození dítěte navíc začala pít. Holčička v současné době žije s otcem.

„Nejprve napsala svou závěť a dopisy na rozloučenou - své starší dceři a bývalému manželovi. Své tříleté dceři podala silné léky způsobující ospalost či malátnost, například Cipralex, Xanax a Neurol. Pak pustila plyn,"

popsal její jednání státní zástupce František Stibor.

Znalec uvedl, že za 3 měsíce zhubla obžalovaná 10 kg kvůli psychickým problémům - depresi. Podle znalce šlo o rozšířenou sebevraždu – chtěla ochránit další osobu před trýzní, která by dceru čekala u otce.

Nepamatuji se, tvrdila s kamennou tváří!

Romana Zienertová zavraždila začátkem září 2011 čtyři své děti ve věku dva měsíce až devět let. Tragédie se odehrála v obci Široký Důl. V rodinném domě našla policie v kalužích krve tři bezvládná dětská těla. Zanedlouho objevila i čtvrtého mrtvého chlapečka. Třem dětem matka podřezala krk a zápěstí, nejstaršího udusila polštářem. Když se k hroznému činu rozhodla, poslala nejstaršího Davídka na nákup. Potom zavraždila nejmladší Romanku, Lukáška a Elišku. Když se Davídek vrátil domů, matka ho pronásledovala na půdu, kde ho udusila polštářem. Potom se sama pokusila o sebevraždu oběšením a podřezáním žil, ale policejní hlídka jí v tom zabránila.

„Žena se při činu utrhla a spadla z výšky pěti metrů. Záchranářům se ji podařilo oživit, zavedli umělou plicní ventilaci a uvedli ji do umělého spánku. Žena na sobě měla i řezné rány,"

uvedl ředitel místní záchranky Pavel Svoboda.

Před hrozným činem žena vstoupila do Apoštolské církve, a právě její členové se spolu s dalšími jejími známými u soudu shodli, že se o své děti vzorně starala. Vražedkyně se před tragédií rozešla s přítelem a bála se, že jí děti odeberou, což mohlo být spouštěčem šíleného útoku. U soudu tvrdila, že si nic nepamatuje, stejně tak, že ze svého života si pamatuje pouze útržky.

„Já vůbec nevím, pro mě to je neskutečné a nepochopitelné, neumím si představit, že bych někdy někomu ublížila, natož dětem,"

uvedla Zienertová u soudu. Údajně si na své děti a partnera Jaroslava vůbec nepamatuje.

Podle znaleckého posudku ale žádnou ztrátou paměti netrpěla a duševní poruchu pouze předstírala. Po celou dobu se tvářila, jako by se jí věc netýkala, a to dokonce i ve chvíli, kdy se dívala na fotky z místa svého vraždění. U soudu neprojevila žádnou lítost. Soudci ji poslali do vězení na doživotí. Svůj výkon trestu nastoupila ve věznici v Opavě. Zienertová je jednou ze tří žen odsouzených v Česku na doživotí. V opavské věznici si stejný trest odpykávají i sériové vražedkyně Dana Stodolová a Jaroslava Fabiánová.

Šokující chování krkavčí matky po povraždění vlastních dětí pokračovalo i během jejího pobytu ve vazbě.

„Chtěla jsem poprosit o hřeben, gumičku do vlasů a sešit, nejlépe kostkovaný. Potřebuji se učit angličtinu. Už jsem si tady půjčila knížky a četla časopisy, byly tam zajímavé věci,“

psala bez okolků v dopise adresovaném soudu z vazební věznice.

Matka v Brně skočila z okna v 7. patře za dcerou

Další tragický incident se odehrál v červenci 2016, kdy z okna v sedmém patře paneláku v Brně Kohoutovicích měla 32letá matka nejprve vyhodit svou šestiletou dceru a následně skočit za ní. Matka zemřela na místě, o život holčičky bojovali lékaři v nemocnici, ale nakonec i ona svým zraněním podlehla. Objasnění tragédie komplikoval fakt, že policie neměla k dispozici svědky. Ani znalecké posudky z oboru biomechaniky nevnesly do případu jasno.

Podle psychologa Jiřího Brančíka mohou člověka k sebevraždě vést různé důvody.

„Nejčastěji jde o psychické onemocnění. Člověk dostane nepochopitelný a nelogický vnitřní impuls a pak podle něj jedná,“

uvádí Brněnský deník.

Případ z brněnských Kohoutovic odhadl Brančík nejpravděpodobněji na psychózu. Důvodů k sebevraždě ale může být více. Časté jsou podle něj sebevraždy ze závislosti, kdy dotyčný nedokáže žít bez své návykové látky, ale ani s ní. Jindy ale za úmyslem sáhnout si na život stojí deprese.

Postiženého syna stáhla pod vlak

24. srpna 2016 srazil v Chomutově na kolejích vlak matku se synem. Vyšetřování však ukázalo, že se nejednalo o nehodu. 45letá žena měla svého postiženého 20letého syna pod vlak stáhnout, protože údajně neunesla jeho zhoršující se zdravotní stav. Obyvatelka Chomutova tehdy řekla, že chlapec byl nemocný a ona spáchala sebevraždu a chlapce vzala s sebou. Byl autista a sama se už o něj nedokázala starat. Chomutovský týdeník Nástup přinesl zpověď kolegyně zesnulé ženy. Podle ní byl autistický mladík nezvladatelný a agresivní a v ústavech se o něj nechtěli starat.

Autistický mladík byl umístěn v domově Centra pro osoby se zdravotním postižením v Chomutově asi dva roky. V poslední době pětkrát napadl personál. V jednom případě skončila napadená ošetřovatelka v krátkodobé pracovní neschopnosti. Když dostal statný mladík záchvat zuřivosti, nic s ním prý nezmohl ani údržbář, píše Blesk.cz.

Prý to bylo poté, co se musela zrušit klecová lůžka se sítěmi. Podle informací Chomutovského deníku to však bylo i proto, že matka odmítala, aby mladík dostával uklidňující léky. Tragické je i to, že matka po sobě nechala ještě jednoho, čtrnáctiletého syna. Tomu podle Nástupu zanechala dopis na rozloučenou, který končil v duchu „bez nás ti bude líp“.

Pohozené dítě

Andrea S. v roce 2015 doma tajně porodila zdravé dítě, které následně zabalila do igelitové tašky a hodila do popelnice, kde se udusilo. Její přítel neměl o těhotenství ponětí. Pachatelka byla odsouzena k osmi letům vězení a svůj čin zdůvodnila tím, že nechtěla, aby přišla o partnera.

Topící se žena s chlapečkem

K zoufalému kroku často vede domácí násilí. Za městem Vodňany se 1. prosince 2021 odehrál dramatický incident. Svědky byli studenti rybářské školy, kteří si všimli, že na mostě přes řeku Blanici stojí prázdný kočárek a zavěšená kabelka. Podívali se kolem a zjistili, že někdo plave v řece. Byla to matka s dítětem. Snažili se jí pomoci. Přestože byli po kolena ve vodě, nedokázali se k ní přes silný proud vody dostat. Zavolali policii.

Podle webu CNN Prima News měla žena chtít spáchat sebevraždu. Otec dítěte měl totiž ženu i chlapce slovně urážet a dokonce i mlátit. Žena tak zřejmě neunesla tři a půl roku trvající fyzické a psychické týrání. Oba přežili. Soud ženu odsoudil k 11 letům vězení.

Žena se podle informací Práva k činu přiznala. Údajně byla zoufalá. Motivem byl rozchod s přítelem a rodinné neshody. U soudu vypověděla, že si čin nikdy neodpustí a že ji velmi mrzí, že dítě vystavila obrovskému nebezpečí, napsaly Novinky.cz.

Žena, která měla ve Vodňanech i se svým dítětem skočit do řeky Blanice, se v ten den chovala podezřele, popsal jeden ze svědků. O tom, že chtěla spáchat sebevraždu, svědčily i její příspěvky na sociálních sítích.

„Teď buď frajer! Náš život skončil, sbohem,“

měla napsat žena v jednom ze svých příspěvků, informovaly CNN Prima News.

Do historie se zapíše i novoroční tragédie roku 2023, ze které mrazí. Malého Adámka uškrtila vlastní matka. Pátrací akce po nezvěstné matce se synem, která patřila k největším za poslední dobu, skončila tragickým nálezem v lese nedaleko Růžové hory v Krkonoších. Čtyřicetiletá Jana Kovářová a její tříletý syn Adam byli nalezeni mrtví. Podle vyjádření zemřeli matka i syn 28. prosince, tedy dva dny předtím, než po nich bylo vyhlášeno pátrání. Policie zveřejnila, že pohřešované zachytila 28. prosince bezpečnostní kamera v okolí přestupní stanice lanovky na Růžové hoře. Našli je v pondělí 2. ledna. Podle informací CNN Prima News měla matka chlapečka uškrtit pár desítek metrů od lesní cesty směrem z Růžové hory na Portášky. Následně se oběsila na stromě.

Policie informovala, že žena pravděpodobně odjela autem do penzionu U Sochorů v Peci pod Sněžkou. Pobyt prý měla zarezervovaný na šest dní a v den odjezdu se na recepci neukázala. Pokoj byl uzamčen se všemi věcmi uvnitř a auto stálo před penzionem.

15. března 2023 vyšlo na webu Policie ČR následující oznámení:

Tento týden vrchní komisař Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje ukončil vyšetřování případu zvláště závažného zločinu vraždy s následnou sebevraždou z konce roku 2022, ke kterému došlo v Krkonoších, tím že ho odložil. Trestní stíhání nelze zahájit proti osobě, která zemřela s ohledem na § 11 ods. 1 písm. e) trestního řádu.

Otázkou stále zůstává, co vede sebevraha k tomu, aby svůj život ukončil spolu s životem svého dítěte?

„Nejčastěji se jedná o takzvanou rozšířenou sebevraždu při těžké endogenní depresi. Motivy těchto lidí nejsou normální, pocházejí z depresivního nemocného mozku,“

vysvětluje psychiatr Karel Moravec. Tito lidé pociťují podle něj extrémní nechuť žít, extrémní pocity viny a přesvědčení, že jsou nejhorší lidé na světě.

„Ta rozšířená sebevražda zároveň obsahuje i to, že nesmí žít ani dítě. Jeho matka se bludně domnívá, že nejlepším řešením pro něj bude, když zemře spolu s ní. Jde o těžký chorobný stav,“

doplnil Moravec.

„Ať to zní jakkoli paradoxně, za vraždou vlastních dětí může být i představa, že jim tím rodič, který ukončí svůj život, dělá „laskavost“. Často je to spojeno s tím, že je nechtějí vystavit utrpení a následkům vlastního chování. Častým motivem je tedy bezvýchodná situace a obavy o budoucnost, strach o rodinu. Ten úmysl není ublížit jim, ale zachránit je. Ale matka, která se takto rozhodne, uvažuje v intencích, že dítě nechce nechat někomu cizímu, má obavu z toho, kdo a jak by se o něj staral jako by se k němu chovali. Že ho vlastně nebude nikdo milovat tak, jak ho miluje ona,“

říká Marek Madro, ředitel internetové poradny pro mladé.

Co dělat, aby se těmto sebevraždám zabránilo?

Nejlepší prevencí je zájem, ujištění o tom, že jsme zde k dispozici pro kamarády, příbuzné, známé... Pokud se nám zdá, že v poslední době se jejich chování změnilo, že se stáhli do sebe, strání se společnosti (v naší době i virtuální), působí smutně, bez chuti do života, dejme jim vědět, že jsme tu pro ně, že si s nimi kdykoliv rádi popovídáme, případně jim jinak pomůžeme, jestli to bude v našich silách.

„Každý způsob ukončení života je tragédií. Avšak to, co by mohlo pomoci eliminovat konkrétní sebevražedné plány u citlivých jednotlivců, je komunikace o sebevraždách v médiích. Pokud se takové neštěstí stane, média by měla komunikovat možnosti pomoci, které mohou lidé uvažující nad sebevraždou využít. Namísto toho v článcích často nacházíme konkrétní popisy sebevražedného jednání, které mohou být návodné. V životě každého z nás se objeví momenty, kdy se můžeme cítit napjatě, rozrušeně, ustaraně, rozzlobeně, pod tlakem nebo smutně. V náročných situacích lze tyto pocity považovat za běžné a normální, dokonce můžeme pociťovat i několik takových pocitů najednou. Pokud nám však brání žít spokojený život, věnovat se věcem, které nám dělají radost nebo způsobují to, že ztrácíme zájem o věci, aktivity a lidi, kteří nás těšili a už to trvá déle než 2 týdny a nepřichází změna, anebo se ten stav naopak zhoršuje, je čas obrátit se pro odbornou pomoc,“

uvádí Madro.

Je však sebevražda v rodině předpokladem toho, že sklony k sebevraždě v budoucnu zdědí i někdo další z rodiny?

„Výzkum naznačuje, že sebevražda může mít genetickou složku, ale není zřejmé a jisté, do jaké míry genetika ovlivňuje sebevražedné chování. Pokud je v rodinné anamnéze sebevražda, neznamená to automaticky, že se musí projevit známky sebevražedného chování, člověk s takovou anamnézou je však vystaven vyššímu riziku než člověk bez této anamnézy,“

dodává Madro.

Zdroj: Mmpi-info.com, Prima.cz, Novinky.cz, Brněnskydenik.cz, Blesk.cz, Ancient-literature.com, Denik.cz, autorské dílo