Extrémní vedro zaplavilo města v Česku i v Evropě: zabíjí lidi i turistický ruch

Kvůli extrémním vedrům zachvátily požáry takřka všechny země ve Středozemí. S plameny bojovali hasiči v Řecku, Portugalsku, Španělsku, Itálii i v Chorvatsku nedaleko slavného města Dubrovníku. Tisícům turistům se vytoužená letní dovolená kvůli nebezpečnému živlu proměnila v boj o život.

Ačkoliv požáry řádily napříč celou Jižní Evropou symbolem problému se stal ostrov Rhodos, kde shořela takřka pětina povrchu celého ostrova, desítky tisíc lidí byly evakuovány. Přesto řecké úřady dál zvaly návštěvníky, aby si zde užily svou dovolenou, cestovní kanceláře pokračovaly v prodeji zájezdů, které dovolenkářům často "zpestřily" oblaka kouře a obavy o vývoj situace.

Luxusní vila 5+kk na pronájem, Praha západ, Okolí Prahy

Zobrazit nemovitost

Závislost na turismu je na jihu mnohonásobně vyšší než v Česku

Sektor služeb v turismu je významným ekonomickým aspektem hospodářství všech evropských zemí. Průměrně se v zemích Evropské unie podílí na celkovém hrubém domácím produktu z jedné desetiny. V oblíbených destinacích letních dovolených je podíl turistického ruchu na národní ekonomice ještě výraznější. V Chorvatsku nebo v Řecku tvoří 25 % celého HDP.

Z tuzemské perspektivy se jedná o těžko představitelný fenomén. Pro srovnání turismus přispěl 1,53 % do Českého HDP. Nutno dodat, že sektor byl postižen koronavirovou krizí a před rokem 2020 se blížil na hodnotu  3 %. I tak se jedná o zlomek oproti zmíněným státům jihovýchodní Evropy.

Podle odborníků se vlny letních veder stávají novým normálem způsobeným klimatickou změnou. Tudíž podobné projevy počasí jaké známe z letoška můžeme očekávat i v dalších letech. Nabízí se tak otázka, jestli nemůžou ohrozit ekonomiku cestovního ruchu v turistické oblasti kolem středozemního moře.

"Nemůžu říct, že právě teď vidíme zásadní dopady na turismus ve vztahu ke klimatické změně. Dubrovník je velmi závislý na turismu, ale musí se dívat i za něj,"

uvedla pro server Politico.eu Katarina Doršnerová zastupitelka ve chorvatském Dubrovníku. Dále pak vysvětlila, že i přes to chtějí ve městě přijmout takové kroky, aby Dubrovník zůstal atraktivní navzdory rostoucím teplotám. Přáli by si destinaci zatraktivnit i mimo hlavní sezónu, kdy nepanují tak vysoké teploty a není zde tolik turistů, snaží se vylepšovat klimatizační systémy v budovách, podporovat elektromobilitu a stopovat městské teplotní ostrovy.

Právě fenomén tzv. městského teplotního ostrova, kdy je v rozsáhle městské zástavbě výrazně vyšší teplota než v jeho okolí je sice celoročním jevem, ovšem během letních veder zásadním způsobem komplikuje život ve městě. Podle odborníků je extrémní teplota ve městech také klíčovou příčinou vážných zdravotních komplikací způsobených vedrem. Ve vážných případech končí i smrtí.

V Praze umírá na vedro dvakrát více lidí

Ačkoliv rekordy jako např. v Římě, kde bylo naměřeno 46 stupňů Celsia, v tuzemsku neznáme, i Česko se čím dál více potýká z komplikacemi způsobenými vedry ve městech. Největším teplotních ostrovem je u nás pochopitelně hlavní město Praha, ale zásadně se projevuje i v Ostravě, Olomouci, Plzni nebo Brně.

Podle výzkumu vědců z Akademie věd ČR za poslední dekádu průměrně v hlavním městě zemře kvůli vedru dvakrát tolik lidí, než kolik bylo obvykle za předchozí tři desetiletí. Ohřívání měst je celoevropský problém a architekti se snaží přijít na způsob, jak je ochladit, na poměrně rychlý vývoj však nemusí dostatečně reagovat legislativa.

"Návrh vyhlášky (stavebního zákona) zcela ignoruje potřebu adaptovat města na změnu klimatu. Každý nový bytový dům musí mít výlevku na úklid společných prostor, ale o tom, že v ulicích potřebujeme stromy a vodní prvky, vyhláška mlčí. Návrh kopíruje starý přístup. Úplně rezignoval na možnost stavět nové čtvrti v lepší kvalitě než dosud," 

uvedla pro MF Dnes Petra Kolínská z organizace Zelený kruh.

Nejen českým městům by pomohla výsadba stromů, které na rozdíl od betonu a asfaltu dokáží chemicky přeměňovat tepelné záření a nejen ho akumulovat. Jenže stromy potřebují čas k tomu, aby vyrostly a změnu tak přinesou až za několik let.

Zdroje: businessinfo.cz, politico.eu, czso.cz, ct24.ceskatelevize.cz, idnes.cz