Na férovku: Veřejné mínění Západu má zájem o Ukrajinu i Izrael. Mezitím budou dál umírat lidé

Po nečekané invazi Ruska na Ukrajinu se konflikt stal bezpochyby nejskloňovanějším termínem na světě. Zároveň analytici varovali před přelitím invaze v dlouhodobý vyčerpávající konflikt. Dnes není pochyb, že jejich varování bylo na místě, protože konec války na Ukrajině je v nedohlednu a v únoru už bude mít za sebou dva roky. Dva roky zabíjení, ničení a brutality páchané na civilistech.

Důsledky násilí páchaného ruskými vojáky v Buči a dalších ukrajinských vesnicích a městech vystavilo stopku diplomatickým snahám konflikt vyřešit nějakou formou ústupku Ukrajiny směrem k ruskému zločineckému režimu, ovšem zajistit si tak mír. Jenže bestialita ruských vojáků těmto jednáním vystavila stopku nejen z pohledu Ukrajiny, ale i z pohledu jejich západních spojenců.

Prodej bytu s balkónem, Smetanovo nábřeží, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Veřejné mínění tváři v tvář extrémní nelidskosti politici nepodceňují

Konkrétně v Buči byly stovky novinářů, kteří situaci viděli na vlastní oči a pomocí audiovizuální techniky přinesli záběry, podobné tomu nejhoršímu z 2. světové války, ve veřejně dostupných mediálních obrazech. Po tomto okamžiku už ani pragmatici z Německa a Francie nemohli argumentovat proti válce ekonomickými problémy vzniklými omezením dodávek levných ruských nerostných surovin.

Veřejné mínění tváři v tvář extrémní nelidskosti žádný příčetný politik nepodcení. "Poprvé" se o tom přesvědčila vláda USA, která musela stáhnout své vojáky z Vietnamu také kvůli mediálním informacím o válečných krutostech páchaných na obou stranách barikády.

Jakkoliv se člověk zdráhá, nabízí se otázka, jestli krutost teroristů z Hamásu je větší nebo stejně odpudivá jako vrahů v ruských invazních jednotkách? Jednoznačná odpověď neexistuje, ovšem reakce veřejného mínění si svým způsobem vybrat může. Srovnání se nevyhnul ani ukrajinský prezident, který rozlišuje mezi Hamásem, jakožto teroristickou organizací a Ruskem, jakožto teroristickým státem.

Klacek na surovce

Volodymyr Zelenskyj ví, co dělá. Šance na výraznější vítězství je pro Ukrajinu bytostně spjatá s ekonomickou a zbrojní podporou Západu. Izrael je v jiné situaci, s Hamásem si poradí, disponuje nejmodernějšími zbraněmi americké i vlastní Ukrajina, je odkázána na milost západu. Jenže zároveň Ukrajina dala Západu něco, na co zapomněl, a to je odvaha vzít klacek, kterým praští přes ruku surovce tak, že se mu zlomené kosti už nikdy úplně nezahojí.

Jenže Evropští politici nejsou ve svých zemích zdaleka neomezenými vládci, na rozdíl od Putina (a s výjimkou maďarského autoritativního premiéra Viktora Orbána). Podléhají tlaku veřejného mínění. Jeho zrak se zatím obrací směrem k Izraeli. Pro Ukrajinu to však neznamená konec pomoci ze Západu.

Bližší je košile než kabát a jakkoliv se aktuálně předvedl Hamás v roli bezprecedentního násilníka vraždícího civilisty, konflikty na Blízkém východě nejsou tak vzácné jako na evropské půdě nedaleké Ukrajiny. Geografická blízkost ruských vrahů na Ukrajině Evropany vyděsila více, než teroristé na hranicích Izraele a Gazy, koneckonců, v těchto lokalitách jsme si už na násilí zvykli. Počet ozbrojených střetů v Izraeli a okolí je od vzniku státu už těžké spočítat.

Ukrajinský prezident si tak nemusí dávat pozor ani tak na prostorovou pozornost spojenců, ale spíše na časový rozměr konfliktu na Ukrajině. Veřejnost otupí (tak jako v případě Izraele otupěla už dávno) a ani USA nemůžou poskytovat zbraně v neomezeném množství po nekonečně dlouho, jednoduše dojdou. Jak ukrajinská válka skončí nikdo neví. Pokud viníci zůstanou v čele jaderné mocnosti, tak na ně s největší pravděpodobností v nejbližší době spravedlnost nečeká. Jisté je, že budou dál umírat lidé v zákopech, vesnicích, obytných domech nebo kulturních festivalech.

Autorský článek, Komentář Radima Červenky