- CZ
- EN
- SK
Složité povolování staveb brzdí domácí trh s bydlením. Urychlit přípravu bytů by měla novela stavebního zákona
Každý, kdo v posledních letech zkouší hledat nové bydlení, potvrdí, že si nemůže často vybrat. Nabídku nových bytů totiž dlouhodobě omezuje pomalé povolování nových projektů. Urychlit jejich přípravu by měla novela stavebního zákona, která vstoupí v platnost už v příštím roce.
V rychlosti povolování rezidenčních staveb patříme k zemím, které se dají srovnávat snad jen s Bangladéšem, Súdánem či Kambodžou. Důvod? Komplikovaný a zdlouhavý proces, kdy realitní investor musí dostat desítky různých razítek, než mohou vůbec začít stavět.
Ceny stagnují
Zejména kvůli omezené nabídce až donedávna ceny novostaveb na největším domácím trhu, tedy v Praze, rostly a vyšplhaly se v průměru až k hranici 150 tisíc korun za m2. Situace se ale začíná postupně měnit, jak napovídají poslední čísla z trhu.
Ceny nových bytů zaznamenaly v metropoli ve třetím kvartálu letošního roku pokles o několik málo procentních bodů. Už v průběhu druhého kvartálu přišlo kvůli klesajícímu zájmu veřejnosti totiž na trh několik projektů se zaváděcími cenami a speciálními platebními podmínkami. V některých okolních zemích jsou na tom ale ještě hůře. Například ve Vídni se ceny snížily až o 13 procent.
Za celý tento rok by počet prodaných nových bytů v našem hlavním městě mohl sice přesáhnout čtyřtisícovou hranici, oproti roku 2021, kdy se prodalo 7 450 bytů, je to však stále výrazně méně.
Málo se staví
Vinu na nízkých prodejích a stagnujících cenách mají nejen vysoké sazby hypoték, ale také omezená nabídka. Do prodejů se tak v posledním roce dostává menší počet bytů, než tomu bývalo dříve. Kvůli vysokým cenám stavebních prací a materiálů a drahému úvěrovému financování dochází k odkladu řady projektů, protože se investorům výstavba nevyplatí. Některé z nich se navíc změnily a slouží nově jen k nájemnímu bydlení.
Podle dat Českého statistického úřadu se za prvních osm letošních měsíců v metropoli povolilo jen 2 165 bytů v bytových domech, což je o třetinu méně než ve stejném období loňského roku.
Developeři navíc varují před dalším omezováním nabídky, jehož výsledkem může být další výrazné zdražování rezidenčních nemovitostí.
„Do budoucna může současný nedostatečný přísun nové nabídky, stále vysoké stavební a pozemkové náklady, v kombinaci s očekávaným oživením poptávky, díky poklesu sazeb u hypoték, znamenat další růst prodejních cen,“
řekl LP-Life Petr Michálek, předseda představenstva Skanska Residential.
Krkolomné schvalování
Jednou z mála možností, jak situaci změnit, představuje rychlejší povolování projektů a tím i rozšíření nabídky nových bytů díky novele stavebního zákona. Doteď u nás povolení trvalo minimálně šest až dvanáct měsíců. K žádosti se musí totiž vyjádřit dotčené orgány státní správy, stavební úřad či sousedů.
K žádosti o stavební povolení je totiž potřeba řadu dokumentů, jako jsou třeba výpis z katastru nemovitostí pro potvrzení vlastnictví pozemku, nebo souhlas vlastníka pozemku, pokud žadatel není vlastníkem. Chybět nesmí ani projektová dokumentace, stanoviska od vlastníků veřejné dopravy a technické infrastruktury, jako jsou dodavatelé plynu a elektřiny či územní rozhodnutí, pokud je vyžadováno.
Celý proces by měla od příštího roku urychlit novela stavebního zákona, jejímž klíčovým prvkem je jednotné povolovací řízení.
„Zavedení jednotného povolovacího řízení s 30denní lhůtou má potenciál znatelně zrychlit schvalovací proces,“
vysvětluje v tiskovém prohlášení provozní ředitel DMG Stav Jan Hamr.
Také zástupci Hospodářské komory jsou přesvědčeni, že se jedná o krok správným směrem.
„Očekávali jsme řízení jednodušší, rychlejší, transparentnější a předvídatelnější. Schválený návrh bereme jako konsensuální, se kterým lze i přes jeho nedostatky pracovat,“
sdělila LP-Life stanovisko podnikatelů Hana Landová.
Dobrým signálem je také fakt, že součástí zákonné úpravy je rovněž digitalizace stavebního řízení, která by měla zase pomoci větší synergii a modernizaci celého stavebnictví.
A jak se povoluje v zahraničí?
Ještě hůře jsou na tom na Slovensku, kde se na vyřízení stavebního povolení doposud čeká v průměru až 300 dní! Experti přitom zjistili, že skoro polovina úkonů, které jsou s tím spojeny, je ve skutečnosti nadbytečných, či se opakuje. Stejně jako u nás by zde ale měla od příštího roku platit novela, díky níž by se mělo vše zkrátit na pouhých 40 pracovních dnů. V Polsku se průměrná čekací doba pohybuje okolo 34 dnů. Ve výjimečných případech však může být lhůta prodloužena, a to až na 65 dnů. V Rakousku jsou na vyřízení žádosti zpravidla potřeba dva až tři měsíce. Nutno ale dodat, že pro celý proces neexistuje jednotná lhůta. Podobné je to v Německu, kde se tento harmonogram v jednotlivých spolkových zemí značně liší. V Bavorsku to jsou tři měsíce, jinde, jako třeba v Porýní-Falcku, však lze tuto lhůtu prodloužit až o dva měsíce.
Byrokracie vládne stavebnímu povolovacímu řízení všude. Jen málo úředníků ale přiznává, že to může mít dopad na bytový trh a podmínky, za něž se na něm byty pořizují. Z bydlení se kvůli tomu v Česku pomalu ale jistě stává „luxusní zboží“. Pomůže to novela stavebního zákona opravdu změnit?
Zdroje: Skanska, Central Group, DMG Stav, Svaz podnikatelů ve stavebnictví ČR
