- CZ
- EN
- SK
Dánsko bude mít nového krále, jeho manželka konkuruje Kate Middleton
Dánská královna Markéta II. ve svém tradičním novoročním projevu nečekaně ohlásila svou abdikaci. Z trůnu odstoupí 14. ledna přesně po 52 letech panování. Zdůvodnila, že se tak rozhodla po loňské operaci páteře, ze které se sice zotavila, ale přinutila ji hlouběji se nad sebou zamyslet.
"Rozhodla jsem se, že teď je (k odstoupení) ten správný čas,"
řekla královna.
Abdikací královny Markéty II. začne nová kapitola dějin Dánska. 14. leden je den, kdy odstoupí a trůn přenechá svému synovi, korunnímu princi Frederikovi.
Monarchie jako instituce v Dánsku stále existuje zejména díky 83leté královně
Královna Markéta II. se narodila 16. dubna 1940. Na trůn nastoupila 14. ledna 1972 poté, co po krátké nemoci zemřel její otec, král Frederik IX. Jejím manželem byl od roku 1967 Henri de Laborde de Monpezat, který zemřel 13. února 2018 po krátké nemoci. Spolu mají dva syny, Frederika a Joachima.
V souladu s dánskou ústavou nemá panovník v rukou politickou moc a jeho povinnosti jsou čistě reprezentativní.
Program korunovačního dne
V neděli krátce po poledni se královna Markéta II., která odstupuje, a její syn, korunní princ Frederik, který se stane novým králem země, vydají z kodaňského královského sídla Amalienborg do paláce Christiansborg, vládní budovy v Kodani.
Markéta II. přijede kočárem ve 13:37, zatímco Frederik bude cestovat automobilem se svou manželkou korunní princeznou Mary a nejstarším synem princem Christianem, přičemž do paláce dorazí o dvě minuty dříve, uvádí se v programu.
Na setkání s vládou pak královna podepíše prohlášení o své abdikaci. Tím okamžikem změní trůn majitele. Již bývalou panovnici následně přibližně ve 14:15 odvezou zpět do Amalienborgu.
V 15:00 nový dánský král Frederik X. vystoupí na balkon paláce Christiansborg a premiérka Mette Frederiksenová oficiálně vyhlásí změnu panovníka. Král pak přednese projev k lidu, který zakončí svým mottem.
Následovat budou dělové salvy v kodaňském přístavu, zatímco v sídle bývalé panovnice spustí královskou vlajku a vztyčí ji v rezidenci nového panovníka.
V 15:30 se nový král a královna vrátí do Amalienborgu v kočáru, uvádí se v královském prohlášení.
Očekává se, že na této cestě budou Frederika X. a královnu Marii, která je australského původu, vítat tisíce Dánů.
Pro rodačku z Tasmánie, původně Mary Donaldsonovou, bude mít tento výjimečný den i smutný nádech. Po jejím boku bude totiž chybět velmi blízký člověk z její vlastní rodiny. Řeč je o jejím vlastním otci Johnu Dalgleishi Donaldsonovi. Královská rodina podle dánských novin "Se og Hør" potvrdila, že 82letý otec budoucí panovnice pro svůj věk a zdraví "není schopen absolvovat dlouhou cestu na korunovaci do Dánska".
Co čeká rodinu?
V neděli 14. ledna 2024 převezme korunní princ dánský trůn jako Jeho královská výsost král Frederik X., píše se v prohlášení. Manželka korunního prince princezna Mary se stane královnou a budou ji titulovat „její výsost královna Maria“.
"Královský pár bude od tohoto data nést titul krále a královny Dánska,"
upřesnila královská rodina v oficiálním oznámení.
Logická je i změna, ke které dojde v případě nejstaršího syna královské dvojice - prince Christiana, který loni v listopadu dosáhl plnoletosti.
„Jeho královská výsost princ Christian bude dědicem trůnu a od nynějška se bude označovat jako korunní princ Christian,“
vysvětluje prohlášení.
Z toho vyplývá a předpokládá se, že princ se bude muset mnohem více začít věnovat povinnostem jakožto korunní princ a následník trůnu. Přestože v příštích letech by měl podobně jako jeho otec strávit studiem a službou v armádě, bude do svého programu muset zakomponovat i povinnosti v rámci iniciativ a aktivit spojených s palácem.
Překvapením pro někoho možná bude fakt, že dánská královna Margrethe II. zůstane i po změně královnou Margrethe a budou ji oslovovat „její výsost“, její funkce však už nebude výkonná. Podobně je tomu například i v nizozemském království, kde má takovou funkci královna Beatrix.
Porovnávání Kate versus Mary. Dánská princezna je skutečně šik...
V prosinci loňského roku se konala tradiční vánoční bohoslužba v britském Sandringhamu, kde se se železnou pravidelností objevují také členové britské královské rodiny. Nejsou však jediní, kteří svátky svatí v kostele. I dánský pár, Frederik a jeho choť Mary, se na první svátek vánoční vydal na slavnostní bohoslužbu. Ne s takovou publicitou jako britský král či princ William a princezna Kate, avšak zejména dámy se porovnávání nevyhnuly. Mary a Kate se již několik let objevují společně v rozličných materiálech – snad i proto, že obě pocházejí z neurozené rodiny, obě okouzlily přitažlivého a žádaného prince a obě patří mezi mimořádně elegantní dámy, jejichž styl poutá pozornost.
Princezna Kate se objevila v modrém kabátu značky Alexander McQueen a kloboučku, které doplnila semišovými botami. Celkový look působil velmi elegantně, ale nesl v sobě také spoustu britskosti, odkaz na tradičněji laděnou módu a výrazný styl Kate. Její dánská „kolegyně“ měla v tomto případě navrch. Tedy alespoň co se současného a moderního stylu týče. Padesátnice, která je čtyřnásobnou matkou, se oblékla do trendy kalhotového kostýmu z vlny, který doplnila elastickým rolákem a semišovými kozačkami na vysokém podpatku. Výsledný efekt působil mladistvěji, více šik a také více sexy.
Dánský král předznamenává novou éru
Rozhodnutí panovnice vnímá dánská společnost pozitivně, přestože mnozí Dánové byli bezprostředně po jejím novoročním projevu šokováni. Podle nedávného průzkumu společnosti Epinion si jen 4 procenta Dánů myslí, že by královna měla zůstat na trůnu až do své smrti.
Většina Dánů zažila během svého života jen královnu Markétu. Nyní budou mít krále Frederika, který se od své matky v mnohém odlišuje. Frederik sportuje, má rád současnou moderní hudbu a všude, kam přijede, rozdává široké úsměvy. Nový král do Dánska pravděpodobně přinese éru moderní monarchie a je dost pravděpodobné, že posílí svoji pozici a zřejmě i zlepší image monarchie v Dánsku jako takové. I v Dánsku totiž už po desetiletí zaznívají hlasy po zrušení monarchie.
Stát ročně utratí na královskou rodinu přibližně 91 milionů dánských korun (přibližně 301 milionů korun-kurzy.cz). Tyto prostředky pokrývají náklady na platy personálu, provoz, administrativu, bezpečnost, správu majetku, jakož i na soukromé výdaje královny. Kromě státního příspěvku pro královnu je stanovena i měsíční apanáž pro korunního prince ve výši 1 869 573 dánských korun (téměř 6,2 milionu korun), z čehož deset procent je pro jeho manželku, princeznu Mary. Členové královské rodiny jsou osvobozeni od placení daně z příjmu, což je vzhledem k dánskému daňovému systému velkou výhodou.
O tom, jestli korunní princ Frederik jakožto budoucí dánský král dostane od státu stejné peněžní prostředky, rozhodne dánský parlament
Co je monarchie?
Monarchie je forma vlády, v jejímž čele je absolutně nebo nominálně buď panovník, monarcha (císař, král, kníže, vévoda), nebo suverénní jedinec obdařený osobními privilegii, definují politologické příručky a učebnice. Opakem monarchie je republika. Výraz monarchie pochází z řeckého slova „monos“ a znamená vládu jedné osoby.
Samotný výraz „monarchie“ pochází ze dvou řeckých slov – monos „jediný, sám“ a archó, archein „vládnout, být první, mít přednost, být velitelem“. Panovník - nezávisle na svém pohlaví - je hlavou státu a vládne obvykle doživotně, přičemž může abdikovat, tedy odstoupit z trůnu.
Pravomoci panovníka se obvykle liší podle typu monarchie. Podle mocenského postavení monarchy se monarchie z historického měřidla dělí na stavovské, absolutistické, konstituční, parlamentní a popřípadě i dualistické.
V absolutistické monarchii přísluší panovníkovi veškerá politická moc, zatímco v monarchii konstituční je panovníkova moc omezena ústavou. V parlamentní monarchii je zase role panovníka omezována parlamentem. Navíc kromě dědičných monarchií existují i monarchie volené, ve kterých je panovník vždy zvolen.
Dánské království je konstituční monarchií od roku 1953, panovnická dynastie je nejstarší v Evropě. Součástí Dánska jsou také dvě autonomní území, a to Faerské ostrovy a Grónsko. Konstituční monarchie je třeba odlišit od republik, v nichž hlavu státu volí buď přímo občané, nebo jejich zástupci v parlamentu. Hlavy států jsou v republikách ve funkci jen na omezené období, zatímco panovník obvykle zastává svou funkci po celý život.
Dánské království vzniklo ještě v 10. století. Dlouhá léta fungovalo na principu absolutismu, v 19. století se jeho státní zřízení změnilo na konstituční monarchii. Dánská královna má spíše reprezentativní funkci. Moc Markéty II. je podobně jako u britských králů výrazně omezena a ve většině oblastí podřízena ústavě.
V současnosti je v Evropě přibližně tucet monarchií: Andorra (knížectví), Belgie (království), Dánsko (království), Nizozemsko (království), Lichtenštejnsko (knížectví), Lucembursko (velkovévodství), Maltézský řád (se sídlem v Římě, dell'Ordine di Malta), Monako (knížectví), Norsko (království), Velká Británie (království), Španělsko (království), Švédsko (království) a Vatikán, sídlo papeže, nejvyššího představitele katolické církve.
