Bankovní rada České národní banky snížila na svém červnovém jednání základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 4,75 procenta. Sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku dubna 2022. Podle guvernéra Aleše Michla se už domácí inflace stabilizovala a blíží se k dvouprocentnímu cíli.
Rozhodnutí České národní banky přineslo do určité míry překvapení. Trh si totiž podle hlavního ekonoma J&T Banky Petra Sklenáře, jak uvedl pro LP-Life, myslel, že budou centrální bankéři v dalším snižování sazeb více opatrní. A to zejména kvůli vývoji inflace a rizikům, jako je růst mezd či ceny ve službách. Před zasedáním se proto také spíše spekulovalo o snížení sazby o čtvrt procentního bodu.
„Zřejmě ale zvítězil názor, že i při takto razantním snížení sazeb zůstane měnová politika dostatečně restriktivní,
vysvětlil České tiskové kanceláři analytik Banky Creditas Petr Dufek.
To na tiskové konferenci potvrdil rovněž samotný guvernér České národní banky Aleš Michl.
„Rozhodnutí se opírá o jarní makroekonomické výsledky. V zemi byla obnovena cenová stabilita,“
uvedl Michl.
Pokles o půl procentního bodu se však přesto zcela nevylučoval. Členové bankovní rady ve svých mediálních vyjádřeních hovořili před jednáním o obou těchto variantách. Pět členů bankovní rady nakonec hlasovalo pro větší pokles. Další dva se ale přikláněli k mírnějšímu tempu. Možná i proto, že koruna začala v posledních dnech, a to i s ohledem na možné výraznější snížení základní sazby, až příliš oslabovat.
„Samotné koruně se vidina razantnějšího poklesu sazeb evidentně nezamlouvá, z pohledu tržních sázek je to negativní překvapení,“
řekl k tomu analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Na další výkyvy kurzu pak upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
„Tržní prostředí se může dále zkomplikovat příští týden z titulu zvýšené citlivosti trhu na rizika francouzských voleb.“
Podle analytika Cyrrusu Víta Hradila budou úroky v Česku přesto působit nadále dostatečně restriktivně. Pokud by se však v blízké době ukázalo, že inflace není dosud definitivně poražena, má Česká národní banka možnost kdykoliv pokles sazeb zastavit, v krajním případě i zvrátit. Domácí ekonomika ovšem momentálně potřebuje vzpruhu a levnější úvěry jí mohou pomoci, doplnil.
Výraznější pokles sazeb přivítal rovněž Tomáš Jícha z ATRIS investiční společnosti.
„Razantnější snížení sazeb by mohlo více rozhýbat ekonomiku, přinést do ní více peněz, a to i z úložek občanů, kteří teď drží své prostředky na nezvykle výnosných termínovaných vkladech. V úvěrových produktech pro podnikatele by přiblížení úrokových sazeb koruny k úrokovým sazbám eura přineslo méně úvah o financování na bázi eura a snížilo by zatížení podniků stávajícím korunovým financováním,"
uvedl Jícha.
Snížení sazeb o půl procentního bodu by domácímu hospodářství, které se stále zotavuje z dopadu vysoké inflace, energetické krize a pandemie koronaviru, mělo pomoci. Současně s tím by ale nemělo docházet k výraznějšímu zlevňování hypoték, jak nejspíše někteří očekávali. Na vině jsou mimo jiné i dlouhodobé úrokové sazby, které v tomto segmentu na trhu převládají.
Od sazeb centrální banky se v obecné rovině odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Bankovní rada začala sazby snižovat loni v prosinci poté, co rok a půl udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Nejprve sazba poklesla o 0,25 procentního bodu, poté třikrát vždy o půl procentního bodu.
V následujícím období se očekává, že už ale sazby tolik klesat nebudou, aby nedošlo k přehřátí ekonomiky. Proinflační rizika zůstávají podle Michla stále velká. Může za to jednak tlak na růst mezd ve veřejném i soukromém sektoru, zdražování služeb i nebezpečí zrychlené tvorby peněz kvůli nárůstu objemu nově poskytovaných úvěrů.
Zdroje: Česká tisková kancelář, Česká národní banka, vlastní dotazování