- CZ
- EN
- SK
Nastupující Green Deal u řady Čechů vyvolává obavy. Co vše má přinést a jaký dopad to bude mít na naše peněženky?
Češi jsou v přepočtu na hlavu jedněmi z největších znečišťovatelů na světě. Současně s tím jsou ale také výraznými odpůrci Zelené dohody. Pro Andreje Babiše, který tento závazek za Česko v Bruselu ještě jako ministerský předseda podepisoval, je to proto také důležité politické téma. Proč je pro řadu z nás Green Deal strašákem? A máme se ho obávat právem?
Planeta prochází už několik dekád globálním oteplováním. Tropických dnů je proto také třikrát více než před 60 lety. Z arktického ledu kvůli tomu ubylo už zhruba 40 procent. Hladina oceánů oproti roku 1990 stoupla o více než 20 centimetrů. Samotná Střední Evropa pak patří k místům, kde je trend oteplování nejrychlejší. Většina světa si to uvědomuje.
Strach ze zdražování
Na české straně se však z úst vrcholných politiků přesto dozvídáme, že jediným konkrétním výsledkem Zelené dohody má být zdražování a omezování našeho blahobytu.
„Green Deal je tragédie ve své radikalitě, protože fakt jenom všechno zdražuje a horko je tu furt dál. Dokonce i tady ve studiu,"
vyjádřil se k Zelené dohodě loni v září v rozhovoru pro CNN Prima News poslanec Evropského parlamentu Alexandr Vondra. Za toto tvrzení si pak letos v červnu odnesl v anketě Zelená perla, která hodnotí nejvíce antiekologické výroky, hned třetí místo.
Vondra přitom není rozhodně jediným politikem, který se do Green Dealu trefuje. Jako jedno z klíčových témat ho měl v letošních volbách do Evropského parlamentu šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
„Šli jsme do voleb, abychom bojovali proti ilegální migraci, abychom změnili Green Deal, který ničí evropský průmysl a zemědělství a má negativní dopad na naše občany,“
řekl České tiskové kanceláři letos na jaře muž, který celý tento plán na konci roku 2019 na půdě Evropské rady sám schvaloval a o rok později byl jedním z těch, kteří se zavázali, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990.
Důvod, proč se teď Andrej Babiš ke Green Dealu nehlásí, je zřejmý – odpor velké části veřejnosti.
„Podle logiky Green Dealu v současnosti motoristé vypouštějí emise, které poškozují životní prostředí, aniž by plně nesli náklady s tímto poškozováním spojené. Podstatou Green Dealu je internalizace těchto externalit, tedy přenesení nákladů na motoristu. Jízda vozem na tradiční pohon tak zdraží, protože se plně zohlední její náklady, včetně externalit. Vědci spočetli, že zdražení musí být v pásmu od 10 do 15 korun na litr. To, že se politici bojí tuto základní logiku a její praktické dopady veřejnosti sdělovat, neznamená, že má mlčet ekonomický analytik. Je to jeho práce,“
řekl LP-Life analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lidé nemají dostatek informací
Česká veřejnost, jak tvrdí někteří experti, nemá o Zelené dohodě dostatečné povědomí. Vidí za ní především to, že by od roku 2035 nemohli jezdit automobily s klasickými spalovacími motory. I proto s Green Dealem souhlasí pouze okolo čtvrtiny domácích voličů. Dvě pětiny se ho naopak obávají, protože jsou přesvědčeni, že nebudou mít na nové auto dostatek finančních prostředků. To vše navzdory faktu, že si 60 až 70 procent z nás uvědomuje, jak se stávající klima v důsledku lidské činnosti mění.
Jen málokdo přitom ví, že za to také něco dostaneme. Na klimatickou transformaci budeme mít k dispozici zhruba bilion korun. Z toho část peněz půjde z Modernizačního fondu, který je financován z výnosů z emisních povolenek. Peníze poputují rovněž z chystaného Sociálního fondu pro klimatická opatření, díky čemuž bychom měli získat více než 50 miliard korun. Dalších 50 miliard bude určeno na zmírnění dopadů klimatických opatření přímo do státního rozpočtu.
Dopady Green Dealu
Co tedy tolik diskutovaný Green Deal konkrétně přinese? Zvýhodní se tím zejména zelená energie a sníží emise. Do roku 2030 by se měly emise stlačit na polovinu současného objemu, tedy přibližně 60 milionů tun. Obnovitelné zdroje by měly pokrýt více než 30 procenta veškeré spotřeby energií.
Odklon od fosilních paliv, jaké představuje uhlí, znamená ale také další zdražení vytápění. Pravděpodobně v řádu několika desítek procent. Zvýší se ale i cena benzínu. Nad tím, o kolik přesně to bude, se zatím odborníci neshodnou. Součástí plánů je rovněž postupná dekarbonizace budov. Novostavby budou povinně bezemisní už od roku 2028. Všechny budovy by pak měly být klimaticky neutrální do roku 2050. Výjimkou budou různé historické stavby, včetně kostelů. Změny by se měly dotknout i zemědělství. To by mělo být více ekologické, aby tolik nezatěžovalo životní prostředí.
Prosazení Zelené dohody do praxe se sebou ještě ponese mnohé politické boje. Už nyní je ale zřejmé, že pokud nebudeme s planetou něco dělat, dojedou na to hlavně budoucí generace.
Zdroje: Vláda ČR, Česká tisková kancelář, vlastní dotazování
