Emília Vášáryová je jedna z předních slovenských hereček, která si zahrála i v mnoha českých filmech a představeních. Všem je dobře známá nejen z filmu Pelíšky, kde ztvárnila roli maminky Jindřišky. Herečka už je sice v důchodu, ale stále pracuje a z divadelních prken odchod neplánuje, za což je šťastná, jak nám v rozhovoru prozradila. Zavzpomínala i na Václava Havla a na to, jak před 35 lety byli plní naděje, která se i přes aktuální kulturní situaci na Slovensku u ní nevytrácí.
Já jsem si hlavně mohla vzpomenout, protože před rokem to byl úžasný večer a dnes byt stejně nádherný. Byla jsem ráda. Držela jsem to v tajnosti, protože my teď s panem Kňažkem často hrajeme. Jsem ráda, že jsem ho trochu překvapila tím, že jsem mu cenu předávala já.
To je velmi tristní otázka, na kterou se mě ptáte. Já můžu mluvit hlavně o naší situaci. Je to úžasné, že například taková velká slavnost je, že přijdou všichni, co tu mají být, že se ceny předávají, že ten večer má nádhernou vážnost a že se to vysílá atd. Je to tristní a smutné vzpomínat na to všechno. Když jsme se v 89 u nás v Národním divadle střetli s Václavem Havlem, jak jsme tehdy byli plní naděje a po 35 letech se mi ani nechce věřit, jako kdybychom stále zase kráčeli jak raci někam dozadu. Vzpomínám na pana Václava Havla s velkou láskou a s velkým obdivem a uznáním. Myslím se, že velmi chybí.
Otec mi tehdy řekl „Naděje je povinnost, bez naděje je slabost.“ Takže tohoto se držím.
My teď hrajeme. Měli jsme v květnu premiéru právě s panem Kňažkem. Představení se jmenuje Milostné dopisy a hrajeme ho ve Studiu DVA. Předminulý týden jsme to hráli i na plzeňském festivalu. V Praze to hrajeme vždy dvakrát do měsíce. To je to aktuální teď, ale jsem stále ještě zaměstnaná a v našem divadle mám ještě sedm rolí. Nedávno jsme ve Stavovském divadle hostovali s naší inscenací. Takže já jsem šťastná, že tu můžu být, že tady můžu dnes večer stát. Já miluji toto divadlo. Hodně krát jsme tady hráli. Ta kulturní spolupráce je úžasná. Držíme se spolu, aspoň já si to tak myslím. A i dnešní večer je toho důkazem.
Držíme se spolu, musíme.
Strašně moc Vám děkuji a přeji příjemný večer.
Zdroj: autorský text, vlastní dotazování