Letecké společnosti dlouhodobě přistupují velmi kreativně k tomu, jaké další poplatky účtují svým zákazníkům. Základní cena letenky je tak u některých přepravních společností poměrně nízká, ale přepravce pak účtuje celou řadu dalších příplatků, bez nichž je obtížné si přepravu zařídit. Extra prostorem pro nohy počínaje, možností cestovat vedle sebe konče a to i v případě, kdy cestuje rodina s malými dětmi. I v tomto případě často není zaručeno, že cestující budou sedět vedle sebe zdarma. Systému "junk fees" si povšiml americký Kongres, orgány Evropské unie už proti němu bojují delší dobu.
Dodatečné poplatky jsou evergreenem letecké přepravy už dlouhé roky. Zásadní vstup na toto pole přinesly zejména tzv. nízkonákladové společnosti, které se snaží nabízet co nejnižší cenu za letenku, ale zároveň vydělat na poplatcích za nejrůznější služby svázané se samotnou přepravou.
Boj s těmito poplatky trvá už dlouhé roky. Orgány Evropské unie na mezinárodní společnosti tlačí delší dobu, jelikož nabídková cena s nevyžádanými poplatky, pro něž se v angličtině ustálil termín "junk fees", může být jiná než reálná cena za přepravu. První regulace v tomto směru byla přijata už v roce 1991 a modernizována v roce 2007. V letecké přepravě však poplatky rozhodně nevyhubila.
Mezinárodní charakter letecké přepravy sledují i jiné státy než Evropská unie. Americký Kongres si nechal vypracovat analýzu těchto poplatků u leteckých společností v USA a zveřejnil její výsledky.
"Poplatky za sezení jsou stále dražší a vztahují se na více okolností. Některé letecké společností účtuje cestujícím příplatky za dodatečný prostor pro nohy, sedadla do uličky a k okénku, nebo dokonce za výběr sedadla předem, a nutí tak rodiče s nezletilými dětmi platit za společné sezení,"
uvádí výčet nejčastějších poplatků u tamějších leteckých přepravců analýza podle CNN.
Podle dokumentu pět největších přepravních společnosti za tyto poplatky v letecké osobní dopravě vyinkasovaly mezi lety 2018 až 2023 přes 12 miliard dolarů (cca 288 miliard Kč). Podle zjištění zprávy se společnosti k astronomickému výdělku dostávají díky agresivním obchodnickým metodám.
"Zaměstnanci společnosti Frontier si mohou vydělat až 10 dolarů za každé zavazadlo, které je cestující nucen odbavit u brány. Jeden z pracovníků společnosti Frontier řekl podvýboru, že prosazování pravidel pro zavazadla je nezbytné, protože letecká společnost nechce, aby si zákazníci brali více zavazadel nebo aby leteckou společnost okrádali,"
uvádí analýza amerických zákonodárců o konkrétním postupu, jak vydělat, co nejvíce peněz na kabinových zavazadlech cestujících.
Demokraté v Kongresu připravili novou zákonnou úpravu cílící na poplatky zaměřené na rodiny s dětmi a lidi s hendikepem. Podle CNN však letecké společnosti nyní vzhlíží k novému složení zákonodárných sborů, v nichž budou mít po posledních volbách jednobarevnou převahu republikáni v čele s prezidentem Donaldem Trumpem. Ten dlouhodobě vystupuje proti regulacím soukromého podnikání.
Dále došel případ "junk fees" ve Španělsku. Tamější úřady uvalily na pět nízkonákladových společností pokuty ve výši 179 milionů eur (přibližně 4,4 miliardy Kč). Největší část dopadla na irskou společnost Ryanair, které byla uložena pokuta 109 milionů eur (přibližně 2,6 miliardy Kč).
"Společnost Ryanair již mnoho let využívá poplatky za zavazadla a letištní odbavovací poplatky ke změně chování cestujících a tyto úspory nákladů přenáší na spotřebitele ve formě nižších cen letenek,"
vysvětloval politiku "junk fees" prezident Ryanairu Michael O’Leary pro BBC. Španělský verdikt se však opírá o evropské nařízení o transparentnosti cen, kdy musí cenu letenky zákazník vždy zřetelně vidět v nabídce. Složitý systém poplatků za dodatečné služby však podle rozhodnutí španělských úřadů klame zákazníka. Ryanair se hodlá proti pokutě ohradit u evropských úřadů.
Zdroje: bbc.com, cnn.com, fodors.com, theguradian.com