Základní úroková sazba klesla na 3,75 procenta a je tak na nejnižších hodnotách za poslední tři roky
Bankovní rada České národní banky se vrátila k uvolňování měnové politiky. Základní úrokovou sazbu na svém únorovém zasedání jednomyslně snížila o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Stalo se tak poté, co v prosinci rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na čtyřech procentech.
Bankovní rada navázala na trend snižování sazby z minulosti, kdy sazba postupně poklesla ze sedmi až na 4 procenta. Základní úroková sazba ve výši 3,75 procenta je díky tomu aktuálně na nejnižší úrovni od konce ledna 2022.
Od její výše se přitom odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Nižší úroky přinášejí domácnostem výhodnější půjčky na bydlení a firmám levnější úvěry na investice a provoz. Naopak při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Experty a ani trh rozhodnutí bankéřů příliš nepřekvapilo. Kurz koruny se proto také v den vyhlášení držel okolo úrovně 25,14 korun za euro, na níž byl již předtím.
„Pro snižování úrokových sazeb hovoří jak vývoj a výhled inflace, tak jen pozvolné oživení růstu české ekonomiky,"
popsal současný stav ČTK analytik Generali Investments Radomír Jáč.
Inflace zůstává strašákem
Sazba ve výši 3,75 procenta, pro níž hlasovalo všech sedm členů rady, se tak zároveň přiblížila současné míře inflace, kterou jen pár hodin předtím zveřejnil Český statistický úřad.
Podle předběžného odhadu úřadu činila v lednu meziroční inflace 2,8 procenta. To je přitom o trochu více, než se původně předpokládalo. Inflačním cílem centrální banky jsou totiž dvě procenta.
„Ceny v oddíle ´potraviny, alkohol a tabáku´ se meziměsíčně zvýšily o vysokých 3,5 procenta. To je hlavní důvod překvapení. Naopak ceny energií se zvýšily jen o 0,2 procenta meziměsíčně. Z pohledu měnové politiky může být důležité, že ceny služeb stále rostou velmi silně,“
uvedl pro LP-Life analytik úřadu Jiří Polanský.
Strašák oživené inflace tedy nepolevuje. I proto bankéři nepředpokládají, že by na dalším měnověpolitickém jednání, jež proběhne 26. března, došlo k prohlubování nynějšího uvolňujícího se trendu.
„Česká ekonomika oživuje. Pohybuje se však stále ještě pod svým potenciálem. Hrubý domácí produkt letos vzroste o 2 procenta. Bude tažen zejména spotřebou domácností. Chceme mít sazby nad inflací a motivovat tak veřejnost ke spoření. K dalšímu měnovému uvolňování bude bankovní rada již přistupovat velmi opatrně,“
řekl po jednání rady na tiskové konferenci guvernér České národní banky Aleš Michl a vysvětlil, že vše bude záležet zejména na tom, jaký bude vedle míry zdražování vývoj kurzu koruny. K dalším hlediskům, jež u budoucím vývoji rozhodnou, podle něho patří také působení fiskální politiky na ekonomiku, situace na trhu práce a vývoj domácí a zahraniční poptávky.
Očekává se pokles sazeb u vkladů i úvěrů
Opatrný postup centrální banky je naprosto oprávněný, uvedl pro ČTK analytik Banky Creditas Petr Dufek. Česko podle něho letos nejspíš čeká už jen jedno či dvojí snížení sazeb a následná pauza.
Důsledkem rozhodnutí bude podle Dufka to, že nejspíš opět během pár týdnů klesne úročení vkladů a sníží se i variabilní sazby u úvěrů. Zlevnit by časem mohly i hypotéky, které reflektují především vývoj střednědobých a dlouhodobých sazeb na finančních trzích.
Česká národní banka sazbu nejdříve snížila v prosinci roku 2023 o 0,25 procentního bodu. Loni to pak bylo opakovaně už o půl procentního bodu. V srpnu se bankovní rada vrátila k poklesům sazby o čtvrt procentního bodu, stejný krok zopakovala v září a v listopadu.
Bankovní rada teď v únoru snížila ve stejném rozsahu jako základní úrokovou sazbu také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, klesla na 4,75 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, nově činí 2,75 procenta.
Zdroje: autorský text, vlastní dotazování, ČNB, ČTK
