Každý Čech, včetně nemluvňat, v současnosti dluží více než 300 tisíc korun. Jen za posledních pět let se přitom výše domácího státního dluhu zdvojnásobila. V exekuci je současně 615 tisíc z nás. K místům, kde je situace nejvážnější, patří severní Čechy. Třeba v Bílině čelí existenční hrozbě hned pětina obyvatel.
Zaplaťte státní dluh, každý 121 tisíc, vyzýval před 15 lety, když byl ještě aktivní v domácí politice, Miroslav Kalousek.
„Chceme tak voliče upozornit, že státní dluh je dluhem každého občana,"
hřímal tehdy na předvolební tiskové konferenci ještě v barvách TOP09.
Od té doby se situace ještě zhoršila. Na každého Čecha nyní totiž připadá dluh přesahující 300 tisíc korun. Důvodem jsou v posledním období zejména výdaje na splácení státních dluhopisů a státních pokladničních poukázek.
Podle tvrzení ekonoma banky Creditas Petra Dufka se jen za posledních pět let výše domácího státního dluhu zdvojnásobila, a to v důsledku pokračujícího deficitního hospodaření státního rozpočtu.
„Od roku 2020 totiž stát hospodaří se stamiliardovými schodky, a jak plyne z rozpočtového výhledu, hodlá tak činit i v následujících letech,"
okomentoval před nedávnem pro Českou tiskovou kancelář vývoj státního dluhu analytik. Také proto je třeba počítat ve státním rozpočtu se stále vyššími úrokovými náklady.
A i když se situace oproti časům Miroslava Kalouska zhoršila, nevedeme si ve srovnání s řadou jiných evropských zemí tak špatně, jak by se možná mohlo na první pohled zdát. Nemáme totiž žádný problém s financováním nového i refinancování starého dluhu.
A jak jsme na tom s našimi osobními dluhy? Podle nejnovějších údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací objem našich dluhů, které jsou spojeny s výdaji na spotřebu, v minulém roce vzrostl o necelou desetinu. Průměrná částka na jednoho klienta se tak zvýšila na více než 270 tisíc korun. Tempo navyšování ohroženého dluhu na spotřebu, který hovoří o horší možnosti splácet, se pak loni zrychlilo. Meziročně se zvýšilo na 28 miliard korun, tedy o 12,3 procenta. Dobrou zprávou je na druhou stranu fakt, že počet lidí s úvěrem na spotřebu loni meziročně klesl o 64 tisíc, tedy o necelá 3 procenta.
Objem dluhu z úvěrů na bydlení se meziročně navýšil také o necelou desetinu. Jde tak o nejvyšší nárůst od dosud rekordního přírůstku v roce 2021, ukazují data.
„Trh s úvěry na bydlení v minulém roce výrazně ožil. Počet lidí, kteří mají úvěr na bydlení, se zmenšil o jedno procento. Průměrný objem dlouhodobého dluhu na klienta se ale zvýšil o 10,5 procenta na 2,85 milionu Kč. Úvěr na bydlení má tedy méně lidí, ale půjčují si vyšší částky. To koresponduje s růstem cen nemovitostí v posledních letech,"
uvedla k tomu pro Českou tiskovou kancelář výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná. Průměrná částka dlouhodobého dluhu na klienta byla přitom celkově o milion korun vyšší než před pěti lety.
Poměrně častým důvodem, kdy dochází k problémům se splácením hypotéky, patří rozvod. Pokud dochází k rozvodu a majetkové poměry nejsou předem upraveny, nabízí se několik řešení.
„Nejjednodušší situace nastává, pokud má jeden z partnerů dostatek vlastních prostředků na vyplacení druhého. Pokud tomu tak není, lze uvažovat o navýšení stávající hypotéky nebo jejím refinancování,“
vysvětlila LP-Life hypoteční specialistka Jana Vaisová.
Kdo patří k nejohroženějším skupinám obyvatelstva? Zranitelní jsou zejména nejmladší věkové kategorie 15 až 24 let, kde jejich počet za uplynulých dvanáct měsíců narostl o čtvrtinu. V případě lidí ve věku 30 až 34 let se objem nesplacené částky zvýšil o 21 procenta na 4,8 miliardy korun.
Potíže se splácením krátkodobých dluhů mají i lidé v kategorii 35 až 44 let. Růst objemu ohroženého krátkodobého dluhu v této kategorii v posledních třech letech zrychloval. Jde zároveň o věkovou kategorii, která má největší objem dluhu na bydlení. Kombinace nesplácení krátkodobých úvěrů a hypoték může pro tuto věkovou kategorii do budoucna představovat významné riziko.
Pozitivním trendem je potom zlepšení v platební morálce u nejstarší věkové kategorie dlužníků nad 55 let, u kterých se snížil objemu ohroženého krátkodobého dluhu meziročně o tři procenta na 4,8 miliardy korun.
Podle Mapy zadlužení výzkumné agentury PAQ Research bylo ke konci minulého roku v exekuci 615 tisíc Čechů. Přes tři čtvrtiny z nich jich měly hned 2 a více. Celková částka, kterou úřady vymáhají, se podle stejného zdroje pohybuje okolo 567 miliard korun.
Největší podíl lidí v exekuci je ze severních Čech. Například v Bílině je to necelých 19 procent obyvatel. V Praze se tento podíl pohybuje pod šesti, v Brně okolo sedmi a v Ostravě pod 11 procenty.
Zdroje: autorský text, vlastní dotazování, ČTK, PAQ Research