Architekt Otakar Novotný byl současník J. Gočára a Pavla Janáka. Společně je pojí podobný umělecký vývoj, a i když se možná zdá, že se podvědomí široké veřejnosti nezapsalo jeho jméno, jeho stavby stále stojí, připomínají jeho invenci a umělecké nadání.
Jeho osobnost nezaměnitelně poznamenalo studium na UMPRUM pod vedení Josefa Kotěry. Na stejné „Alma Mater“ pak také učil.
Ač si vyzkoušel tvořit návrhy pod okouzlením dekorativismu, ornamentu a líbivé květeny, přestože rozbíjel základní geometrický tvar do soustav čar a spletité změti ploch, nakonec zůstává u puristické a funkcionalisticky pojaté architektury.
Luxus staveb neměla být jen v jejich půdorysu. Podle Otakara Novotného, to měla být monumentálnost průčelí, které tak rád začleňoval do svých návrhů, a které se záhy staly jeho autorským rukopisem. Kromě toho si oblíbil režné zdivo po vzoru holandské architektury, např. Štencův dům.
Jako předseda SVU Mánes, navrhnul budovu Spolku výtvarných umělců Mánes na jižním cípu Střeleckého ostrova v Praze 1. Jde vlastně o most mezi Masarykovým nábřežím a Slovanským ostrovem. Bylo to sídlo, které pojmulo nejen výstavní prostory, ale sloužilo i jako kanceláře, komerční prostor pro obchody a dokonce vyhlášená francouzská restaurace. Ta byla po rekonstrukci Mánesa opět zprovozněna. Je luxusní mít umění na dosah ruky, obohatit svého ducha o vysoký estetický zážitek a ještě se k tomu zažít vysokou gastronomii.
Je to jeho vrcholný architektonický výtvor napříč generacemi. Je luxusní nestárnoucí dominantou města Prahy.
Jeho stavby jsou roztroušené u nás i v zahraničí. Nesou stopy jeho osobnosti, tvrdé, přesně řezané kontury, střízlivost, rozvaha, cílevědomost. Takový byl on sám i jeho stavby a realizované projekty.