Ve 20. letech minulého století se ještě běžně používalo názvu Vořechovka, později protetické „v“ na začátku zmizelo. Toto označení však nebylo úplně správné. Dříve zde ležela takzvaná Bořkova zahrada, kterou nechal vystavět Jan Kryštof Bořek roku 1710. Zahrada byla zbudována v luxusním francouzském stylu a byl v ní nádherný letní barokní zámeček. Lidově se této části začalo říkat Bořekovka, z čehož později vznikl název Ořechovka. Dnes je Ořechovka považována za jednu z nejluxusnějších adres v Praze.
Po 1. světové válce vznikla myšlenka koncepčního urbanistického plánu zástavby a s tím je i spojená výstavba bytových jednotek pro úředníky. V roce 1922 byla připojena k Praze obec Střechovice, a právě v ní v tomto roce započalo budování nové městské části s domky. V tehdejší soutěži na výstavbu čtvrti zvítězili architekti Jaroslav Vondrák a Jan Šenkýř, kteří oslnili luxusní koncepcí „zahradního města“ s britskými vlivy. 197 domů s 224 byty pojilo pouto k anglickému národnímu stylu s využitím moderních prvků v originálním futuristickém slohu. Hlavní středisko tvořila budova, která se stala centrem společenského a kulturního života celé části. Byly zde obchody, kavárny, restaurace, lékař, ale i kino. Svou funkci si zachovalo dodnes. V 30. letech se navázalo na první etapu výstavby rozšířením staveb směrem k Veleslavínu.
Svou autentičnost a výjimečnost si Ořechovka zachovala dodnes. Noblesní přitažlivostí, idylickou atmosférou venkova láká pozornost mnohých, kteří navíc touží žít v klidné lokalitě. Ořechovka neustále svým rezidentům nostalgicky připomíná zlaté časy první republiky. Její výstavba je v podstatě uzavřena a tvoří tak unikátní urbanistický celek.
Ořechovka se stala luxusním oblíbeným místem umělců. Najdeme tady domy malířů Alfréda Justitze, Václava Špály nebo Václava Fialy, sochaře Břetislava Bendy a architektů Bohumila Hübschmanna, Aloise Mikuškovice, Kamila Ossendorfa, Miloše Vaněčka nebo básníka Viléma Závady. Ty se většinou nacházejí v novější, východní části Ořechovky, která byla zastavěna až v následujících letech. Mimo zmíněných zde bydleli Emil Filla, Karel a Jan Čapkovi, Iša Krejčí nebo Bohumil Kafka.