Petr Pavel si stěžuje na dezinformace. Nejde o nic nového, v USA mají političtí konspirátoři dlouhou historii

Zákony, které by umožňovaly efektivně trestat za šíření dezinformací, nepodložených tvrzení, lží nebo konspirativních teorií, zůstaly po konci Michala Klímy ve funkci ležet ladem ležet ladem. Agenda sice oficiálně přešla pod bezpečnostního poradce premiéra Tomáše Pojara. Na konci loňského roku pak byla vytvořena funkce speciálního poradce pro dezinformace.

Ujal se jí politolog Miloš Knor, ovšem nemá k dispozici vlastní rozpočet nebo jakékoliv legislativní možnosti. V politickém zákulisí se tak mluví o fíkovém listu.

Prodej bytové jednotky 2x 1+kk, Praha, Praha 2

Zobrazit nemovitost

Vláda nedělá nic a protivník nespí

"Dezinformace a zkreslené informace jsou nejenom bezpečnostní fenoménem, ale jsou fenoménem i pro udržení stability společnosti do budoucna. Boj s dezinformacemi je na bodě mrazu. Vláda nedávno jmenovala poradcem pro dezinformace Miloše Gregora, ale nemá pověřence pro tuto oblast. Nemá koordinátora...To není dobře, protože nejenom protivník nikdy nespí, ale ani všichni šiřitelé dezinformací nespí. Na sociálních sítích vidíme den za dnem, že dezinformace se šíří stále rychleji a častěji. Běžný občan, který nemá možnost se v tom orientovat, se dost často stává obětí,"

upozornil mj. na problém prezident Petr Pavel v rozhovoru pro ČRo.

Prezident tak poukázal na další neuralgický bod vládní koalice. Podobně jako v případě přijetí eura, mají vládní strany na intenzitu boje s dezinformacemi rozdílný názor. Zatímco představitelé ODS se spokojí s řešením v podobě vyvracení lží během mediální prezentace politiků, zástupci KDU-ČSL, STAN a zejména Pirátů to vidí jako nedostatečné řešení.

Právě Piráti totiž na vlastní kůži zakusili, jak může cílená kampaň obsahující dezinformace a konspirační teorie ovlivnit volební výsledky. Např. konspirace intenzivně šířená Andrejem Babišem a hnutím ANO ohledně snah Pirátů nastěhovat do venkovských chalup migranty stranu výrazně poškodila, aniž by jejím původcům hrozila jakákoliv legislativní omezení nebo sankce.

Problém dezinformačních kampaní a záměrného šíření konspiračních teorií, které mají poškozovat určité politické proudy je však podstatně širším problémem, než jen otázkou aktuálního přístupu české vlády, na což upozornil prezident Pavel.

Evropa podcenila trollí farmy, v USA jsou konspirace součástí politiky od války za nezávislost

"Dezinformace představují problém pro Evropu už několik let a stále není shoda na tom, jak se s nimi vypořádat. Na boj je částečně pozdě. Většina Evropy zaspala, když nebyla v roce 2014 připravená reagovat na masivní příchod  trollích farem. Většina Evropy bohužel zaspala, když nebyla v roce 2014 absolutně připravená reagovat na masivní příchod stovek ruských trollích farem šířících nepřátelskou propagandu. Fungování trollích farem odhalila před lety finská novinářka Jessikka Aro. Kontroverze však budí i mnohé pokusy, jak s dezinformacemi vlastně bojovat. Převážně negativní reakce v Česku vyvolal např. nedávno uniklý návrh legislativy zaměřené na boj s dezinformacemi,"

shrnul problematiku na síti X europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) právě v kontextu legislativních změn chystaných odvolaným zmocněncem Michalem Klímou.

Záplava konspiračních teorií a dezinformací je dlouhodobým problémem i v USA. Aktuálně zpravodajská agentura Associated Press (AP) přinesla souhrn historie pokusů konspiracemi a dezinformacemi ovlivnit politický boj v nejstarší demokracii světa. 

Už doba amerických "Otců zakladatelů" zaznamenala snahu poškodit reputaci Thomase Jeffersona jeho konkurentem Johnem Adamsem během prezidentských voleb, když Adams tvrdil, že Jefferson je ateista a zruší křesťanské církve a následně přivede USA pod správu Francie. Moderními zásadními konspiracemi je pak zorganizování teroristického útoku z 11. záři 2001 samotnou vládou USA nebo představa o příchodu spasitele v podobě Donalda Trumpa, který přinese nový řád. Ta pak stála za útokem na kapitol v roce 2021.

"Historicky existuje americká schopnost nadechnout se, více se snažit ve prospěch našeho občanského života a obnovy základní důvěry ve stát. To mi dává určitou naději, že jsme měli problémy a zvládli je,"

okomentoval pro AP otázku života pod záplavou nepodložených informací historik Jonathan Den Hartog z Univerzity Samford.

Zdroje: apnews.com, irozhlas.cz, seznamzpravy.cz, twitter.com, autorský článek