Český rozpočet se nám vydal řeckou cestou již za minulé vlády a současná vládní garnitura vyhrála volby s tezí, že udělá v rozpočtu pořádek. Přihodila k tomu pokus o důchodovou reformu. Ačkoli jde na tuzemské poměry o mimořádnou odvahu výsledek už tak solidní není.
Začněme tam, kde se český stát do šlamastiky dostal. Premiér Fiala sice na tiskovce hovořil o covidové a inflační krizi a populismu předchozí vlády, už ale neřekl, že u největšího rozpočtového populismu expremiéra Babiše hrdě ruce zvedali poslanci ODS.
trefně glosoval na Twitteru komentátor Petr Honzejk příčinu rozpočtového rozvratu. Na obranu politiků ODS je nutno dodat, že oni sníženou sazbu nikdy zvyšovat nechtěli, to byl jen jeden z mnoha triků tehdy vládnoucích politiků ANO. Bez návratu se však musela rozjet slušná konsolidační show.
Už dva roky slyšíme rady expertů o tom, že uzdravit stomiliardovou díru v rozpočtu bez pohledu do daně z příjmu, bude problém. Na západ od našich hranic se pracuje s daňovou progresí. Podle ekonomických odhadů potenciál při zatížení v jednotkách tisíc měsíčně u nejbohatší pětiny zaměstnanců by mohl být kolem 30 mld. korun.
Piráti museli střílet z lodních kanónů na ODS v extrémní intenzitě, aby Stanjura nenápadně naznačil, že koaliční strany zastávaly v tomto ohledu různá ideologická východiska. Výsledkem je snížení druhé sazby daně ze čtyřnásobku platu na trojnásobek průměrného platu. Jakkoliv se jedná o úspěch prosazený na úkor konzervativního hegemona vládní koalice, jde o polovičaté řešení, jelikož přínos pro rozpočet je plánovaný něco přes 2 mld. korun. A tím se aktuálních takřka 300 mld. nových dluhů jen za letošek nevyřeší.
Polovičatým řešením je i snížení státního příspěvku na stavební spoření ze dvou tisíc na tisícovku. Podpora stavebního spoření je produkt dávno zašlých let, jak už jsme na LP-Life.cz psali. Zrušení podpory mohlo produkt poslat tam, kam patří. Tisícovka, nepochybně prolobbovaná podnikatelstvem ve finančních službách, je ještě horší než zachování současného stavu. "Stavebko" bude dál lákat ke spoření občany prosté ekonomické gramotnosti, kteří by mohli dosáhnout mnohem většího zhodnocení v jiných investičních nástrojích.
Na férovku ale musíme říct, že výsledek vlády je lepší než se čekalo. Staví sice tenkou, ale reálnou bariéru řecké cestě, která tady byla na stole. Ruší dvě desítky daňových výjimek, jejichž samotná existence byla obskuritou českého státu. Horší je, že některé daňové výjimky zůstávají. Tedy nejspíše, aktuálně příliš konkrétních věci na stole není a ještě se vše může měnit, jak zaznělo.
Asi největší bizarností je v tomto ohledu omezení daňových odpisů na firemní automobily. Jelikož si loni firmy koupily v ČR 96 vozů značky Ferrari, tak jako daňově uznatelný základ bude možné účtovat jen 2 mil. korun. Takže třeba jen půl Ferrari. Krok správným směrem, ale kdyby měla vláda skutečně odvahu, zrevidovala by odpisy na automobily z gruntu. Většina nově pořízených aut v ČR je zakoupena firmami. Není reálné, aby se tyto automobily používaly jen k služebním cestám, jak ukládá zákon. Automobily s výraznými externalitami (znečišťování vzduchu, záběr veřejného prostoru, hluk, úrazy...) jsou využitelné jako daňová výjimka krachujícího státu do 2 mil.
Alfa a omega konsolidace pak spočívá v plánu zrušit dotace za 54 mld. Bylo by to krásné, ale zároveň se ještě musí ukázat, jestli jsou ministři schopni tento prubířský kámen jejich politické síly skutečně v takovémto objemu realizovat navzdory lobbistům, kteří například uhájili nulovou spotřební daň na víno.
Fiala několikrát zopakoval, že se důchody zmenšovat nebudou. Naopak budou se nadále valorizovat, jak zdůraznil i ministr důchodců Jurečka. Stávající důchodci se tak o valorizace bát nemusí, horší je situace pro ty, kteří se do penze teprve chystají.
Tíha demografických změn čeká především budoucí důchodce, ti budou muset nést náklady na rostoucí deficit důchodového účtu. Z ekonomického hlediska jsou navržené změny logické, ale mezigenerační spravedlnost dostala na frak. Pozdější odchod do důchodu, nižší základ pro výpočet penze a zhoršení podmínek vstupu do předčasného důchodu měl být kompenzován reformou třetího pilíře. Ve výsledku by budoucí senior čekal vyšší důchod, zaplacený z vlastních peněz.
Důchodová reforma totiž ve vyspělém světě znamená zlepšení životní úrovně důchodců, nikoliv záchrana veřejného rozpočtu před kolapsem a záruku menšího či většího chudnutí penzistů. Pokud se někdo bude chtít mít v penzi dobře, musí se o to postarat sám. K tomu potřebuje peníze a investiční znalosti. Stát na financování přesunu peněz odvodů do třetího pilíře nemá kde brát, to je jasné, ale mohl aspoň zaručit vhodné důchodové investování švédského střihu z peněz občanů. Neudělal ani jedno, tudíž reforma se nekoná.
Ale abychom zakončili pozitivně. Pivo sice podraží a nebude v nejnižší sazbě DPH, naopak knihy se přesunou do nulové sazby a DPH se z nich platit nebude. Tohle je rozhodně krok směrem ke státům, kde existuje jiná než pivní kultura. K čemu to bude stačit, je však stále s otazníkem.
Zdroje: Twitter.com, novinky.cz, lp-life.cz