Ještě nikdy se v novodobých dějinách Polska nepodařilo jakémukoliv politickému uskupení zůstat u moci i ve třetím volebním období po sobě. Šanci, jak to změnit, má nyní uskupení Právo a Spravedlnost, které zatím v průzkumech vede. Konkurenční Občanská platforma se však snaží náskok stáhnout. I díky demonstracím, jichž se účastní statisíce Poláků.
Vypjatá předvolební kampaň je u našich severních sousedů snad ještě dramatičtější, než tomu bylo v uplynulých dnech na Slovensku. Důvodů, proč tomu tak je, se najde hned několik. Jedním z nich je fakt, že část tamní společnosti ztratila po dlouholetém úřadování vlády strany Jaroslawa Kaczynského jakékoliv iluze. Obává se, že současná politická reprezentace vede zemi do mezinárodní izolace.
Ke kontroverzním rozhodnutím, na nichž má tamní Právo a Spravedlnost z minulosti hlavní podíl, patří například sporná justiční reforma, která měla nejvyššímu soudu umožnit rozhodování o odvolání soudců. Dále je to i zpřísnění protipotratového zákona, jež v posledních letech vedlo k úmrtím žen poté, co jim lékaři odmítli kvůli pokračujícímu srdečnímu tepu plodu ukončit těhotenství. A to i navzdory tomu, že byly ve vážném nebezpečí.
Jaroslaw Kaczynský v předvolebním boji vsadil na boj proti nelegální migraci, který je, jak zdůraznil, klíčový pro národní bezpečnost země. Součástí voleb, jež se konají již 15. října, bude proto také referendum. Otázky, jež bude obsahovat, jsou dopředu nastaveny tak, aby většina lidí odpovídala slůvkem „ne“. Co si pod tím můžeme konkrétně představit? Poláci se mají vyjádřit například k tomu, zda jsou pro „přijímání tisíců uprchlíků z Afriky a Blízkého východu na základě nařízení evropské byrokracie“.
Kaczynského uskupení využívá rovněž ze strachu z žen, jež utekly před válkou na Ukrajině a jsou pro místní v řadě profesí a jiných oblastech samozřejmě konkurencí. Aktuálně jich tu pobývá až okolo milionu.
Obavy z uprchlíků se odrazily rovněž v polemice, která se zdvihla okolo nového filmu známé režisérky Agnieszky Hollandové Hranice. Její černobílý snímek se zaměřuje na uprchlickou krizi na polsko-běloruských hranicích, když vypráví o tom, jak se zde protnou osudy polské humanitární aktivistky, mladého polského pohraničníka a syrské rodiny na útěku. Uvedení filmu, který provází vysoký zájem návštěvníků kin, vyvolaly ale nenávistné protesty části veřejnosti i některých zástupců tamní vlády. Varšavský soud dokonce ministru spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi, jenž zastupuje stranu Suverénní Polsko, koaličního partnera Práva a spravedlnost, dokonce zakázal, aby se k filmu i samotné osobě režisérky jakkoliv vyjadřoval. Na sociální sítích novinku přirovnal k nacistické propagandě.
Snad ještě podivněji zní potom vládní varování, že Brusel připravuje záměr, který počítá se zabráním polských lesů. To by mohlo vést podle Kaczynského až k situaci, kdy by byla Polákům odebrána svoboda chodit na houby.
Na budování obrazu silného Polska se mají podílet ale i některé rozvojové plány. Prezident Andrzej Duda, jenž byl deset let členem strany Právo spravedlnost, voličům slíbil, že se bude země ucházet pořádání letních olympijských her v roce 2036. Bylo by to tak vůbec poprvé, co by se taková událost u našich sousedů pořádala.
„Rád bych po konzultacích s Polským olympijským výborem, ministrem sportu a vládou oznámil, že naší ambicí a záměrem je usilovat o uspořádání letních olympijských her v roce 2036,"
deklaroval Duda letos v září.
Celková únava z mnohaletého vládnutí Práva a Spravedlnost a obava, že zemi postupně vyvede z Evropské unie, proto také vyhnala na začátku října do ulic statisíce nespokojených Poláků. Ti by si proto také ve vedení země přáli raději Občanskou platformu Donalda Tuska, který slibuje změnu a „znovuzrození“ země.
Primátor Varšavy Rafal Trzaskowski na demonstraci v polském hlavním městě shrnul, o co opozice ve volebním klání usiluje:
„Plni odvahy a odhodlání jdeme vstříc budoucnosti, vstříc Polsku, které je tolerantní, rozmanité, evropské a usměvavé,"
řekl primátor.
Odhady, jak moc podobné akce pomohou, se různí. Většina analytiků se však shoduje v názoru, že by mohly povzbudit ty váhající voliče, u nichž narůstá obava nejen z oslabení demokratických kontrol v zemi, ale i třeba ze zdražování základních životních nákladů. Dále by mohla rezonovat u těch zástupců menšin a žen, kteří ještě nejsou rozhodnuti, že se voleb vůbec zúčastní.
Ani to však nemusí stačit. Jak ukazují předběžné výzkumy, vládnoucí strana má před svým největším vyzyvatelem stále náskok. Zářijové odhady tvrdily, že podpora Práva a Spravedlnost je ve společnosti zhruba třetinová. Občanské platformě by dala hlas čtvrtina dotázaných. Asi jedinou možností, jak uspět, je proto pro Tuskovo uskupení varianta, že by se po volbách spojilo se stranou Nové levice a nově založeným pravostředým subjektem Třetí cesta, které v sobě spojuje hnutí Polsko 2050 a rolnickou Polskou lidovou stranu. Oba tyto subjekty by volilo po deseti procentech voličů.
O tom, jakou cestou se naši sousedé vydají, bude jasnější ve druhé polovině října. Do té doby můžeme ale s jistotou očekávat, že oba hlavní soupeři nebudou o voličské hlasy bojovat zrovna v rukavičkách. Na polskou demokracii to pak nemusí vrhat nejlepší světlo.
Zdroje: Ceskenoviny.cz, Wikipedia, iDnes.cz, Novinky.cz