- CZ
- EN
- SK
Chcete potkat medvěda nebo lichtenštejnského prince? Vydejte se do národního parku!
Kdo z nás nikdy nezatoužil si jen tak hodit na záda batoh a vydat se do divočiny, jako to udělala Reese Witherspoon ve vynikajícím životopisném dramatu Wild. Vydala se na Pacific Trail, prošla trasu více než 1500 kilometrů se svým "monstrem" na zádech. Setkala se s medvědem, byla v ohrožení života a nahlédla do svého nitra. Příroda jí byla největším pomocníkem. Dnešní den je významný pro ochránce přírody, milovníky zeleně a chráněných krajinných oblastí a národních parků. Zkrátka a dobře, 24. května se slaví Evropský den parků.
Divočina - film, který zanechal v mnoha z nás stopu, a na náš "bucket list" přihodil položku cest přírodou, ať už v podobě Camina de Santiago, nebo i Pacific Trialu. Někteří z nás se dokonce na tuto cestu už i vydali. A objevili kouzlo přírody, jež je dovedla k sobě samým.
Reese Witherspoon ztvárňuje ve filmu dívku Cheryl, jež se zrovna ocitne na dně - zemře jí matka, krachne manželství... a ona sáhne k drogám a náhodným známostem na jednu noc. Když už se nemůže propadnout hlouběji, udělá impulsivní rozhodnutí, které jí změní život: Vydá se na vysokohorskou stezku PCT - Pacific Crest Trail, aniž by měla jakékoli zkušenosti, průpravu, fyzičku či dostatečné vybavení. Při cestě, kdy se psychicky i fyzicky dostane díky vzpomínkám a vnitřnímu boji opět na samé dno, ji pomáhá kouzlo přírody. Krása a čistota původního světa. Bytí jen sám se sebou a v sobě.
A toto příroda umí. Nejen obří národní parky Ameriky či kanadská příroda. Své kouzlo mají i mnohem menší parky, kultivované a lidskou rukou udržované. Jaké jsou ty nejkrásnější parky Evropy?
Evropský den parků, který spadá na 24. května, vznikl v roce 1999 a slaví jej zejména ochránci přírody po celé Evropě. Ti pak všem lidem připomínají, jakou roli a jak moc jsou důležité národní parky, zeleň i chráněné krajinné oblasti.
Proč jsou národní parky po celém světě tak důležité?
Zajímalo by vás, proč jsou národní parky v Evropě, a vlastně nejen v té, ale i po celém světě, tak důležité? Odpověď je velmi jednoduchá. Právě národní parky chrání přírodu a umožňují její vývoj téměř bez lidského zásahu. Díky svému kouzlu pak lákají k návštěvě, odpočinku od ruchu civilizace a nabízejí nahlédnutí nejen do světa rostlin, ale také do světa vzácných divokých zvířat ve svém přirozeném prostředí.
Někdy zde číhá i nebezpečí, ale je to paradox: Abyste potkali třeba medvěda, museli byste mít velké ŠTĚSTÍ.
Princ zastřelil medvěda. V březnu 2021!
Například v Rumunsku existuje kromě dalších národních rezervací 14 národních parků, z nichž některé jsou chráněné organizací UNESCO. Právě zde se stal před několika týdny kuriózní příběh, když lichtenštejnský princ zastřelil v březnu při lovu „největšího“ medvěda v Rumunsku, dokonce pravděpodobně i v Evropské unii. Případ nyní vyšetřuje rumunská policie.
„Arthurovi bylo 17 let a byl to největší známý medvěd v Rumunsku a zřejmě i v Evropské unii,“
uvedl Gabriel Paun z ekologického spolku Agent Green s odvoláním na svědectví hajného ve středorumunské župě Covasna.
I když je lov medvědů v Rumunsku zakázaný, princ Emanuel, který žije na rodinném hradě v Rakousku, dostal výjimku k odstřelu agresivní medvědice podezřelé z loňských útoků na několik zemědělských usedlostí. Namísto obávaného medvěda ale princ ale v březnu skolil
„samce, který žil uprostřed lesa a k okolním domům se nikdy nepřibližoval“,
uvedl Paun s tím, že od místního loveckého spolku získal plné jméno střelce, které zní „Emanuel Prinz von und zu Liechtenstein“. Úřady identitu lovce nezveřejnily.
„Je jasné, že princ sem nepřijel vyřešit problém, který trápil vesničany, ale aby zabil medvěda a získal největší trofej, kterou si může pověsit na zeď,“
uvedl aktivista.
Rumunsko je domovem zhruba 6000 medvědů hnědých, což představuje asi 60 procent jejich celkových stavů v Evropě. V důsledku jejich vzrůstající populace se v posledních letech množí střety těchto šelem s místními obyvateli. Medvěda je ale možné potkat třeba i na česko-slovenské hranici.
Útoky zvířat na člověka
Medvědi se nesnaží setkat se s lidmi, ale v poslední době i u nás přibývá přímých pozorování. V této souvislosti se objevují i obavy o bezpečnost lidí, k nimž mnohdy přispívá zveličování rizik ze strany médií. Jak je to tedy s útoky medvědů na člověka doopravdy?
Na tuto otázku se zaměřila první celosvětová studie, jejíž výsledky byly nedávno zveřejněny v prestižním vědeckém časopise Scientific Reports. Ačkoliv lze v porovnání s jinými druhy volně žijících i domácích zvířat napadení medvědem považovat za velmi vzácná, v posledních letech jich podle studie celosvětově přibývá.
V Evropě, kde žije asi patnáct tisíc z celkových dvou set tisíc medvědů hnědých, byl rostoucí trend zvlášť patrný. Ve všech zemích s výskytem šelmy (od Severní Ameriky po dálný východ) bylo v letech 2000 až 2015 zaznamenáno celkem 664 útoků medvěda hnědého, přičemž necelá stovka případů skončila smrtí člověka.
Například Slovensko se řadí mezi země s největší hustotou medvědů v Evropě, žádný střet během sledovaných let však nebyl smrtelný. Pokud byste se chtěli potkat s medvědem, a samozřejmě i s dalšími desítkami divokých zvířat, kam byste se měli vydat? Na tuto otázku vám odpovíme.
Park, zahrada či městský les?
Zajímal by vás také rozdíl mezi parkem, zahradou a městským lesem? Pojďme se tedy společně podívat na plochy parků, zahrad i na městské lesy, ke kterým se vyjádřil Dan Frantík z Odboru ochrany prostředí z Magistrátu hlavního města Prahy:
„Plochy parků jsou uměle založené plochy zeleně, kde se jedná o kombinaci jednotlivých solitérních výsadeb, plošných výsadeb, lučních a parkových trávníků, cestní sítě, mobiliáře včetně stavebních objektů vybavenosti. Zahrada v užším slova smyslu je plocha zeleně s převahou ovocných stromů, většinou se jedná o takto historicky založené plochy, např. Seminářská zahrada, Velká strahovská zahrada apod. Druhou skupinou zahrad jsou historické palácové zahrady, které se vyznačují vysokou propracovaností všech detailů, většinou poměrně malou, ale intenzivně vyplněnou plochou. Městský les je většinou chápán jako les s poněkud řidší hustotou stromů, částečně též s plochami lučních porostů, a doplněný cestní sítí, mobiliářem apod. vše v menší intenzitě než u parku. Jedná se o přechod mezi parkem a krajinnou zelení.“
Po celém světě je mnoho národních parků a dnes si jich společně několik připomeneme. Možná tak načerpáte inspiraci pro svou letošní dovolenou!
Národní park Ordesa a Monte Perdido, Španělsko
Perla Španělska anebo také druhý Grand Canyon. Národní park Ordesa a Monte Perdido se nachází ve Španělsku, konkrétně v Pyrenejích a nabízí mnoho využití všem svým návštěvníkům. A aby také ne. Monte Perdido, v angličtině Lost Mountain, díky svému dramatickému vrcholu uhrane téměř každého turistu i nadšence do horolezectví.
Národní park Ordesa nabízí nejen dramatické výhledy, ale také vodopády, zelené lesy, ve kterých žije divoká zvěř a mnoho horských bystřin i skalních stěn.
Národní park Ordesa je jedním z nejstarších národních parků ve Španělsku. Národním parkem se stal už v roce 1918. Působivé jsou jeho čtyři ledovcové kaňony, Ordesa, Pineta , Añisclo a Escuain, které jsou vyhledávané turisty z celého světa.
Národní park Saské Švýcarsko
Pokud chcete poznávat krásy přírody a nechcete se vydat daleko za české hranice, nabízí se návštěva Německa. Tam se nachází národní park Saské Švýcarsko, který je právoplatně považovaný za klenot země.
Možná jste už slyšeli o mostu Basteibrück, jednom z nejnavštěvovanějších míst, na které se dá podívat i v rámci celodenního výletu z Prahy a který se klene nad propastí Mardertelle.
Basteibrück společně s vyhlídkou Bastei, jež se tyčí nad hladinou řeky Labe, jsou jedněmi ze symbolů Saského Švýcarska. Národní park Saské Švýcarsko v sobě ukrývá až neskutečné pískovcové skalní útvary, ze kterých vede právě zmiňovaný most, hluboká údolí i divokou přírodu.
Durmitor, Černá Hora
Národní park Durmitor na severu Černé Hory je vyhledávaným místem milovníků adrenalinových sportů. Nalézt jej můžete nedaleko hranic s Bosnou a Hercegovinou. Vhodné je také poznamenat, že je od roku 1980 zařazený na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
V Durmitoru se nachází mnoho druhohorních vápencových vrcholů, podmanivé, divoké a husté borovicové lesy, jezera, horské štíty, a působivé řeky. Jednou z nejznámějších řek je Tara, která je vyhledávaným místem pro rafting a protéká hlubokým kaňonem.
Zkrátka a dobře, pokud plánujete dovolenou v Černé Hoře, nezapomeňte na Durmitor. Získá si vaše srdce.
Plitvická jezera, Chorvatsko
Kdo by neznal národní park Plitvická jezera, jednu z nejvyhledávanějších turistických atrakcí v Chorvatsku. Národní park je právem jedním z obecně nejznámějších evropských národních parků. Plitvická jezera jsou nejstarším a největším národním parkem v Chorvatské republice, nacházejícím se mezi pohořím Mala Kapela a pohořím Lička Plješivica.
Coby turistická atrakce nabízí Plitvice svým návštěvníkům husté lesy, ve kterých žijí medvědi, jeleni, vlci, kanci a mnohá další zvířata a láká k procházkám kolem vyhlášených smaragdových jezer. A přestože vyhlášená smaragdová jezera téměř vybízejí k osvěžení a plavání, právě to je ve všech oblastech parku přísně zakázané.
Zajímavostí je, že park tvoří převážně lesní vegetace a menší travnaté porosty. Ta nejatraktivnější část, jezera, je pouhým zlomkem celého parku, přičemž v parku naleznete 16 pojmenovaných a několik menších, nepojmenovaných jezer, kaskádovitě přecházejících jedno do druhého.
Plitvická jezera se v roce 1979 zapsala na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Národní park Triglav, Slovinsko
Pokud vás láká návštěva jednoho z nejstarších evropských parků, neváhejte navštívit klenot Julských Alp, národní park Triglav. Najdeme jej ve Slovinsku a je i jediným národním parkem této země. Nese název po nejvyšší hoře, která leží v samotném srdci parku a je nejvyšším vrcholem Slovinska.
Národní park se rozprostírá podél italských hranic a poblíž rakouských na severozápadě Slovinska. Pro zajímavost, Triglav zabírá 4 % území Slovinska. Oblast patří mezi nejstarší evropské parky a poprvé byla prohlášenou za chráněnou oblast už v roce 1924, kdy byl také založený Alpský památkový park.
Na rozdíl od Plitvických jezer si zde můžete zaplavat v křišťálové vodě největšího ledovcového jezera ve Slovinsku – jezera Bohinj, anebo se můžete vydat po stezkách vedoucích přes vrcholky hor i neuvěřitelných vodopádů. Nezapomeňte se zastavit u vodopádu Savica a vodopádu Peričnik, bezpochyby vám vezmou dech.
Česká republika a její národní parky
I u nás, v České republice, máme několik národních parků. Mnoho z vás už určitě alespoň jednou zavítalo do Krkonošského národního parku, Národního parku České Švýcarsko, Národního parku Podyjí anebo do podmanivého Národního parku Šumava.
České Švýcarsko je v současnosti nejmladším národním parkem v České republice, od roku 2000. Turistům zprostředkovává nádhernou krajinu čítající nevídaná skalní města, divoké rokle, romantická údolí a mnoho vinoucích se cest, skalních převisů a hlubokých lesů.
Národní park Podyjí, který se nachází na Znojemsku, je jediným moravským národním parkem a zároveň také nejmenším národním parkem v České republice. Turisty láká na hluboké meandrovité údolí mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí.
Národní park Šumava je jedním z nejvyhledávanějších míst v České republice. V roce 1990 byla zapsaná do seznamu UNESCO jako Biosférická rezervace Šumava. Rozprostírá se na území Jihočeského a Plzeňského kraje. Národní park je lákadlem pro milovníky turistiky, ale i odpočinku a rekreace.
Krkonoše byly pro svou výjimečnost a krajinnou hodnotu v roce 1963 prohlášené národním parkem a jsou tudíž nejstarším českým národním parkem. Zároveň jsou také nejvyšším pohořím České republiky, o které se, jak už jste zcela určitě slyšeli, stará bájný Krakonoš. Pro milovníky turistiky zde láká ke svému výšlapu nejvyšší hora České republiky, Sněžka.
Zeleň v betonové džungli
Nicméně neměli bychom zapomenout ani na parky ve městech, do kterých se uchyluje ve svém volném čase mnoho z nás. Jak říká Dan Frantík:
„Jedná se primárně o veřejná prostranství, navíc plochy zeleně. Takovýchto ploch není nikdy dost, zejména plní funkci pro krátkodobou rekreaci obyvatel města.“
Například v Praze se velké oblibě těší Královská obora, Stromovka, či Riegrovy sady.
„Stromovka je největší pražský park, je kvalitně udržovaný, dopravně dostupný v atraktivní části Prahy. Nabízí kvalitní pobytové plochy i květnaté louky, průběžně obnovované porosty stromů, revitalizované vodní plochy se zajímavou faunou i florou i reprezentativní květinové záhony. Park je klidovou přírodní zónou i místem pro sportovní aktivity, místem pro setkání v příjemné zelené oáze uprostřed velkoměsta. Park je vybaven dětskými hřišti, fit prvky, piknikovými místy, mobiliářem. Velkým bonusem pro park Stromovka jsou nově vybudované vodní plochy v centrální části a také kompletně obnovený parter před Šlechtovou restaurací,“
dodává Dan Frantík z Odboru ochrany prostředí z Magistrátu hlavního města Prahy.
Zeleně zkrátka není nikdy dost, nabízí prostor k relaxaci, odpočinku i volnočasovým aktivitám. Díky národním parkům se zachovává příroda v celé své kráse. Právě ta pak poskytuje úkryt a prostor divokým zvířatům.
Věříme, že se vám letos poštěstí alespoň jeden národní park navštívit!
