Před 40 lety vyhasl život Johna Lennona. Na jeho počest vyšla kniha Lennonova zeď v Praze
Dne 8. prosince 1980 vyhasl život britského hudebníka, skladatele, mírového aktivisty a člena skupiny Beatles Johna Lennona. Stal se obětí atentátu, když se vracel z nahrávacího studia. Před vchodem do newyorského bytu, kde s manželkou Yoko Ono a synem Seanem bydlel, ho těžce postřelil duševně nemocný Mark David Chapman. Tomu se paradoxně jen několik hodin předtím podepsal na své nové album Double Fantasy. John Lennon těžkým zraněním podlehl při převozu do nemocnice a veškeré následné pokusy o záchranu jeho života tak již byly marné…
Vzpomínka na Johna Lennona
Muzeum paměti XX. století vydalo na počátku prosince 2020, jako vzpomínku na Johna Lennona, knihu Lennonova zeď v Praze. Autory publikace je trio Petr Blažek, Filip Pospíšil a Roman Laube. Kniha obsahuje studie, rozhovory, dokumenty a rozsáhlou obrazovou přílohu plnou dobových fotografií. A jak to vlastně s Lennonovou zdí vůbec začalo?
O Lennonově zdi v kostce
Několik dní po smrti Johna Lennona mu jeho fanoušci vytvořili prostý symbolický náhrobek na Velkopřevorském náměstí. Využili někdejší niku (nika je výklenek ve zdi s okrouhlým nebo pravoúhlým zaklenutím, pozn. redakce) obecního vodovodu ve zdi Maltézské zahrady, v jejímž okolí se již v předchozích letech objevovaly verše a jiné nápisy.
Na počátku osmdesátých let se zeď začala nazývat Lennonova. Začaly se zde objevovat nápisy a konala se zde ve výroční den Lennonovy smrti shromáždění, která od roku 1984 přerůstala v protirežimní demonstrace. Někteří účastníci těchto srazů patřili mezi spoluzakladatele dvou opozičních skupin: Nezávislého mírového sdružení – Iniciativy za demilitarizaci společnosti (NMS) a Mírového klubu Johna Lennona (MKJL).
„Vydání této knihy považuji za významný příspěvek k dokumentaci období konce totality. Zachycuje pozoruhodný přerod, kdy se ze vzpomínkového místa pro pár fanoušků stal velmi rychle symbol odporu proti režimu, o němž se dobře vědělo i v zahraničí. Já mám navíc na tuto dobu jako jeden ze zakládajících členů Nezávislého mírového sdružení velmi intenzivní vzpomínky, které dodnes nevybledly, a proto má pro mě tato knížka ještě další, osobní rozměr,“
říká předsedkyně správní rady Muzea paměti XX. století Hana Kordová Marvanová.
Turistická atrakce a významný fenomén
A její slova potvrzuje také spoluautor knihy a člen správní rady Muzea paměti XX. století Petr Blažek.
„Lennonova zeď se před rokem 1989 stala významným fenoménem, ačkoliv již v roce 1982 byla překryta plakátovací plochou. Od poloviny osmdesátých let se podepisovaly petice s požadavky na zavedení náhradní civilní služby, odchod sovětských jednotek z Československa, propuštění politických vězňů či odstranění jaderných zbraní. Po roce 1989 odrážela její podoba také dobové spory o povahu společnosti. Toto místo se rovněž stalo významnou turistickou atrakcí, komerčním artiklem, a dokonce inspirací pro protestní hnutí na druhé straně zeměkoule.“
Plány na dnešní večer
Ve spolupráci s Muzeem Kampa navíc Muzeum XX. století uspořádalo debatu ve Werichově vile, kterou bude možné zhlédnout dnes od 20 hodin na Facebooku a YouTube kanálu muzea.
„Pro spoustu Pražanů a návštěvníků Prahy se právě Lennonova zeď na Kampě stala symbolem svobody a konce jedné epochy. Tahle připomínka jeho památky vždy odrážela dobové spory o minulost i budoucnost společnosti. A jsem si jistý, že tomu tak bude vždy. I proto jsem rád, že se Muzeu paměti XX. století společně s Muzeem Kampa podařilo uspořádat debatu ve Werichově vile, dostupnou online v den výročí smrti Johna Lennona, a připomenout si jejím prostřednictvím momenty, ve kterých právě tato památka sehrála významnou roli,“
uvedl Jiří Pospíšil, předseda správní rady Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových.
