Dne 8. prosince 1980 vyhasl život britského hudebníka, skladatele, mírového aktivisty a člena skupiny Beatles Johna Lennona. Stal se obětí atentátu, když se vracel z nahrávacího studia. Před vchodem do newyorského bytu, kde s manželkou Yoko Ono a synem Seanem bydlel, ho těžce postřelil duševně nemocný Mark David Chapman. Tomu se paradoxně jen několik hodin předtím podepsal na své nové album Double Fantasy. John Lennon těžkým zraněním podlehl při převozu do nemocnice a veškeré následné pokusy o záchranu jeho života tak již byly marné…
Muzeum paměti XX. století vydalo na počátku prosince 2020, jako vzpomínku na Johna Lennona, knihu Lennonova zeď v Praze. Autory publikace je trio Petr Blažek, Filip Pospíšil a Roman Laube. Kniha obsahuje studie, rozhovory, dokumenty a rozsáhlou obrazovou přílohu plnou dobových fotografií. A jak to vlastně s Lennonovou zdí vůbec začalo?
Několik dní po smrti Johna Lennona mu jeho fanoušci vytvořili prostý symbolický náhrobek na Velkopřevorském náměstí. Využili někdejší niku (nika je výklenek ve zdi s okrouhlým nebo pravoúhlým zaklenutím, pozn. redakce) obecního vodovodu ve zdi Maltézské zahrady, v jejímž okolí se již v předchozích letech objevovaly verše a jiné nápisy.
Na počátku osmdesátých let se zeď začala nazývat Lennonova. Začaly se zde objevovat nápisy a konala se zde ve výroční den Lennonovy smrti shromáždění, která od roku 1984 přerůstala v protirežimní demonstrace. Někteří účastníci těchto srazů patřili mezi spoluzakladatele dvou opozičních skupin: Nezávislého mírového sdružení – Iniciativy za demilitarizaci společnosti (NMS) a Mírového klubu Johna Lennona (MKJL).
říká předsedkyně správní rady Muzea paměti XX. století Hana Kordová Marvanová.
A její slova potvrzuje také spoluautor knihy a člen správní rady Muzea paměti XX. století Petr Blažek.
„Lennonova zeď se před rokem 1989 stala významným fenoménem, ačkoliv již v roce 1982 byla překryta plakátovací plochou. Od poloviny osmdesátých let se podepisovaly petice s požadavky na zavedení náhradní civilní služby, odchod sovětských jednotek z Československa, propuštění politických vězňů či odstranění jaderných zbraní. Po roce 1989 odrážela její podoba také dobové spory o povahu společnosti. Toto místo se rovněž stalo významnou turistickou atrakcí, komerčním artiklem, a dokonce inspirací pro protestní hnutí na druhé straně zeměkoule.“
Ve spolupráci s Muzeem Kampa navíc Muzeum XX. století uspořádalo debatu ve Werichově vile, kterou bude možné zhlédnout dnes od 20 hodin na Facebooku a YouTube kanálu muzea.
uvedl Jiří Pospíšil, předseda správní rady Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových.