- CZ
- EN
- SK
Půjdeme na čtvrtou dávku proti covidu-19 aneb Méně je někdy více
Očkování obecně je kontroverzní téma. Existují dva nesmiřitelné tábory zastánců a odpůrců a někde uprostřed mezi nimi se motá většina z nás. Covidová pandemie zastánce pro a proti očkování ještě více rozdělila. Kolik dávek je tak akorát?
Na začátku ledna začali v Izraeli očkovat lidi čtvrtou dávkou proti onemocnění covidem-19. Krátce nato se přidali Maďaři. Čtvrtou dávku vakcíny aplikovali zatím jen v jihomaďarském městě Pécs (česky Pešť). Podmínkou bylo, že od podání třetí dávky uplynuly minimálně tři měsíce a aplikování čtvrté dávky musí doporučit praktický lékař.
Chaos ze dne na den
O dva týdny později už experti na zdravotnictví v Izraeli zavést čtvrtou dávku nedoporučili. A to dokonce ani v případě seniorů a lidí s oslabenou imunitou. Současně nedoporučili ani zkrátit dobu mezi podáním druhé očkovací dávky a třetí, posilující ze současného půl roku na pouhé tři měsíce. Nápad na zkrácení období mezi druhou a třetí dávkou se považoval za způsob, jak rychleji zvýšit imunitu v populaci kvůli šíření varianty omikron.
„Z imunologického pohledu je pro vytvoření správné paměťové imunitní odpovědi významný delší interval mezi vakcínami a víme to celou dobu. Odbornou i laickou veřejnost jsem o tom srozumitelně informoval již od samého začátku zavedení vakcín proti covidu, takže všichni to ode mě odborně vědí více než 2 roky,“
uvedl pro LP-Life Mudr Vojtěch Thon.
Izrael, který má zhruba devět milionů obyvatel, sehrál klíčovou roli při sledování účinků očkování proti covidu-19. Před rokem začal nejrychleji na světě s rozsáhlou očkovací kampaní a byl také jednou z prvních zemí, která začala podávat třetí dávku.
Časté očkování vyčerpává imunitu
Nejlépe jsou proti covidu-19 chráněni lidé, kteří mají za sebou nemoc i očkování. Ti podle výzkumu získali hybridní imunitu, která je chrání i proti variantám virů, se kterými se ještě nesetkali. Podle vyjádření Evropské agentury pro léčivé přípravky EM může přeočkování proti covidu-19 už po čtyřech měsících vést ke snížení imunitního obrany. Agentura proto doporučila, aby země mezi posilujícími dávkami vytvořily delší časovou mezeru a spojily je především s nástupem chladného počasí. Měly by tak učinit podle plánu, který byl vytvořen pro očkování proti chřipce.
„Pokud očkujete odborně nesprávně často, nadbytečně velkými dávkami a v rychlých intervalech, můžete vyvolat toleranci, tj. neodpovídavost imunitního systému na podávanou látku. Nebo dokonce můžete navodit vyčerpání imunitního systému,“
vysvětlil Pro LP-Life MUDr. Martin Thon.
Žijeme ve svobodné zemi, ve které má každý Ústavou zaručená práva vyjadřovat svůj názor. V platnosti jsou dva zákony přímo se očkování týkající – jeden ukládá povinnost chránit zdraví národa tím, že se zamezí šíření infekčních onemocnění, druhý přesně vymezuje stavy, při nichž očkovat nelze. Přesto covidová pandemie vrazila mezi zastánce a odpůrce velký klín. Mnozí z nás se nechali naočkovat, aby „měli tzv. klid“ a mohli „normálně žít“. Druhý tábor se očkoval z přesvědčení a mnozí by šli i na „desátou“ dávku.
Kolik očkovacích dávek je „akorát“?
„To záleží na tom, zda již člověk onemocnění covid-19 prodělal či ne a kdy očkujete. Každá jednotlivá dávka vakcíny musí být správně indikována. Odborník imunolog se dokáže také velmi dobře orientovat i dle hladin protilátek u konkrétního pacienta, aby vše bylo „akorát“ a bezpečné i účinné. Mnohdy je méně více,“
vysvětlil pro LP-Life MUDr. Martin Thon.
Omikron systematicky imunizuje populaci
Právě s příchodem nové varianty Omikron chtěli v Izraeli zavést čtvrtou dávku očkování. Nakonec od ní upustili. Důvod může být prostý: Řada odborníků se shoduje v tom, že varianta Omikron, která nemá zdaleka tak těžký průběh jako předchozí varianty covidu-19, se může stát jakousi přirozenou vakcínou.
„Varianta omikron systematicky imunizuje populaci. Velmi rychle, ve stejnou dobu napříč jednotlivými státy, i napříč kontinenty. Chová se přitom jako přirozená komplexní oslabená slizniční vakcína, která zajišťuje komplexní imunitu i proti předchozím více nebezpečným variantám, jako je delta. Tím se významně nezvyšuje zátěž na jednotkách intenzivní péče. Současně je však při infekci nezbytná včasná léčba lékařem v přednemocniční péči běžně dostupnými léky,“
řekl pro LP-Life MUDr. Martin Thon.
Covid pas neměl odborné opodstatnění
Omezování neočkovaných proti onemocnění covid-19 doktor Martin Thon vítá. Tzv. covid pas nikdy neměl odborné opodstatnění.
„Ukončení segregace jsem s dalšími odpovědnými kolegyněmi a kolegy odborně navrhnul a prosadil,“
uvedl pro LP-Life Martin Thon.
Očkování dětí: Ano či ne?
Pokud hovoříme o očkování dětí obecně, je tu hned několik otazníků. Pediatři se snaží dodržovat očkovací kalendář, což je jakýsi rozvrh, kdy a jakými vakcínami dítě očkovat. Na jedné straně stojí oficiální medicína, která tvrdí, že očkování je prospěšné a bezpečné. Na straně druhé stojí laici, rodiče, léčitelé a občanská sdružení s negativním názorem.
Co je vlastně očkování?
Teorie říká, že je to zavedení malé dávky mrtvého nebo oslabeného mikroorganismu do těla za účelem „tréninku“ imunitního systému. Předpokládá se, že si imunitní systém tohoto mikroba zapamatuje a v případě skutečné infekce ho rychleji zlikviduje.
Vakcíny včera a dnes
První vakcíny byly sekrety, tkáně, kultury, které obsahovaly přímý přenos infekčního materiálu, bez konzervantů a dalších přídatných látek. Šlo o přesné napodobení skutečné infekce. To s sebou neslo vysoký počet akutních reakcí a relativně vysokou úmrtností. Současné vakcíny se vyvíjely s tím, jak se vědci snažili minimalizovat vedlejší účinky a rizika. Dnes jsou to koktejly uměle upravených antigenů a chemikálií, které vstupují do krevního oběhu a zůstávají v těle.
Za poškození vakcínami se neplatí
Existuje mnoho hlášených případů nežádoucích reakcí, v některých zemích existují i vládní programy odškodnění. Například v USA jde z ceny každé vakcíny určité procento do fondu odškodnění. Částky se pohybují od několika centů až po několik dolarů z ceny jedné dávky vakcíny. Jinými slovy, pacienti si sami platí odškodné za poškození. Je nutné vědět, že farmaceutické firmy mohou platit velké pokuty a mimosoudní vyrovnání za poškození léky, ale za poškození vakcínami neplatí.
V České republice je možné, aby veřejnost mohla sama hlásit nežádoucí účinky léků SÚKLu. Formulář si lze stáhnout na jejich stránkách. Na Slovensku je to obdobné. V každém případě lze trvat na hlášení prostřednictvím lékaře. Zákon totiž výslovně ukládá povinnost hlásit nežádoucí účinky. Ruku na srdce: Kdo z nás to dělá?
Zdroje: Pravo.cz,nejenleky.cz,irozhlas.cz,novinky.cz,echo24.cz, vlastní dotazování
