- CZ
- EN
- SK
Čeští influenceři unikli šibenici. Ministr Baxa mluví o novele zákona, senátorka Marvanová o cenzuře
Bouři nevole způsobila v posledních dnech zpráva Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, podle níž se mají youtubeři a influenceři nově registrovat, aby mohli nadále v online prostředí působit. Proti tomuto kroku se však postavila nejen část veřejnosti, ale také ministr kultury Martin Baxa. Kritici začali mluvit o nové cenzuře. Jen málokdo ale zaznamenal, že hlavním důvodem je obrana před komerčním zneužitím internetu v podobě nekalých obchodních praktik.
YouTube či Facebook jsou fenoménem moderní doby. Podle výzkumu Ami Digital Index navštěvuje tyto platformy téměř 90 procent Čechů. Řada youtuberů proto také hlásí vysokou návštěvnost obsahu, který na internet pravidelně dodává. Ti nejlepší mají přitom až okolo 1,5 milionu odběratelů. Jedná se o číslo, které strčí hravě do kapsy řadu televizních programů, jež podléhají kontrole Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Internet má dnes už zkrátka obdobný, nebo dokonce větší dosah než televizní vysílání.
Nekalé obchodní praktiky na internetu
A právě to je jednou z příčin, proč se rada rozhodla měřit všechny stejným metrem. Tedy i ty, kteří na internetu vydělávají někdy až desítky milionů korun ročně. Radní se totiž obávají, že právě veřejné známé osobnosti mohou internet zneužít úplně stejně, jako se to může dít v televizním prostoru. Řeč je o komerčním využití, které může sklouznout až k nekalým obchodním praktikám. Příkladem je propagace produktů, které nejsou pro vybrané cílové skupiny, jako jsou třeba i děti, povolené.
„Směrnice zejména nastavuje standardy ochrany dětských uživatelů před rizikovými obsahy, stanovuje pravidla závazná pro šíření obchodních sdělení, aby byla hájena práva spotřebitelů, a zakotvuje povinnosti směřující k ochraně práv jednotlivců i skupin osob,"
uvedla rada ve svém obecném zdůvodnění.
Čeští youtubeři a další internetoví tvůrci by se podle tohoto postupu měli nově zdarma zaevidovat, pokud svou tvorbu provozují jako hospodářskou činnost, tedy sledují generování zisku. Vysílací rada pak vydá osvědčení, po němž se youtuber ocitne na seznamu poskytovatelů služeb.
O tom, jak se některé státy snaží bránit zneužití online prostředí, svědčí také krok, k němuž v listopadu přistoupil australský parlament, když schválil průlomový zákon, který zakazuje osobám mladším 16 let přístup k sociálním sítím, jako je Facebook nebo TikTok, jak informoval server Ceskenoviny.cz. Vedle komerčních hledisek zákonodárci přihlédli rovněž k těm celospolečenským. Aktivistka Sonya Ryanová, jejíž 15letou dceru zavraždil 50letý pedofil, který se na internetu vydával za teenagera, označila proto také schválení normy za „monumentální okamžik v ochraně našich dětí přes strašlivými internetovými hrozbami".
Kritika míří na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání
Zpět ale k nám. Krok Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, jehož cílem je registrace a vytvoření seznamu těch, kteří na internetu pravidelně prezentují svůj audiovizuální obsah, nejdříve kritizoval například komentátor Petros Michopulos. Ten ve svém podcastu, který ho propaguje, protože ho pravděpodobně nejspíše částečně živí, sám uvádí, že se již „čtvrtstoletí zabývá marketingem a politikou“. Na svém twitterovém účtu proto také napsal následující zdrcující posudek: „Rozborem extenzivního výkladu RRTV některých pojmů v zákoně 132/2010 podle nás může dojít k tomu, že vznikne superregulátor mediálního prostoru jak pro právnické osoby, ale poprvé také pro fyzické osoby, což je poprvé od zrušení komunistického Úřadu pro tisk a informace, kdy tady budeme mít tak silného regulátora, který pod sebou bude mít dozorově velkou část médií.“
Ke kritikům se přidal rovněž ministr kultury Martin Baxa. Ten ale současně přislíbil nápravu.
„Novelou zákona v co nejbližší době zrušíme povinnost poskytovatele audiovizuální služby na vyžádání doručovat RRTV písemné oznámení. Ministerstvo vypustí povinnost oznamování, RRTV bude informovat jasnou formou o svém výkladu, kdo splňuje či nesplňuje podmínky pro to, aby byl na seznamu veden,“
uvedl pro redakci LP-Life Baxa a dodal, že je regulace audiovizuálních služeb již od roku 2007 v souladu s evropským právem. To chtělo původně prostřednictvím normy nastavit pravidla pro jakékoliv video služby, jež televizím konkurují. Ať už se jedná například o Netflix, Disney+ nebo Voyo.
Jak dál
Krizi tedy nakonec nejspíše vyřeší úprava zákona a nikoli rozhodnutí rady. O tom, kdy se tak stane, však můžeme zatím jen spekulovat. Předloha bude totiž pravděpodobně vázána na to, jak se podaří poslancům parlamentu schválit zvyšování poplatků pro média veřejné služby, tedy pro Českou televizi a Český rozhlas. Do té doby by byla předmětem obstrukcí opozice.
Už nyní je ale téměř jisté, že se to stihne až v příštím roce. Martin Baxa v rozhovoru pro Seznam Zprávy přiznal, že přijetí novely očekává až „v první polovině příštího roku“. Než se tedy nové pravidlo, o němž ministr kultury mluví, do zákona dostane, bude výklad zákona věcí rady pro vysílání, tak jako dosud.
Do hry může navíc ještě vstoupit Senát, který se bude na popud Hany Kordové Marvanové problematikou zabývat 10. prosince na své komisi pro sdělovací prostředky. Jako důvod uvedla Marvanová pro LP-Life následující:
„Do doby cenzury se vracet nechceme.“
Jak vše bude postupovat, ukáže tedy jen čas a čekání.
Zdroje: vlastní dotazování, autorský článek, Ministerstvo kultury ČR, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, ČTK, Seznam Zprávy, Petros Michopulos,
