Mladiství nebudou mít legální přístup k sociálním sítím v Austrálii, nedořešeným problémem zůstávají technologické možnosti vymahatelnosti zákazu. Premiér Petr Fiala (ODS) ohlásil, že vláda splnila své programové priority na 93 %. Francouzský prezident Macron jako první francouzský čelní politik přiznal masakr západoafrických vojáků na konci 2. světové války. Podle USA by Ukrajina měla umožnit mobilizaci všech mužů nad 18 let.
Australští zastupitele schválili unikátní zákaz přístupu na sociální sítě do 16 let, nyní musí řešit technologická úskalí vymáhání bezprecedentní legislativy. Softwaroví testeři najatí australskou vládou, aby určili, jak prosadit první národní zákaz sociálních médií pro mladistvé na světě, pracovali původně na obranných a volebních zakázkách, V tomto případě budou vycházet z jiné zkušenosti: z práce s vlastními dětmi na internetu.
Tato studie, která je jednou z největších zkoušek technologie kontroly věku, pravděpodobně určí směr, kterým se budou zákonodárci a technologické platformy po celém světě ubírat při snaze omezit věk uživatelů sociálních médií v době rostoucích obav o duševní zdraví mladých lidí a shromažďování údajů, uvedla agentura Reuters.
Podle předsedy vlády se podařilo splnit 93 % vládního programu formou zákonů, které jsou přijaté nebo rozpracované s cílem dokončit je do konce volebního období. Za hlavní splněné priority označil premiér Petr Fiala (ODS) důchodovou reformu, zahájení tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, výstavba 200 kilometrů dálnic a probíhající změna učiva na základních školách. Jmenoval i vznik elektronických dokladů.
Z dalších cílů, které vláda nestihne, uvedl předseda vlády zavedení legislativní daňové brzdy, k čemuž ale nemá k dispozici ve Sněmovně ústavní většinu. Takováto změna ústavního zákona by znamenala rozpočtový bič především pro další vládu. Opozice reagovala kritikou změn ve valorizačním schématu penzí a navyšování některých daní, napsala ČTK.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek v dopise adresovaném senegalským úřadům poprvé uznal zabíjení západoafrických vojáků francouzskou armádou v roce 1944 za masakr. Macronův krok v předvečer 80. výročí událostí z druhé světové války v Thiaroye, rybářské vesnici na okraji senegalského hlavního města Dakaru, přichází v době, kdy vliv Francie v regionu klesá a Paříž ztrácí vliv v bývalých francouzských koloniích v západní Africe.
Zabito bylo mezi 35 a 400 západoafrickými vojáky, kteří bojovali za francouzskou armádu v bitvě o Francii v roce 1940. V prosinci roku 1944 došlo ke vzpouře, kterou Francouzi označili za vzpouru kvůli nevyplaceným mzdám, informovala agentura AP.
Ukrajina by měla zvážit snížení věkové hranice pro nástup vojenské služby z 25 na 18 let, a vyvinout tak tlak na Kyjev, aby posílil své bojové síly ve válce s Ruskem. Uvedly pro agenturu Reuters zdroje pracující pro americkou vládu s tím, že Ukrajina nemobilizuje ani necvičí dostatek nových vojáků, kteří by nahradili ty, jež ztratila na bojišti.
Podle analytiků a válečných bloggerů se ruské síly na Ukrajině prosazují nejrychleji od počátku invaze v roce 2022 a za poslední měsíc obsadily území o rozloze poloviny Londýna.
V dubnu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon o snížení věku pro mobilizaci do bojové služby z 27 na 25 let, čímž se rozšířil počet civilistů, které může armáda mobilizovat do bojů v rámci válečného stavu, který platí od února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi v plném rozsahu.
Zdroje: reuters.com, apnews.com, ČTK