V Praze jich existuje poměrně hodně a v poslední době se tento styl práce těší velké popularitě. Já jsem si vybrala K10, sdílený prostor, který se nachází v nádherné neobarokní vile z počátku 20. století v těsné blízkosti luxusních Havlíčkových sadů na pražských Vinohradech.
K10 má celkem cca 200 členů. Tvoří je jednotlivci, ale i menší či větší firmy. Většinou se jedná o lidi napojené na online servis: IT, monitoring, e-shopy, vývojáři. Členství je možné si zakoupit již od 50 hodin měsíčně. K10 své luxusní prostory také pronajímá externě a je oficiální destinací organizace, která pořádá rok na cestách pro digitální nomády. Jedná se většinou o Američany, kteří tráví každý měsíc v jiné zemi.
Pro dnešní den jsem mezi jejich členy přibyla i já, redaktorka Luxury Prague Life. Přináším autentické zážitky z práce ve "sdílených kancelářích".
Už při vstupu jsem byla ohromena krásným interiérem – dřevěné obložení, tapety, barevná křesílka ve foyer. Prý zde dříve pobývali dánští velvyslanci!
V letních měsících bývá magnetem rozlehlá luxusní zahrada (1540 m²). Vůbec se nedivím, opravdu působí velmi příjemně. V těchto stále ještě chladných dnech se však musím spokojit s vnitřkem.
Přízemí vily je spíše „kavárenského typu“. Je tu větší ruch, stolky a židle vypadají jako v opravdové kavárně. Mnohým tento styl pracovního prostředí vyhovuje, já se však obávám, že pro mou práci a pro mou osobu to není ono. Trochu mi to tu připomíná společenské místnosti na hostelech, což ještě umocňuje bistro s teplými snídaněmi a obědy hned vedle a kuchyňka, kde si můžete dát vše, co zde uvidíte. Panuje tu na první pohled pohodová atmosféra.
V přízemí také najdete nádhernou zasedačku, luxusní prostor, který jsem měla mít rezervovaný sama pro sebe, ale nakonec z toho sešlo, neboť zde bylo na dnešní den naplánováno mnoho meetingů. Strávila jsem proto svůj den v prvním patře.
První patro připomíná více kanceláře. Jsou to 4 propojené místnosti s pracovními stoly a pohodlnými kancelářskými křesly. Je tu větší klid, přesně to, co já ke své práci potřebuji. Po hodině však zjišťuji, že je tu možná až moc ticho. Slyším jen cvakání klávesnice (převážně té mojí, až si říkám, že to musí rušit!), občas kroky, někdo tu a tam telefonuje na chodbě. Pak jsem na to přišla: chybí mi hudba! Neznalec si s sebou nevzal sluchátka! Nemohu si tu tedy pustit nic: ani hudbu, ani video. Ponaučení dne: sluchátka jsou základ! A taky je tu skoro každý má!
Celkově se mi tu docela líbí, nemůžu si v podstatě vůbec na nic stěžovat. V čase oběda je tu více živo, což mi po dvou hodinách ticha překvapivě vůbec nevadí. Čas tu utíká docela rychle, ale zároveň i práce mi jde pěkně od ruky.
Přestože preferuji být při práci sama a nesdílet s nikým jiným místnost, musím uznat, že jsem dnešní den byla více efektivnější než obvykle. Možná je to náhoda, ale spíše si myslím, že to je tím, že mě tady nic nerozptyluje. Dělám to, co ostatní: přijdu, sednu, pracuji. V prvním patře se nikdo moc s nikým nebaví, noví příchozí nezdraví, většina lidí má sluchátka, jsou zabraní do práce a své okolí nevnímají. Na druhou stranu je to však trochu nuda, panuje tu moc vážné pracovní prostředí. Je to zkrátka kancelář, ve které jste pokaždé s někým jiným. Nevím, zda je možné tady navázat nějaké osobnější vztahy, po mé jednodenní zkušenosti se mi však zdá, že spíše ne. Každý si tu hledí jen sám sebe a svého notebooku. Nikdo o vás nic neví, nikdo se o vás nezajímá, nestará se o to, co děláte. Překvapilo mě to, ale nevadilo mi to.
Pokud nemusíte chodit do firmy, máte práci, kterou můžete vykonávat odkudkoliv a stačí vám k ní počítač a internet, coworkingová centra mohou být podle mě dobrou volbou pro občasnou změnu ve stereotypních dnech. A to v případě K10 navíc ještě v opravdu luxusním prostředí!