Rychlá zpověď - návrhářka vibrátorů a tramvají Anna Marešová: Žena je emoce!

Když se řekne „Anna Marešová“, tak si dnes snad všichni vybaví tramvaj nebo sexuální pomůcky Whoop.de.doo. Já bych začala tou tramvají. Je to láska z dětství?

Jsem z Prahy, takže pokud jde o tramvaje, tak k nim mám vstřícnej vztah. A letos jsem byla v jižních Čechách, tam je úzkokolejka a ta má vlastně podobnej tvar jako tramvaj. My jsme tam právě jezdili na chalupu, když jsem byla malá a hrozně se mi to líbilo, protože to bylo jako malej vláček. Myslím, že právě tehdy a tam vznikla taková ta prvotní láska. Tramvaj je nedílnou součástí města a je hodně důležité, jak ta tramvaj vypadá. Je to pojízdná architektura, vizitka toho města.

Dnešní tramvaje mají několik typů interiérů. Co byste jim vytkla?

Například sedačky. To jsou taková vstupní brána. Často nejsou příjemné. Mám pocit, že někdy ty tramvaje nejsou řešené s ohledem na toho uživatele a ty nejstarší tramvaje jsou vlastně nejpraktičtější. Jsou lehké, takže jsou dobré pro ten provoz a zároveň mají ty laminátové sedačky, které v zimě topí, dají se dobře udržovat a tak dále. Bohužel ten technický pokrok dnes přehluší tu praktičnost. Naopak super je to, že jsou některé tramvaje nízkopodlažní. Teď si vzpomínám, že jsem jednou chtěla pustit paní v kostýmku, ať si sedne. Odmítla to s tím, že na chlupatých sedačkách nesedí. A to je špatně. Za tuhle dopravní službu si platíme a měli bychom tak mít možnost ji na 100% využít.

Dům na prodej 7kk - Praha 6, 307m2, Praha 6

Zobrazit nemovitost

Takže „modrá tramvaj“ vychází z toho, co bylo?

Je to vlastně přestavba T3, což je ta ikonická tramvaj ze šedesátých let od Františka Kardause. Jsou tam prvky nejen z této tramvaje, protože nejde o repliku nebo rekonstrukci, ale je to kombinace nových technologií a staré tramvaje. Nejzajímavější, co na té tramvaji bude, tak je otevřený zadní prostor. Nebudou tam okna. Okna se tam budou dávat jen v zimních měsících. Takže to bude výletní tramvaj, která je tmavě modrá a bude mít nádech takové lodi.

Jak se taková tramvaj navrhuje?

Prvotní nápady a náměty jsou takový radostný. Pak když už jde do nějakých detailů, tak už je to někdy náročnější. To, už se řeší úplně všechno. Ale je fajn to kousek po kousku sledovat, až vám to ve finále dá jeden celek. A až to bude, tak to bude velká radost.

Kdy to bude?

Má to být na letošním Designbloku. To znamená konec října.

Kromě tramvaje jste navrhla i několik erotických pomůcek. Tak pokud se budeme bavit o přípravách a jejich vzniku, jaký je v tom rozdíl?

Já bych řekla, že je to právě hodně podobné. Přijde nápad, nějaké zadání. Funguje nějaká rešerše. Je dobré si udělat linku, kterou se to bude ubírat. A pak tedy dojde ke konkrétnímu návrhu a ten se rozpracovává do detailů. Pak následuje výroba, dílčí detaily. Jak tramvaj, tak sexuální pomůcky, jsou pro mě témata, která mají přesah do společnosti.

Ať už jde o tramvaje nebo sexuální pomůcky, všechno musí projít testováním. Jak to probíhá?

U tramvaje ty testy teprve přijdou, protože až ta tramvaj bude postavená, tak se musí udělat technické zkoušky. Řešila se ergonomie, jaké opěrky dát pod zadek, do jaké to dát výšky. Ergonomie se totiž měří od nejmenšího dospělého člověka.  Pokud jde o sexuální pomůcky, tak třeba u venušiných kuliček, tam jsem šla na radu k paní gynekoložce, která ty kuličky doporučuje. Udělala jsem několik prototypů velikostí. A pak jsme se shodli na té jedné. U vibrátoru jsem pak měla na pomoc slečnu, která píše recenze na erotické pomůcky. Takže jsem ji přizvala. A zase je to o té ergonomii, o tom užívání. Podle mě, když to porovnám, tak ten proces je hodně podobnej.

Jak tohle všechno vnímá vaše nejbližší okolí?

Já jak už jsem v tomhle dlouho, tak mi to přijde běžné. Takže se většinou bavíme o tom, co se zrovna kolem toho děje. Co je nového. A je toho poměrně dost, takže stále se máme o čem bavit.

Přijde si třeba vaše kamarádka pro radu?

Kamarádky si jdou rovnou koupit kuličky. Dokonce jedna už to koupila sestře, a taky mámě.

Jak vnímáte historii sexuálních pomůcek?

Je to hodně zajímavé. Sexuální pomůcky jsou tady totiž od pradávna. Například princip venušiných kuliček je známý už 500 let před naším letopočtem. Takže to není žádná novodobá věc. Obecně pomůcka vždycky reflektovala to vnímání ženské sexuality v tu danou dobu. Třeba v osmdesátých letech vznikl československý vibrátor, který byl na tu buřtovou baterku a byl z takového červenobílého plastu. A to byly přesně ty plasty, co se používaly v kuchyni. A to taky odráží tu dobu. V devadesátých letech tady byl zase příliv z Německa, takový to naturalistický. Je hezký pozorovat tu linku. Jak se to všechno vyvíjí.

Co je pro vás symbolem ženskosti?

Jemnost a síla. Vnímám to tak, že jsme schopný v řešení situací vynechat svoje ego. Jemnost, to je to cenné. Žena je emoce. Někde jsem četla, že žena je z domu schopna vytvořit domov. A to se mi líbí.