Rychlá zpověď – Lucie Schejbalová alias Sejroška: Zeman by potřeboval "hajlajty"

Lucie, jak vznikla přezdívka Sejroška?

To je táborová přezdívka. Jezdím už deset let na tábory dělat vedoucí a jednou v noci mě ostatní načapali, jak se cpu tavenými sýry, bez pečiva, prostě jen tak. Kluci se smáli s tím, že jsem prostě neuvěřitelná sejroška a to mi zůstalo deset let. Někteří z těch mých kamarádů už ani nevědí, jak se jmenuju.

Odkud jste?

Od Ústí nad Labem, ne přímo z Ústí, ale za ním je město Chlumec. Už je to město, bývala to obec.

Jak dlouho jste v Praze?

Šest let.

Prodej bytu s balkónem, Smetanovo nábřeží, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Co Vás sem přivedlo?

No práce! Já jsem si myslela, asi jako každá holka z vesnice, že Praha na mě čeká (smích). Na severu není moc práce a když, tak je to bída s nouzí. Jednou jsme si se ségrou prostě řekly, že to zkusíme.

Pracujete v kanceláři pro porovnávač cen. Nevím sice, co to znamená, ale čím jste chtěla být původně?

Já jsem si pod tím taky neuměla nic představit. Ale úplně původně jsem chtěla být učitelka. Od dětství jsem to chtěla, chodila jsem na gympl a pak nevím proč, ale v devatenácti mi děsně hráblo a řekla jsem si, že chci být hrozně bohatá. Tak jsem šla místo na peďák na ekonomku, což byla asi největší chyba mého života. Mám tedy bakaláře a už asi pět let si snažím dodělat inženýra. Ale prostě mi to nejde.

Jak to?

Mám už všechno hotové, ale nemůžu se dokopat k psaní diplomky. Je to hnus, nechce se mi, ale už to musím dodělat, mám všechno hotové, a navíc to stojí peníze. Jenže ono se pořád něco děje, já se chodím domů jenom vyspat. Nemám vůbec čas a chuť si k tomu sednout.

A co tedy znamená ten porovnávač cen?

Když si budete chtít koupit třeba růžovou kabelku, tak si otevřete naše stránky, zadáte tam růžová kabelka a oni vám vyjedou všechny růžové kabelky…

To hledáte vy?

Ne, já se starám o ty eshopy, co u nás inzerují.

Na tohle ale nepotřebujete mít ekonomické vzdělání…?

Ne, vůbec. (smích)

No ale vy jste strhla internet svými videi jako Sejroška.

Ano, miluju kosmetiku a líčidla a vše kolem toho, tak to sleduju. Jenže každej je stejnej, už to byla nuda, tak jsem se rozhodla natočit video o líčení trošku jinak. Netušila jsem, že to bude mít takový dosah, myslela jsem, že to bude jen pro srandu pro kamarády.

Vy se tím ale nechcete živit, dá se tím vůbec uživit? A proč nechcete?

Dá, určitě. Vydělává mi to docela slušně. Když se daří, tak si díky tomu ke své výplatě přijdu na ještě jednu stejně takovou. To je sice skvělé, ale já jsem takový hýřivý blázen a musím mít každou blbost. A taky pořád někomu něco kupuju, rodině, přátelům. Jsem kosmetický maniak, mám toho fakt hodně, ale jsou to levné věci. Takže mě se ty penízky vždycky rozkutálí na všechny strany, ani nevím jak. Prostě to neumím, jsem sice ekonom, ale totální analfabet. Nevím, jak mám ušetřit, já to prostě nevím. (smích)

A tím, že jsem peníze nikdy neměla a teď je mám, tak jsem z toho celá divoká. No a proč se tím nechci živit? Už by to pro mě nebyl koníček, takže by mě to přestalo bavit, a hlavně je to dost nárazové, v prosinci třeba nebyl žádný kšeft a já nemůžu přece říct majiteli bytu, že mu nezaplatím v prosinci nájem, poněvadž nebyly kšefty. Taky většina youtuberů je pod nějakou agenturou a ty jim dohazují kšefty. A já si dělám všechno sama. Vybírám si, s kým chci spolupracovat. A většinou, když je nějaké zadání od marketingu, tak mi nechávají hodně volnou ruku.

Tvrdíte mi, že kupujete levně, ale kosmetika není levná.

Není, ale já si fakt vybírám levně. Třeba miluju sprchové gely z DM za sedmnáct korun. I Dermacol je oproti například Sephoře levný. Když jdu do Sephory… můžu si to koupit, ale je mi líto dávat za to tolik peněz. 

Navíc, já jsem se k těm značkám jako je Lancome a Estée Lauder dostala. Někdo mi to dal darem, nebo jsem dostala testery. Nikdy jsem neshledala, že je to lepší, že je to natolik dobré, že to teď budu používat. Mám prostě vždycky ekvivalent k těmhle drahým věcem. Žádná z těch drahých věcí mě nepřesvědčila.

Kolik máte doma třeba rtěnek nebo řasenek?

Ježíš .. hrozně moc.

Pronájem Luxusního mezonetu, 2+kk, Praha, Praha 1

Zobrazit nemovitost

To ale nemůžete upotřebit všechno.

Ne, to ne. Já to dost rozdávám a teď navíc pořádáme s ostatníma youtuberama dobročinný bazar. Bude se to jmenovat Youtuberský Kelebrity Bazar, koná se 17. února ve Vnitroblocku od dvanácti do osmi do večera. Budeme tam prodávat líčidla a všechny naše šmuky. Výtěžek půjde na nadační fond Vrba. To založila paní, které zemřel manžel. Pomáhají rodinám, které takhle ztratili živitele.

Kdy Vás začalo bavit se líčit?

Už někdy na základce. Ve dvanácti nebo tak nějak.

Chodíte na kosmetiku?

Nikdy jsem nebyla. Já vím, jsem hrozná, ale já to nemám ráda. Nechci, aby na mě někdo cizí sahal, a ještě ten čas tam trávit. Já si všechno dělám radši sama. (smích) Nejsem žádný profík, jsem laik. Ale prostě mě to baví. Když na to mám čas. Ráda si dělám ty stíny a tak…

Ptají se Vás lidé na radu?

Ano, maminky mi píšou nebo mladé holky. Chtějí vědět třeba, která řasenka do stovky je dobrá a tak.

Kde berete tu inspiraci k těm všem šíleným líčícím videím?

To mě prostě tak napadne, já vždycky projdu byt a co mi padne do oka, to beru, naposledy jsme viděly se ségrou v obchodě takový váleček pro děti na kreslení, tak mě ponoukla ona, a nakonec to bylo fakt dobrý. Sranda.

Jak na Vás lidé reagují ve společnosti?

Jsou na mě všichni nesmírně milí, nesetkala jsem se zatím s negativním komentem face to face. To si lidi nechávají do zpráv nebo komentářů.

Jak snášíte tu kritiku. Lidé umí být hodně zlí…

Ze začátku mě to bralo, ještě když máte blbej den a pak čtete, že jste taková a maková. Hodně jsem z toho bývala špatná. Hlavně tomu nerozumím, proč to ty lidi dělali. Mně, když se něco nelíbí, tak to vypnu a jdu dál. Nenapíšu autorovi, ať maže do plynu nebo něco takového. Teď už jsem v pohodě. Už mě sleduje velká skupina lidí, takže je logické, že se nemůžu zavděčit a líbit všem.

Co bylo nejhorší, co Vám kdy kdo napsal?

Ať chcípnu nebo něco podobného. Já komentáře nemažu, za tu dobu jsem jich smazala asi deset a ty byly tohoto charakteru.

Co Váš soukromý život?

Žádná hitparáda. Kolem mě se točí samí gayové. Ty miluju, jsou to dobří kamarádi, ale chlapi se kolem mě netočí.

Teď jste mě překvapila.

Fakt to tak je. Jednou jsem odmítla nějakého chlapíka, byl z Ostravy a ta komunikace byla prostě divná.

Povězte mi ještě, co máte ráda, vy jako Lucka? Jak si představujte svůj vysněný den?

Vysněný den? Asi to bude znít blbě, ale na táboře. Opravdu. Nebo na škole v přírodě s dětmi. Já nemám moc ráda dovolené, mně to nebaví, já nevím, co tam mám dělat. Zvládnu dva dny na pláži, ale pak už nevím, do čeho píchnout.

Ta konkrétní daná země ale nabízí spousty možností!

Já vím, ale mně to nebaví. Jako děti jsme moc necestovaly, jezdily jsme hlavně na ty tábory. Mně baví, když je ten čas vyplněný tím, že pomáháte nebo děláte radost někomu jinému. Na táboře pomalu ani nespíte, pořád vymýšlíte hry. To mě baví.

Vy jste se měla na tu ekonomku fakt vykašlat.

No, vždyť to říkám. (smích)

Vlastní děti nechcete?

Vždycky jsem chtěla, ale teď mám neteř. A díky ní je chci čím dál tím míň. Vidím, kolik je to práce a starostí a já čím jsem starší, tak jsem pohodlnější. Nikdo mě neomezuje, můžu jít kdykoliv, kamkoliv… teď mi to takhle vyhovuje. Ale samozřejmě stát se může cokoliv. Přijede princ na „šimeringovým“ (zářícím, pozn. redakce) koni a je všechno je jinak.

Mluvíte nějakým jazykem? Všimla jsem si, jak počešťujete angličtinu.

Ne moc ne. Měla jsem na škole hlavně němčinu, i trošku anglinu, ale já to vůbec nepoužívám, takže mám takové ty školní znalosti. Nic už neumím.

Lucko, kde se vidíte za deset let? Nepředpokládám, že chcete pořád porovnávat.

Já nevím, ale v téhle práci já jsem poprvé po deseti letech fakt spokojená. Mám tam super podmínky a kolegy. I když jsou to programátoři, se kterými moc sranda není, ale poprvé v životě jsem v práci fakt šťastná, takže by mi nevadilo tam být i dál.

Co jste dělala předtím?

Předtím jsem pracovala v jedné firmě na oddělení korespondencí, a ještě předtím v té samé firmě na call centru.

Tak tomu rozumím!

No, to bylo fakt hrozné. Chodila jsem domů první tři měsíce s pláčem. Jenže když jsem přišla do Prahy, tak jsem tu nikoho neznala, neměla jsem žádný kontakt. Strašně dlouho jsem nemohla najít žádnou práci, až se mě kamarád zeptal, jestli teda nechci jít volat k nim. Musela jsem. Účty se samy nezaplatí.

Vidíte a dneska jste slavná!

No. Je to zvláštní pocit, lidé mě poznávají na ulici, chtějí se fotit. Ne teda každej den. Je to super, ale třeba zrovna dneska jsem jela autobusem s nějakými puberťáky a ty si mě fotili, jakože tajně a šuškali si. To bylo divné. Musím ale říct, že jsem si na to zvykala. Když za mnou někdo přišel a ptal se, jestli se se mnou může vyfotit, tak já hned: "Proč jako?" a v druhé vteřině mi docvaklo, že jsem Sejroška.

Jste zvaná teď na různé společenské akce, kde jsou novináři a ostatní celebrity…

No, to jsem. Naposledy jsem byla na otevírání Chodova. To bylo ultra trapné. Otevíral se obchoďák, všichni na sobě róby, organizace šílená… bylo to hrozně neosobní. To já radši budu s neteří skládat puzzle.

Dávala jste tam nějaký rozhovor?

Ne, byli tam slavnější youtubeři a hlavně Leoš Mareš.

Nebyla jste nervózní, když jste byla v show Jana Krause?

Jo byla, nejdřív jsem to dokonce odmítla. Jenže oni pak volali znovu a já přiznala, že se bojím, že nechci moc řešit soukromí a tak. Uklidňovali mě, že pan Kraus se těší, tak jsem souhlasila. Viděla jsem některé díly a byla překvapená, že jsou některé ty holky nervózní a čím víc byly nervózní, tím víc dostaly naloženo. Nechápala jsem, že za sebe trošku nebojují. Kdyby se naštvaly a nemluvily s ním…. Ale na mě byl super. Strašná sranda.

Co říkáte na prezidentské volby?

Jsem ráda, že si můžeme volit přímo. Ale já vlastně nevím, koho budu volit. Hlavně tam nechci Zemana. Když jsem dala na Facebook, že budu volit Drahoše, tak se tam rozpoutala šílená debata… ale asi ho volit budu.

Lucko, moc děkuji za rozhovor. Přeju hodně štěstí.