Rychlá zpověď - módní návrhářka Natali Ruden: Na tepláky nikdy nepřistoupím

Natali, jak je možné, že si vaše šaty prohlíží sám Ladislav Špaček?

Doufám, že ho skutečně oslovila moje práce, že vidí, že se tomu věnuji a žiju tím. Myslím si, že ten styl je elegantní. Určitě by se mi nepovedlo sem pana Špačka dostat, kdyby se mu to nezdálo dobré.

Měl nějakou radu nebo připomínku, se kterou jste třeba nepočítala?

Jsme přátelé, známe se už delší dobu, takže si říkáme připomínky navzájem.

Ladislav Špaček vstoupil do rozhovoru: Mně třeba říká, že bych měl konečně vyzkoušet více casual elegantní styl, abych nebyl zbytečně formální, třeba jako Brad Pitt. Já jí vysvětluju, že jako Brad nikdy vypadat nebudu. (smích).

Luxusní mezonet 4+kk na pronájem 292m2, Praha, Praha 5

Zobrazit nemovitost

Co si myslíte, že dnešní generaci dvacátníků, třicátníků chybí v oblékání?

Vzory. Nemají kde se naučit a poznat co je kvalita, styl a elegance. Tím pádem je těžké po nich chtít, aby se vkusně oblékali. Ale i proto máme něco dělat a nevzdávat se, neztrácet styl a nevydávat se cestou tepláků a unisex oblečení. Měli bychom se snažit držet úroveň a snažit se ukázat, co je to styl, elegance a způsob oblékání.

Unisex a tepláková móda je ale v posledních letech opravdu fenomén.

Neřekla bych, že je to fenomén, na předměstí chudých měst vždycky chodili v teplákách, nebylo to ale takhle masivní a neříkalo se, že je to elegantní, že pokud se k teplákům přišije lesklý proužek, může se v nich chodit po ulici, nebo je dokonce vzít do společnosti. Musíme říkat přímo, že to není hezké, nikam nás to neposouvá a k ničemu nepřispívá. S teplákovou módou proto vůbec nesouhlasím. Nepřijde mi absolutně vhodná do společnosti.

Jak poslední rok koronaviru přispěl k módě, jak ovlivnil vaši práci?

Snažím se tomu nepodlehnout. Také mně říkali, abychom z krásných materiálů, sametu, které jsme nakoupili na koktejlové společenské šaty, ušili luxusní tepláky. Řekla jsem, že to skutečně neudělám, to raději materiál zlikviduji, než abych z něho šila tepláky. Chápu, že se měníme, potřebujeme se nějakým způsobem přizpůsobit době, ale ne tímhle. Spíše hledám způsoby, aby oděvy byly pořád krásné, ale zároveň kombinovatelné, úspornější, aby se z jednoho kusu oděvu daly udělat dva různé, nebo přikoupit nějaký detail a udělat z toho jiný model. Šetrněji přistupovat k práci, materiálům, i penězům našich klientů. Nedělám příliš okázalé věci.

Špaček: Není to tak dlouho, co jsem tu moderoval přehlídku domácího oblečení. Rozhodně to ale nebyly tepláky. Bylo to nádherné, jednoduché, praktické, volnější, sexy. To je přesně ten trend, kterého bychom se měli držet, nepodléhat tomu strašnému úpadku, teplákům, ale jít touto cestou, kterou tu Natali před pár měsíci předvedla.

Ovlivnil koronavirus vaši klientelu?

Samozřejmě. Dokonce sem lidi přijdou a řeknou, že je mrzí, že nemůžou nakupovat, protože v tom nemají kam jít, a že se už nemůžou dočkat, až si něco nového pořídí a vyrazí do společnosti. Večerní šaty teď čekají na svou příležitost, ale koktejlové šaty a hezké kostýmky děláme hodně, i na zakázku. Stalo se teď módou, nebo spíše jsme nuceni k tomu, setkávat se s přáteli doma. Samozřejmě muži i ženy chtějí jeden pro druhého vypadat hezky, a domácí párty je také příležitost, proč se hezky obléknout.

Myslím, že teď máme skvělou příležitost věnovat se domácímu oblečení. Co si budeme povídat, muži milují očima, občas chtějí vidět svou ženu jinak než v něčem, co už se nehodí vzít ven, tak v tom chodíme doma. To také prospívá kvalitě vztahů, které jsou v této době velmi zkoušené. Prožíváme izolaci, nikdy jsme nebyli takto odkázáni jeden na druhého. Myslím si, že ženy by neměly podceňovat oblékání doma, a muži také ne.

Špaček: Natali mi vyprávěla krásný příběh ženy, která si tu ušila šaty na zakázku. Nebyla to žádná modelka, obyčejná žena. Oblékla si je doma jako překvapení pro manžela. Ten, když vešel a uviděl ji v nich, tak se rozplakal.

Natali: Nečekal to, a vlastně byl ohromen, jak je pořád krásná. Říkala, že si užili nádherný večer. A přestože mají krásné manželství, tento večer byl speciální. Až mě to dojalo. A stačily k tomu jen šaty.

Co roušky? Takřka každý návrhář hned na jaře začal šít roušky.

My jsme byli jedni z prvních, roušky jsme měli prakticky hned. Pak začalo šílenství, kdy se říkalo, že ti s rouškami se chtějí jen zviditelnit, tak jsem je přestala dělat. Navíc, moje roušky byly spíš módní doplněk než skutečná ochrana před koronavirem, byly sice krásné, zajímavé, ale chápu, že funkce roušek je jiná, a tak jsem je přestala šít. Na začátku koronaviru jsme vyrobili krásné krajkové roušky pro kamarády a naši klientelu, ale pak už jsem v tom nepokračovala.

Teď mám v butiku vystavené roušky, které mají zajímavý příběh. Mám spolužačku z vysoké školy Angelu Brennan, která teď žije v Austrálii. Zahájila výrobu roušek, které v sobě mají membrány, nanotechnologii, jsou prostě hygienicky vysoce účinné. Navíc jsou promyšlené, dá se v nich dýchat, mohou se prát a udržovat se, ale co je pro mne zajímavé - je to dokonalá designérská práce. V rámci koronaviru jsme spolu začaly víc komunikovat, poslala mně limitovanou kolekci svých roušek sem do butiku. Nabízíme je tu, protože jednak splňují normy, jednak se velice dobře nosí. Jsou zvláštní, trochu vypadají jako obličej. Vypadají vlastně jako ona. Když ji mám na sobě, taky vypadám jako ona (směje se). Myslela jsem, že se mi to jen zdá, ale potvrdila mi, že je designovala podle sebe, a pak mi navrhla, abych udělala také svůj design. Teď ho připravujeme, roušky se stejnou nanotechnologií se vyrobí v Austrálii a opět přivezou sem. Ale tentokráte to bude můj design. Už se na to těším.

Takže vaše klientky budou vypadat jako vy?

Ne, já to budu dělat trochu jinak. Nevím, jak by je přivítali doma. (smích)

Máte syna. Říkala jste, že nastoupil na britskou školu.

Je to velký úspěch, jsem na něj hrdá, prošel řadou testů a zkoušek, všechny zvládl výborně. Má perfektní angličtinu a vždy se dobře učil, věřím, že i univerzitu zvládne bez problémů. Je velmi komunikativní a dobře se adaptuje v nových podmínkách, ve škole už má spoustu kamarádů. Kvůli covidu pobyl v Británii jen tři úvodní měsíce, zahájil studium velmi dobře, ale pak začat tvrdý lockdown a v prosinci se musel vrátit do Prahy, naštěstí to stihl před různými omezeními dopravy, teď už by to nebylo tak snadné. Vybral si univerzitu v Manchesteru nejen proto, že patří k nejlepším, ale už léta hraje fotbal v Praze za Duklu a do Manchesteru chtěl i z tohoto důvodu. Přihlásil se tam do univerzitního týmu, a hned ho přijali, je to pro něj další silná motivace.

Prodej bytu s balkónem, Smetanovo nábřeží, Praha 1

Zobrazit nemovitost

Někde jsem se dočetla, že vám dokonce moderoval nějakou přehlídku.

Filip byl poprvé na mojí přehlídce, když mu byl jeden rok. Od té doby chodil jako model každou přehlídku. Mola se nebojí, stejně jako já, chodila jsem jako malá přehlídky mojí mamince, která byla také návrhářka. Filip je sportovec, obléká se ale elegantně a vkusně. Když může, vezme si smoking, ani na party by nešel ve sportovním oblečení. Když mu bylo kolem deseti, dvanácti let, převažovalo u něj sportovní oblečení, ale postupem času se to proměnilo. Když okolo sebe člověk vidí elegantně oblečené lidi, sám to tak pak bude chtít. Pokud okolo sebe elegantní módu člověk nemá, nemá ani chuť se tak oblékat. Proto vedu své klientky k tomu, aby byly elegantní a vkusně oblečené nejen kvůli jim samým, ale i kvůli prostředí, ve kterém se pohybují. Filip s módou vyrůstá celý svůj dosavadní život, babička byla celý život módní návrhářka, maminka taky, to by v tom byl čert, aby ho to nepoznamenalo. Věřím, že je to cenný vklad do života. Rodiče si málo uvědomují, že nevědomky jsou vzory svým dětem, v chování, oblékání, ve vzájemných vztazích.

Na co se mohou vaše klientky těšit v roce 2021?

Hlavně si přeji, abychom pokračovali v práci, kterou jsme dělali, a byla možnost práci i prezentovat. Moc mi chybí módní přehlídky. Je to vždycky vyvrcholení práce za určité období. Mám ráda tematické přehlídky, úspěšné byly Ocean, Asie, Diamond, Praha, L‘ Arte di Vivere, My way, Eden, ráda vzpomínám na Děti květin, to byl retro pohled na módu sedmdesátých let. Na přehlídce mohu předvést, co nového jsem vytvořila, jakým směrem jsem rozšířila svůj repertoár. Je to také milá příležitost setkávat se s klienty a získávat nové. A taky to je společenská událost, lidé se hezky oblečou, setkávají se, seznamují se, prostě to je prožitek, který teď všichni postrádáme.

Mám ještě jeden velký sen, a sice rozšířit podnikání do jiných států, netuším ale, jak se to podaří, je to velký úkol. Na druhou stranu si asi musíme nějaký ten cíl stanovit a pak dělat všechno pro to, abychom ho dosáhli.

Teď to ale nejde, musela jste se přesunout do online světa.

Ano, z toho nemám ale vůbec radost. Zakládám si na osobním přístupu ke každé zákaznici, ale kvůli nařízením vlády jsme v tom dost limitovaní. Proto začal vznikat online shop nataliruden.inshop.cz. Jsou tam dostupné nádherné kousky, které jsem schopna jakkoliv na přání klientky upravit. Nově také šijeme svatební šaty, které budeme půjčovat. K tomu mě inspirovala moje kolegyně, která se bude vdávat.

Natali, řekněte mi, jak vůbec tuhle krizi zvládáte finančně? Přispívá město na nájemné nebo snaží se vůbec nějak pomoct?

Pokles příjmů je znatelný, to na sobě poznali všichni, kdo podnikají. Lidé nenakupují modely, protože je nemají kam vzít. Plesy, divadla, společenské akce byly každý rok v tomto období motivem pořídit si nové šaty, dnes sedíme doma. Chápu, že i město je na tom s příjmy špatně, a věřím, že dělá vše pro to, aby udrželo kvalitní obchodní síť při životě. Jsem bojovnice, leccos jsem už musela v životě překonat a nevzdávám se, chci, aby Praha měla v centru co nabídnout.

Prozraďte něco málo ze soukromí. Když je syn v Anglii, má vás doma kdo obejmout?

Na nedostatek lásky si nestěžuji… (tajuplně se usmívá)

Moc děkuji za rozhovor.