Rychlá zpověď - muzikant Felix Slováček prozradil, co má v ložnici: "Po rozchodu s Lucií jsem byl unavený"
Jeden z největších muzikantů v Česku, Felix Slováček, nadevše miluje hudbu, které se celý život věnuje, a dokonce za ni dostal medaili Za zásluhy. V posledních letech je ale jeho jméno spojováno spíše s milostnými aférami než s hudbou. V rozhovoru pro LP-Life.cz se ale hudebník rozpovídal nejen o hudbě, ale také o rodinném štěstí. Například prozradil, co v jeho ložnici nemůže chybět...
My jsme spolu dělali rozhovor naposledy před čtyřmi lety, co se u vás za tu dobu změnilo?
To je otázka na knihu, ne na krátké povídání.
Vypíchněte nějaké životní momenty, které si myslíte, že jsou důležité.
Určitě že jsem se sešel a rozešel s Lucií (Lucie Gelemová, mladší partnerka - pozn. redakce), znovu se odstěhoval k Dádě (manželka)... Mezitím samozřejmě probíhala normální muzika, koncertní šňůry, všechno tak, jak má být. Byl jsem plný elánu. Když se zpětně ohlédnu, tak nejhorší na tom byly ty přestávky, kdy jsem nemohl hrát kvůli covidu a toho bylo hodně. Takže aspoň díky za něco.
Kvůli covidu mnoho hudebníků, herců a všech z umělecké branže přišlo o živobytí. Co vy jste po tu dobu, co jste hrát nemohl, dělal? Jak jste ten čas využil?
Samozřejmě musel jsem si hrát, aby na to nezapomněly moje rty a prsty, ale hrál jsem si věci, kterým jsem zůstal něco dlužen, nebo které jsem se chtěl naučit z paměti. Vždycky mě hrozně mrzelo, když jsme se potkali s celou kapelou na pivu a tam jsme řekli, že akorát tamto a tamto odpadlo a vždycky to bylo smutné.
Říkal jste věci, kterým jste něco dlužen. Co to ve vašem pojetí znamená?
Třeba koncert Artie Shawa, což byl fantastický americký klarinetista, která měl svůj big band jako já. Hrál na klarinet jako já a dokonce se narodil 23. května jako já. Tak mi přišlo příjemné takovéto setkání a naučit se jeho dílo.
Uměl byste spočítat, kolik skladeb nebo alb jste za svou kariéru udělal?
Tak přibližně 26, 27 alb, na každém je řekněme 13 - 15 titulů, takže přes 300 - 400 jenom co jsou na nosičích. Pak je spousta nahrávek, které jsem dělal buď já sám jako šéf Big Bandu Československého rozhlasu nebo s Láďou Štaidlem, s Karlem... spousta a spousta nahrávek.
Vy jste hrál a hrajete se spoustou osobností a hvězd, ale spousta z nich tady už není. Na koho nejraději vzpomínáte, s kým se nejlépe hrálo i chodilo na pivo?
Já jsem dělal 50 let s Karlem (Gottem, pozn. red.), prvních 20 let denně. Pak, když už jsem byl v rádiu, tak jsme měli spolu, řekněme, takovou pupeční šňůru a pořád jsme se k sobě vraceli a nahrávali, dělali gala plesy a tak. Když pořadatel už nevěděl co, tak zavolal Karla a vždycky byl úspěch, ten to završil. V dnešní době, si myslím, že to dokáže možná pan Dyk. Další mě zrovna nenapadají.
Myslíte, že Vojta Dyk je takovým jeho nástupcem?
Nedá se říct nástupce, ale dá říct, že je to velice talentovaný člověk, který umí nejenom swing, ale i pop. Kam se otočí, to umí. Má nakročeno tak, aby byl i ve světě známý.
Co vaše děti? Ty jsou taky umělecky založené, doufáte, že také budou ve světě známé?
Anička se velmi snaží, dokonce si napsala vlastní CD. To já chválím, když si zpěvák zpívá písničky, které si sám napíše. Je to nejenom pro současnost, ale i do budoucna úžasné. Jak se říká: Co hodím před sebe, najdeš. Pán Bůh zaplať, je teď zdravá a plná energie. Má svou kapelu, koncerty, televizní natáčení v Ordinaci a vystupuje všude možně. Felix jako klarinetista a saxofonista se také prosazuje. Vynikajícně zpívá s mojí kapelou, ale i na různých muzikálech v Semaforu. V poslední době velmi často diriguje, je šéfem komorního orchestru v Písku.
Jste pyšný?
Je to příjemné, že jsou děti soběstačné. Myslím si, že soběstačnost je základ u každého dítěte. Navíc moje první dcera z prvního manželství, René, je velmi známá jako dabérka a v dabingu je velmi uznávaná.
A co vaše vnoučata? Jaký jste dědeček a jak je vedete k hudebnímu talentu?
Já mám dva vnuky. Mladý Felix má zrovna dneska přehrávku na klarinet a sám chodí hrát nějaký sport. Mně to připadá jako pozemní hokej, má to svoje tituly, ale přesně si to nepamatuju. Druhý, ten je ještě malý, má ale velký talent, hodně mluví, je chytrý. Řekl bych, vztah, který měl Felix s paní Zemánkovou, se povedl, a to dítě je nádherné.
Co vás čeká v tomto roce? Na co se těšíte?
Jsme na začátku a já jsem trošku v rozpacích, protože pořadatelé zatím vyčkávají a bojí se. Takže i když se něco nezruší hned, tak potom třeba zavolají, že se lidé bojí, že přišlo málo lidí, nebo že vraceli lístky. Toto je teď zvláštní období, kdy člověk neví, na co se má těšit. Ale přese všechno se mi podařilo natočit nové album, a to si myslím, že se hodně povedlo a bude se jmenovat Nádherná láska. Podle písničky, kterou zpíval Pavel Novák, Nádherná, nádherná, nádherná. Budou tam nádherné melodie od Petra Hapky, nebo od Zdeňka Bartáka Zdivočelá země, ten základní titul, motiv, to je nádherné. A různé hity i od Michala Davida a Karla Svobody a Nino Roty.
Vy máte v květnu narozeniny, letos vám bude 79. Jak to oslavíte?
Já myslím, že 79 budu slavit normálně, běžně. Budu přemýšlet pak celý rok, jestli udělám velký koncert k mým 80. narozeninám. Taky samozřejmě jak na tom budu, protože zatím se cítím velmi dobře. Jsem fit, malinko jsem byl unavený po tom rozchodu s paní Gelemovou, ale teď myslím, že jsem skoro na 90 % zpátky v kondici.
Máte nějaký recept, co děláte, nějaké speciální cvičení? Přeci v 79 být takhle fit, abyste udržel všechny ty koncerty, abyste zvládnul běhat na jevišti, na to musíte mít nějaký recept nebo cvičení.
Za prvé mám v ložnici kolo a na něm se snažím ujet vždycky minimálně 500 kilokalorií. Což je makačka, to se člověk zapotí. Pak chodím do fitka, aby mi přeci jenom trenér ukázal, co dělám špatně a co bych měl udělat, nebo co bych měl přidat. Velmi rád jsem, když mi zavolají kluci jako Petr Janda, který organizuje třikrát týdně tenis nebo jiní kamarádi mě tam pozvou a tak dále.
Na závěr pozvěte naše čtenáře někam, kde vás na 100 % určitě letos uvidí a kde vás budou moct poslouchat.
100 % budeme hrát na festivalu Otvírák, který bude 13. srpna v Mostě.
