Rychlá zpověď - návrhářka svatebních šatů Tereza Sabáčková: Nevěsty u mě omdlévají

Co ty a pražský fashion week, nikdy jsi na něm nepředváděla?

Ne ne ne, já se těmhle akcím trošičku vyhýbám, možná to je jenom moje jedna špatná zkušenost. Přijde mi, že takové ty alternativní prostory typu obchodního domu Kotva mým by mým šatům příliš neslušely ... je to příliš industriální, moderní, rychlé. Předvádějí se tam spíše věci, který nejsou nositelné, a já jsem pro tu nositelnější módu, ráda dělám prostě pro lidi, do života. Sice dělám svatební šaty nebo společenské šaty, na nevšední události, ale tak, aby to zákaznice mohly vynést a cítily se v tom krásně, výjimečně, ale přitom tak, že nejsou jak z jiné planety.

Jsem spíše pro tu klasičtější linii, podtrhující ženské křivky, a ta podle mě na fashion weeku až tak moc není. A také mám pocit, že tam chodí lidé trošku na pózu, to mě odrazuje… být strašně světový za každou cenu, a někdy je to podle mě na úkor individuality a jedinečnosti. Opravdu upřednostňuji spíše autorské přehlídky, kde to má pro mě mnohem větší hloubku a příběh, emoce a je to o tom návrháři a jeho osobnosti.

Zase ale spousta lidí, kteří tam jdou, si i něco koupí a nosí to?

Za mě mám pocit, že spousta lidí tam chodí spíše na show a z důvodu společenské příležitosti, jen aby tam byli. Aby si to mohli dát na Instagram nebo na Facebook, označit, že byli na fashion weeku.  To není rozhodně nic špatného, jen já takové události nevyhledávám. Zatímco když jdou na autorskou přehlídku, tak z toho mají takový hlubší dojem, zajímá je víc návrhář a jeho tvorba. Fashion week mi přijde jako takový videoklip, zatímco autorská přehlídka jako celovečerní film.

Pronájem Luxusního mezonetu, 2+kk, Praha, Praha 1

Zobrazit nemovitost

A co ty a zahraničí? Netoužila si někdy jít třeba na londýnský fashion week?

Já jsem právě orientovaná na látky z východu. Miluju krajku, ruční práci s kamínky, ozdobnými aplikacemi, ornamenty, tak jsem spíš radši inspirovaná tady těmi vlivy. Miluju různé libanonské instagramové stránky s fotkama ze svateb, společenských událostí, je to takový úplně jiný směr a jiný svět.

Klasické fashion weeky, alespoň tak, jak se mi jeví podle prezentace v médiích, nabízejí spíš než společenské róby, módu na denní nošení, kde je cílem vybočovat na ulici z davu, v práci nebo nějakým způsobem vyniknout. Já spíš než pro ulici ale dělám šaty nebo koktejlky na plesy, svatby, výjimečné příležitosti…na zámky a červený koberce, a to je něco, na co podle mě na fashion weeku není takový prostor, a ani to není cílem.

 Myslím, že já spíš jedu takovou tu linii Pohádky tisíce a jedné noci.  Dělám šaty, které z mých zákaznic dělají princezny a bohyně, v jakémkoli věku, i bez modelkovských rozměrů, a ony se tak pak i cítí, to je mým cílem, což není úplně zase linie fashion weeku.

Tvoje nedávná přehlídka na Žofíně je hodně adorovaná, hodně se o ní mluví. Já na ní byla a byla jsem unešená.

Ta byla moje vysněná, připravovala jsem ji asi tři roky. Mám z toho samozřejmě takový pocit zadostiučinění, že všechna energie a všechno, co k tomu směřovalo ty roky, že se několikanásobně vrátilo.  Myslím si, že všichni, co tam byli, mluvili právě o tom, že tam byly ty skutečné  emoce a prožitky. Zazpíval i Vašek Noid Bárta a natočil doprovodná videa. Ten umí pracovat krásně s emocemi po hudební i vizuální stránce. Tím to celé umocnil. Vůbec tam byla spousta lidí, se kterými dělám dlouhodobě ráda, kteří jsou moji přátelé, blízké osoby, takže to právě nebylo o žádné póze, ale víc o vztazích, které jsou reálné a myslím, že se to promítlo i v rámci atmosféry celého večera. Za to jsem moc ráda.

Kde bereš inspiraci? Nechávají to zákaznice ve tvých rukách, nebo ti do toho mluví?

To je různé, záleží na zákaznici. Musím říct, že ve výsledku je zákaznice víc spokojená, když mi nechá větší prostor, protože se vždycky samozřejmě snažím dělat to nejlepší pro ni. Když třeba není úplně tak zběhlá v tom, jak se látka nebo střih chová, jenom vidí někde nějaký výsledný obrázek na modelce a chtěla by to tak striktně pro sebe, tak potom se trápíme trochu obě. Výsledek není tak na sto procent než když si tam přece jen nechá  – což naštěstí většinou je – otevřené prostory pro to, abych jí do toho zasáhla a minimálně trochu to regulovala. Nejlepší opravdu je, i ten proces i ten výsledek, když je víc otevřená tomu, že mi věří, než když má nějakou konkrétní svoji představu a na ní lpí.

Nedělám jen svatební šaty, ale dělám i modely na plesy nebo na vzácnější příležitosti jako promoce. Taky na svatbu se někdy obléká opravdu celá rodina, takže ta klientela není jen nevěsta, ale i maminka, družička a podobně, a zase se vrací. Někdy jsou to takové rodinné zakázky, to mě moc baví.

Jaký je dobrý časový horizont, který je potřeba na to ušít svatební šaty v klidu?

Bohužel ty horizonty jsou někdy dost tristní. Jsou i nevěsty, které opravdu přijdou div ne tři neděle před svatbou. Někdy to jde, a někdy člověk opravdu musí odmítnout, protože ve svatební sezóně je to opravdu hodně nabité.

Aby to bylo v klidu, standardně jsou termíny svateb červen až srpen, tak když nevěsty chodí od března, tak je to v pohodě. Pár měsíců koukáme po látkách, než je nabídka látek kompletní, ladíme střih, a pak šijeme, zkoušíme a zdobíme. Do toho ještě některé nevěsty zhubnou, takže občas se hodí i časová rezerva na úpravy před odevzdáním.

U těhotných nevěst pak zase odkládáme šití spíše na „poslední chvíli“, to nemá jako úplně smysl dělat půl roku dopředu. Ale většinou mi sem chodí už nevěsty s dětmi než těhotné.

Kolik zhubnou a hlavně jak mě zajímá? (smích)

Některé nevěsty zhubnou už jenom tím stresem a blázincem, který občas svatební přípravy přinášejí. A pak jsou nevěsty, které hubnou i kvůli svatebním šatům a svému vysněnému dni.  Svatba je sice finančně nákladnější dieta, ale musím říct, že často velmi účinná. (smích)

Jedné nevěstě jsme nedávno museli týden před svatbou zabírat šaty o 8 cm v pase, a skoro dvě konfekční velikosti. Byla totiž párkrát navštívit mou kamarádku, která má Body Fit Wrap, a metoda těchto zábalů na někoho zabírá opravdu velmi intenzivně a rychle. Já jsem tedy své kamarádce moc nepoděkovala, ale nevěsta byla opravdu spokojená. (smích)

Ty jsi teď taky těhotná, už si přemýšlela, jak to budeš zvládat s mateřstvím?

Samozřejmě že jsem nad tím přemýšlela, myslím, že spoustu věcí se nedá úplně přesně naplánovat, protože miminka jsou různá, uvidím, jak to budu zvládat i já. Určitě mám ale představu, že bych ráda příští svatební sezónu zase navázala a svatební šaty nevynechala. Mám na příští svatební sezónu docela poptávku. Naštěstí mám okolo sebe spoustu lidí, kteří mi budou oporou a mám v plánu to skloubit. Věřím, že s kapkou štěstí všechno jde, když se chce.

Prodej luxusního mezonetu 4 + 1, Praha, Praha 5

Zobrazit nemovitost

Kde máš prsten ty? Miminko na cestě a svatba žádná?

(smích) Znáš to - kovářova kobyla... Opravdu dlouho jsem se věnovala jenom práci, na miminko jsem si počkala. A je to teď pro mě maximální radost. Svateb a veselek si díky své práci užívám až až.

No počkej! Ty se nechceš vdávat?

Určitě nemám nic proti vdávání. Když jste s tím správným partnerem, je manželství hezká tradice, ale už jsem si kdysi jednu svatbu zažila. Byla krásná, takže teď už mám jiné pořadí priorit...

Nemáš někde náčrt svých druhých svatebních šatů?

Nemám, ale naštěstí co se týká svatebních šatů, nápadů mám zatím stále dost, takže to by asi problém nebyl, ale opravdu jsem se teď svatebně docela vyčerpala touhle sezónou, takže mi nevadí si od svateb taky trochu odpočinout. (smích)

Když tvoříš svatební šaty nějaké nevěstě, stává se někdy, že se z vás stanou přítelkyně?

Ze zákaznic se mi stávají kamarádky docela často, ty se pak vdávají a to už kamarádky jsme. S nevěstami si ale často vytvářím hezké vztahy…. Svatební šaty jsou často hotové až po třeba šesti zkouškách, takže spolu strávíme docela dost času. Když se dělá s krajkou, tak zkoušky trvají často i přes hodinu a půl, teď do toho občas omdlévají, takže to nás docela sblíží.

Proč omdlévají?

Při dlouhých zkouškách se jim dělává bohužel docela často špatně, takže to neustojí a omdlí. Tak každá druhá nevěsta se s tím na nějaké zkoušce setká. Já je na to vždycky raději dopředu upozorňuji, aby hned hlásily, pokud se jim třeba začne točit hlava, nebo dělat mdlo. Stojí tady dlouho, a teď my opravdu tu krajku děláme na tělo, tak aby to bylo tam, kde má, aby to zúžilo a zdůraznilo to, co má, tak to je třeba opravdu hodina a půl zkoušky. Tak se docela často dělá nevěstám špatně, kor když jsou hladové nebo si nehlídají pitný režim a ještě když k tomu mají podpatky.

Snažím se je nedostat do toho stavu, aby omdlely, takže proto je taky včas varuju a dělám jim takový bezpečnostní školení už na první nebo druhý zkoušce. Mám jako první pomoc větrák, otevřené okno či dveře, sušenky a vodu, hned je třeba si sednout, případně i dát nohy na stul, a ono to zas odezní.

To je strašně dlouhá doba. Ty taky musíš být v neskutečné fyzické kondici…

Pro mě to není takový problém, pro mě jako pro člověka, který dělá na zákaznici. Pořád se hýbu. Ale nevěsta, jak stojí, maximálně jenom kouká do zrcadla, tak se jí začne najednou dělat špatně. Čím blíž je svatba, tak mají spoustu starostí, stres, do toho pořád ještě různě hubnou, teď je léto, třicet i víc stupňů, tak ono se to všechno pak sejde, ale dobrý, už to máme nacvičený.

Nás často takové zkoušky sblíží. Když jsou šaty hotové, tak nevěsty často při převzetí říkají ‚Ježíši já už sem nepřijdu, to je divný, a co budu dělat s tím volným časem?‘ (smích) Takže je fakt, že nějaké vztahy si vytvoříme, některé hlubší, některé jenom jako hezká vzpomínka.

Ty šaty si nechávají, nebo si je bereš zpátky a nabízíš je třeba na přehlídky? Nebo prodáváš?

Máme různé postupy, někdo si je opravdu chce nechat a chce je mít ve vitríně nebo někde na podstavci, pro své dcery. Ale pak děláme také to, že i když jsou šaty dělané na míru, ale jsou jednou na svatbě, jsou propracované a je škoda, aby se třeba nikde už neobjevily, tak je nabízíme dál k půjčení. S nevěstami se domlouvám dost individuálně.

Na kolik vyjdou takové jedny svatební šaty?

Je to strašně různé, protože právě ta míra toho zdobení, a vůbec jaký je materiál, kolik je vrstev, jaká je spotřeba, má zásadní vliv. Metr látky může stát tři stovky nebo pět tisíc. Minimum bývá 25 tisíc, standard je 30-40 tisíc. Když chce někdo opravdu něco hodně zdobného, tak se to samozřejmě může šplhat ještě výš.

Teď jsme dělali šaty třeba pro Nikol Moravcovou. Ta krajka dovezená z Emirátů, byla celá vystříhaná a našitá přímo na šaty ručně. Takové šaty jsou opravdu nákladné. Když jsem to počítala, tak to bylo víc jak padesát hodin ručního zdobení, pošívání, takže tam ta cena může být i 80 až 90 tisíc. Je to o míře zdobení a ruční práci.

Ty jsi dřív spolupracovala s Českou Miss. To už se neděje?

Teď spíš s Taťánou Makarenko, s tou teď spolupracuju a oblíkám její finalistky na soutěže, ona jich má teda docela dost. Člověk chce, aby byly ty holky ve světě co nejkrásnější, tak je to hodně motivující.

Taky jsi dělala podvodní focení…

Vznikl projekt, který se jmenuje Galatea, krásný příběh z podmořského světa. Autorka knihy, Marta Cottora, oslovila fotografku Lucii Drlíkovou a rozhodly se, že udělají k příběhu fotky, které budou příběh ilustrovat. Tak jsem se do toho připletla já. Když viděly šaty, tak si říkaly "super,ty tam chceme". Nafotily jsme šaty do Galatei a s Lucií Drlíkovou pokračujeme ve spolupráci dál, protože je fakt, že jak mám ráda lehké šaty s vlavými materiály hedvábím a krajkou a to se ve vodě krásně všechno vznáší.

A nezničí se?

Ne, je to jedno z nejbezpečnějších focení! To je někdy mnohem nebezpečnější, když si půjčí šaty třeba takové číslo, jako Nicol Moravcová. (smích) Ačkoliv to vypadá, že je to pro šaty pod vodou náročné, tak musím říct, že nebyl jediný problém. To jsou mnohem nebezpečnější fotky z exteriérů, v přírodě nebo špinavých továrnách.

Jaký je rozdíl mezi slavnými zákaznicemi a těmi „obyčejnými z ulice“?

Já v tom nedělám rozdíl. Tak jako mezi známými, i mezi neznámými zákaznicemi, jsou některé, které mají pocit, že všemu rozumí, můžou do všeho mluvit a bude to tak nejlepší. Pak jsou tam ty, které dávají prostor, takže mám pocit, že to vůbec není o tom, jestli jsou známé. I mezi běžnými zákaznicemi se najdou trochu náročnější zákaznice, ale není to z té pozice, ale spíš z povahy.

Někdy mě spíš zaráží, že tyhle, jak ty říkáš „zákaznice z ulice“ říkají "Jé, vy děláte šaty i pro normální lidi?" Říkám, že všichni jsme normální. Jsou fascinované, jakou péči věnuju „normální zákaznici“, jako věnuju třeba támhle svatebním šatům pro Nikol Moravcovou.

Je to přece úplně jedno. Mně vždycky jde o to, aby se ta zákaznice cítila dobře a je úplně jedno, jestli to bude vidět někde na červeném koberci, nebo „jenom“ někde na svatbě. Vždyť pro nevěstu to  bude nejdůležitější okamžik v životě, možná důležitější než na tom červeném koberci.

Chystáš ještě něco, o čem bychom měli vědět ještě před tím, než půjdeš na mateřskou?

Myslím, že končící svatební sezóna pro mě teď byly opravdu vrchol. Měla jsem velký úkol dotáhnout všechny svatební šaty do zdárného konce. Teď už bych ráda začala také trochu odpočívat, aby bylo v pořádku vše kolem těhotenství. Doteď se vše točilo kolem práce a nevěst. Těším se, že alespoň shromáždím nové nápady do jara, kdy bych s novou svatební sezónou ráda připravila opět nějakou hezkou přehlídku.  

Moc děkuji za rozhovor, hodně štěstí na mateřské.